Kolektiv autorů upozorňuje, že kromě kvality produktu, ceny, délky výrobního cyklu atp., které byly tradičně upřednostňovány, existují i jiné ukazatele, mimo jiné právě materiálová a energetická efektivita. V době, kdy význam efektivity začíná narůstat, nabízejí fyzikové analytické prostředky k vyhodnocení jednotlivých produkčních metod, které by se mohly stát prvním krokem k "ekologizaci" dokonce i takových tradičních "zelených" produktů, jakými jsou například solární panely.

Pokud ceny energií dále porostou a případně dojde i uplatnění uhlíkové daně, bude materiálová a energetiická efektivita při výrobě hrát stále významnější roli.Podle Gutowskiho mohou například současné metody výroby solárních panelů, které se v zásadě příliš neliší od metod výroby mikročipů, být překážkou dalšího rozšiřování produkce a nabídky.

Nová studie je pouze "prvním krokem k tomu, abychom s tím něco udělali", řekl Gutowski redakci časopisu Solar Daily. Je především potřeba identifikovat nejméně efektivní výrobní procesy a nahradit je vhodnějšími.

Studie se však nezaměřuje jen na solární panely, u nichž je nízká materiálová a energetická náročnost obzvláštní ironií, ale pokrývá široké spektrum průmyslových výrobních procesů, od klasického zpracování železa až po nanomateriály. Chybí ovšem analýza farmaceutických výrob nebo zpracování ropy. Autoři se také zaměřili primárně na ty procesy, které jakožto primární zdroj energie využívají elektřinu..

Analýza je současně dosti konzervativní, neboť nezahrnuje energetické náklady spojené s výrobou použitých materiálů samotných, nebo náklady na udržení prostředí (klimatizace, filtrace vzduchu ve výrobnách polovodičů atp.)

Prezentovaná analýza je nicméně důležitým upozorněním na potřebu věnovat se systematicky hodnocení materiálové a energetické efektivity průmyslových procesů -- a kromě toho ovšem rovněž upozorněním na možnost zlepšení parametru EROEI (Energy Return on Energy Investment) u klasických "zelených" technologií, jakou představují solární panely.