21. 6. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
21. 6. 2007

Zlepšování konkurenčního postavení češtiny na globálním trhu

Ukázka z nové knihy G.S. Evanse, Tajný (český) deník Fredericka Barona a jiné texty, Miroslav Kouba - Aequitas, Praha, 2007. Překlad Olga von Pohl.

Zpráva Fredericka Barona pro Český ústav pro tržní hospodářství

Za posledních dvacet letech vykazuje globální jazykový trh, poháněný nezdolností angličtiny, setrvalý strmý nárůst. Českému jazyku se však zatím nedaří těžit z výhod plynoucích z rozšiřování vývozního trhu. Navzdory příležitostem, které přinesla změna politického a ekonomického uspořádání po roce 1989 a které umožnily tržní expanzi v oblasti cizího jazyka, čeština dokázala pouze to, že si nadále víceméně udržuje své dominantní postavení v sektoru mateřské řeči.

Nedostatečná úspěšnost češtiny je příznakem obsáhlého komplexu strukturálních problémů, s nimiž se tento produkt potýká, namátkou příliš mnoho pádů, rodů a časování sloves. Pakliže se nepodaří tyto nedostatky překonat, budou nejen nadále brzdit růstový potenciál češtiny, ale v konkurenčních tlacích globálního jazykového trhu 21. století povedou k pozvolnému ústupu a možnému stažení tohoto produktu z trhu, a to i v sektoru mateřského jazyka.

S cílem zlepšit konkurenční postavení češtiny na trhu využívá tato zpráva populární metody Six Sigma DMAZK pro zdokonalování produktů (Definice, Měření, Analýza, Zdokonalení a Kontrola úspěšnosti a zdokonalení produktu).

Stanovení rozsahu problému

Po skončení Třicetileté války se počet obyvatel zpustošených Českých zemí a Moravy pomalu ustálil, a od té doby zůstal podíl češtiny na trhu mateřského jazyka po následujících 250 let téměř nezměněn, přičemž se pohyboval mezi jedním procentem a třemi desetinami procenta veškerých uživatelů mateřského jazyka. Za posledních padesát let však tento produkt zaznamenal strmý pokles podílu na trhu: zatímco v roce 1960 zaujímal 0,31 procenta, do roku 1990 poklesl na 0,20 procenta a v současnosti zaujímá pouhých 0,16 procenta trhu (10,2 milionů uživatelů, tzn. jedinců, kteří daný jazyk užívají jako rodnou řeč pro ústní a písemnou domluvu, z celkového počtu 6,4 miliardy uživatelů v rámci celého světa). Prognózy vývoje trhu naznačují, že do roku 2050 toto číslo klesne na 0,11 procenta.

V tržním sektoru cizích jazyků jsou čísla pro češtinu ještě neradostnější. Podíl češtiny na trhu s cizími jazyky (za optimistického předpokladu, že češtinu jako cizí jazyk ovládá milion uživatelů) činí pouze 0,04 procenta z 2,5 miliardy uživatelů cizích jazyků v rámci celého světa. Pro srovnání: angličtina zabírá celých třicet procent trhu s cizími jazyky. Ačkoliv nejsou k dispozici žádná přesná čísla, pokud jde o export produktů a služeb v oblasti jazyků, není příliš pochyb o tom, že tento nepoměr je jedním faktorů přispívajících ke stávajícímu a přetrvávajícímu obchodnímu deficitu: vezměme si například počet slovníků a učebnic češtiny nabízených v náhodném knihkupectví v Londýně nebo New Yorku a srovnejme ho s počtem publikací věnovaných angličtině v pražském knihkupectví; v oblasti služeb porovnejme počet Američanů a Britů, kteří pracují jako učitelé svého rodného jazyka v České republice, s počtem Čechů, kteří se jako rodilí mluvčí živí výukou ve Velké Británii či Spojených státech.

Ve prospěch tohoto produktu lze nicméně namítnout, že jakýkoli produkt, který překonal tak dlouhé období nízké úspěšnosti, jako je tomu v případě češtiny, zejména vzhledem k jejímu menšinovému podílu na trhu, se bezpochyby vyznačuje značnou houževnatostí. Je však třeba mít na paměti, že takový typ produktu vyžaduje u zákazníka, který jej chce efektivně využívat, velmi vysokou úroveň dovedností. Vzhledem k nemalé investici času i energie, jež je k osvojení příslušných dovedností na takové úrovni nezbytná, je pro spotřebitele obtížné přejít na jiný produkt, což jazykům obecně (nikoli pouze českému jazykovému produktu) zajišťuje věrnost značce v míře, s jakou se nesetkáme v žádném jiném odvětví. Ani tato věrnost značce není ovšem zárukou dlouhodobého přežití jazykového produktu. Současné odhady naznačují, že do roku 2100 až devadesát procent jazyků na současném trhu zmizí z nabídky.

Analýza produktu

Při dnešní vysoké konkurenci na trhu představuje čeština produkt, který nabízí málo silných stránek a trpí mnoha nedostatky. Rozbor všech negativ tohoto produktu by však byl nad rámec tohoto reportu; níže jsou rozvedena pouze ta nejvýznamnější, zejména ve vztahu k hlavnímu konkurentovi tohoto jazykového produktu – angličtině.

Čeština je slovanským jazykem, který existuje coby samostatný jazyk po více než tisíc let. V psané formě se začal objevovat ve 13. století a do poloviny 14. století si vytvořil pozici na jazykovém trhu, který v té době právě začínal vznikat. V důsledku zavedení nepříznivé obchodní praxe v průběhu 17. a 18. století písemná forma češtiny na dvě stě let téměř vymizela, čímž byla přítomnost produktu na trhu silně omezena. Když v 19. století došlo k obrození písemné češtiny, pokusy o sjednocení staré písemné formy s mluvenou řečí, která se mezitím dále vyvíjela, vedly ke vzniku zmateného a leckdy chaotického pravopisu, které tento produkt zatěžuje i v současnosti.

Je nasnadě, že gramatická struktura produktu, jejíž součástí jsou čtyři rody (včetně dvou forem mužského rodu), které je nutné skloňovat v sedmi pádech, patří mezi nejzávažnější negativa. V důsledku této strukturální závady si spotřebitel, který tento produkt užívá, musí poradit s nezvykle vysokým počtem pádových a slovesných koncovek, což vyniká zejména v porovnání s jeho hlavními konkurenty na trhu s cizími jazyky – angličtinou, francouzštinou a španělštinou. Z hlediska syntaxe zaujímá produkt na trhu poněkud lepší postavení, neboť se jedná o jazyk se skladbou podmět-přísudek-předmět, což mu teoreticky propůjčuje konkurenční výhodu nad jazyky se skladbou přísudek-podmět-předmět nebo předmět-podmět-přísudek, jelikož spotřebiteli umožňuje rozpoznat podmět a předmět ve větě na základě skutečnosti, že jsou odděleny slovesem. Nicméně i zde se vedení podniku podařilo podkopat pozici svého produktu prosazením flexibilního slovosledu, kdy zavedením volné struktury podmět-přísudek do velké míry odbourali stávající výhodu skladby podmět-přísudek-předmět. Dalším negativem je skutečnost, že většina slov, která produkt běžně využívá, je víceslabičných, čímž se pro jazykové spotřebitele zvyšuje obtížnost jeho využití v mluveném projevu.

Konkurenční nevýhody způsobené uvedenými negativy se ozřejmí při porovnání tohoto produktu s angličtinou. Za své postavení na špici oboru vděčí angličtina manažerům, kteří byli ochotni učinit kroky, které manažeři češtiny doposud nejsou ochotni učinit – provést strukturální konsolidaci. Praktickým výsledkem této konsolidace je skutečnost, že je angličtina celkově jedním z nejefektivnějších a nejuspořádanějších jazyků na trhu. Pozitiva, která z této konsolidace plynou, lze osvětlit na větě „I see John“ / „Vidím Jana“, která před anglického mluvčího nestaví nutnost výběru správného tvaru předmětu z několika proměnných; český mluvčí se však musí rozhodnout mezi celkem šestnácti variantami skloňování předmětu (tj. zvážit veškeré možné koncovky slova Jan, které vyplývají ze čtyř možných rodů a sedmi pádů).

Angličtina navíc posílila svoji konkurenceschopnost pevnou strukturou podmět-přísudek-předmět, čímž spotřebitelům jazyka poskytla značnou jistotu v rozpoznání předmětu a přísudku ve větě (jedinou výjimkou z tohoto pravidla je občasné použití trpného rodu). A konečně, 88 ze sta nejpoužívanějších anglických slov je pouze jednoslabičných.

Potíže způsobené strukturálními závadami češtiny jsou pak zcela nabíledni, zejména má-li tento produkt konkurovat v prostředí, kde jsou očekávání spotřebitelů nastavená převážně na uživatelsky přívětivé produkty. Stejně tak je jasné, proč většina spotřebitelů zvažujících, který ze dvou produktů jim poskytne maximální využitelnost, má tendenci dát přednost angličtině před češtinou. Jejími jedinými pozitivy oproti angličtině jsou fonetický pravopis a absence členů, což zdaleka nevyváží veškerá negativa. Ostatně i v rámci oné nepočetné skupiny dospělých, kteří jsou zpočátku ochotni přehlédnout takové vlastnosti produktu jako čtyři rody, sedm pádů a volný slovosled a začínají se učit, jako ho používat jako cizí jazyk, ztrácí neúměrně velká část spotřebitelů po konfrontaci s těmito negativy prvotní nadšení a přestává jazyk používat.

Zdokonalování produktu

Dlouhodobá prosperita jakéhokoli podniku pochopitelně závisí na celé řadě faktorů, jako například dlouhodobá marketinková strategie, strategická spolupráce s dalšími podniky a všeobecné podmínky na trhu. Avšak veškeré tyto faktory spočívají na základě, kterým je kvalitní a žádaný produkt. Dokud čeština neprojde zásadními strukturálními reformami a nestane se takovým produktem, není důvodu se výše zmíněnými faktory zabývat.

Je nezbytné, byť jde pouze předběžný krok ke zvýšení konkurenceschopnosti tohoto produktu, aby si manažeři a administrátoři uvědomili, že: a) jejich produkt je pouze jedním z mnoha produktů soutěžících o podíl na trhu, b) produkt nelze „chránit“ před globálním trhem pod záminkou domnělé posvátnosti národa a lidu, jak to činili jejich předchůdci v době národního obrození, a konečně – c) že už si nemohou dovolit považovat sami sebe za ty, kteří jsou povzneseni nad opovrženíhodnou realitu tržního hospodářství. Jedině tehdy, když přijmou tyto skutečnosti za své, bude možné začít s nezbytnou prací na zdokonalování produktu a zvyšování jeho konkurenceschopnosti.

Jako dobrý příklad tohoto „nového smýšlení“ lze vnímat nedávný seminář pořádaný ve Spojených státech pod názvem „Produktový marketink nově: Země zítřka – Spotřebitelé budoucnosti.“ Tohoto semináře se zúčastnili nejen zástupci tradičních tržně orientovaných firem jako Campbell Soup, Sony a Coca-Cola, ale i jednatelé nadnárodní farmaceutické společnosti Merck & Co., Inc. To je velmi významná skutečnost, neboť společnost podobného druhu jako Merck by v minulosti účast na podobném semináři odmítla jako nevhodnou či dokonce neetickou. Avšak tato firma se nejen zúčastnila, ale navíc prokázala, že si je tržních podmínek a priorit vědoma stejně naléhavě jako ostatní společnosti. To se projevilo ve chvíli, kdy Beverly Lybrand, viceprezidentka pro sekce Marketink, HPV a Nové produkty v rámci divize Merck Vaccine, zahájila svoji prezentaci výrokem: „Musíme se učit od konkurence,“ a pokračovala výkladem o tom, jak firma Merck objevila, zmapovala a následně obsadila mezeru na trhu, když vyvinula a uvedla na trh přípravek Singulair®. Protože se firmě Merck podařilo této mezery úspěšně využít, stal se Singulair® mezi alergology a pediatry nejčastěji předepisovaným lékem tlumícím astma. V současnosti vynáší jeho prodej firmě Merck & Co., Inc. téměř dvě miliardy dolarů ročně.

Podobný přístup jsme v této zprávě již doporučili, a to na základě zmapování angličtiny. Také by bylo přínosné zaměřit se na hlavního mezinárodního konkurenta angličtiny na trhu s cizími jazyky – francouzštinu. Tento jazykový produkt přináší na trh mnohá pozitiva, včetně prestiže vyplývající z bývalého postavení mezinárodního jazyka v obchodu i kultuře, své image sofistikovanosti a šarmu, kterému se těší díky spojitosti s francouzskou módou, kulturou a historií, a v neposlední řadě i skutečnosti, že je favoritem v rámci malé skupiny jazykových spotřebitelů, kteří ze zásady bojkotují dominantní značku (jako tomu je v případě uživatelů značky Apple a jejich odporu vůči značce Microsoft). I přesto si výsadní postavení na trhu s cizími jazyky vybojovala angličtina, a francouzština svůj podíl na trhu nadále ztrácí. Ba co víc, v tomto sektoru ji možná brzo předstihne španělština. Příčinou je skutečnost, že ani výše uvedená pozitiva nepřeváží jedno zásadní negativum, které tento jazyk sužuje, a totiž objemné dotace, které francouzskému jazykovému produktu plynou od francouzské vlády. V téměř klasickém podání se totiž manažerům a administrátorům tohoto produktu podařilo proměnit teoretickou výhodu nekonečného přísunu „volného“ kapitálu (tj. vládních dotací) v nevýhodu tím, že jazyk udržovali v čistém (tzn. těžkopádném a zbytečně komplikovaném) stavu, který závažně omezuje jeho schopnost obstát na otevřeném trhu.

Další poučením může být podrobnější prostudování úspěšnosti jiných jazykových produktů a jejich porovnání s angličtinou v sektoru mateřského jazyka. Obzvláště podnětným příkladem, zejména pro manažery a správce češtiny, jsou výsledky, kterých v tomto sektoru dosáhl irský jazykový produkt. Podobně jako čeština, také irština pozbyla svoji právní záštitu po zničující vojenské porážce, v tomto případě po bitvě u Kinsale v roce 1601, kdy řada kmenových předáků, kteří tento jazyk distribuovali, byla nucena emigrovat. Podobně jako v Českých zemích a na Moravě následovala dlouhá doba temna. Ale tam, kde čeština musela soupeřit pouze s němčinou, jazykem jen o něco méně neefektivním než čeština, se irština musela bojovat proti angličtině. V důsledku nutnosti čelit silnější konkurenci v podobě angličtiny, tatáž strategie, která uspěla při obrozování češtiny (spoléhání na vládní dotace, důraz na posvátnost jazyka a trvání na jeho uchování v relativně čisté formě), v případě irštiny naprosto selhala. Ani prohlášení irštiny za oficiální státní jazyk u příležitosti vyhlášení nezávislostí Irska v roce 1922 nezamezilo tomu, aby podíl irštiny na trhu trvale a dramaticky neklesal. Výsledkem je, že irsky dnes mluví pouze 80 tisíc lidí a jediné irsky psané noviny vycházejí v nákladu 5 tisíc výtisků.

Velice odlišných výsledků se však podařilo dosáhnout manažerům malé, nedotované odnože irštiny zvané sheldru (známé též pod označením shelta či cant), kteří na svůj produkt aplikovali zeštíhlování gramatiky podle anglického vzoru. Není žádným překvapením, že jejich produkt, „tajný“ jazyk, jímž po staletí hovořili potulní irští kočovníci, obstojí vedle angličtiny lépe než produkt mateřské společnosti. V porovnání s kdysi zavedeným mateřským jazykem se mu totiž daří vytrvale zvyšovat svůj podíl na trhu, a už nyní lze předvídat, že v určitém okamžiku celkový počet uživatelů jazyka sheldru překročí počet lidí, kteří mluví irsky. Relativní úspěch jazyka sheldru tváří v tvář téže drtivé konkurenci, která téměř zruinovala irský jazykový produkt, se zakládá na faktu, že drobní obchodníci, kteří sheldru vyvinuli, instinktivně pochopili, že jejich produkt musí být konkurenceschopný. Ponechali jazyku tradiční irskou slovní zásobu (s výjimkou využití několika nejběžnějších anglických předložek, spojek a přivlastňovacích přídavných jmen), avšak radikálně sjednotili gramatiku a syntax, aby odpovídaly gramatice a syntaxi jejich nejdůležitějšího konkurenta. Ilustrací je následující pasáž:

Our gathra,
who cradgies in the manyak-norch,
we turry kerrath about your moniker.
Let's turry to the norch where your jeel cradgies,
and let your jeel shans get greydied nosher same as it is where you cradgie.

Ač není pochyb o tom, že jazyk sheldru tak pozbyl určité pestrosti a jedinečnosti irského vyjadřování, je to jen nepatrná cena za zvýšení konkurenceschopnosti tohoto produktu. Zejména tam, kde by snížená konkurenceschopnost znamenala ukončení produktové řady a krach výrobce daného produktu.

V prvé řadě je tedy zřejmé, že český jazykový produkt vyžaduje zeštíhlení. Ač se tento pojem obvykle užívá v souvislosti s organizacemi, jeho aplikace na český jazykový produkt je nanejvýš případná, vezmeme-li v úvahu nutnost důkladného prověření a restrukturalizace tohoto produktu s cílem zjednodušit jeho užívání. Vzhledem k uvedeným skutečnostem se proto domníváme, že proces zeštíhlení produktu musí být primárně zaměřen na gramatiku. Jinými slovy, je třeba vypustit šest pádů a tři rody. Tento prostý, nicméně radikální krok zbaví produkt nadbytečných koncovek vyplývajících z různých pádů a rodů, které jej v současnosti zatěžují, a zároveň mu dodá dvě okamžitá pozitiva:

  • rozřeší problém horizontální integrace, jelikož eliminace pádů bude vyžadovat jednoduchou a zároveň jednotnou skladbu a systém koncovek podobný angličtině, a
  • přispěje ke sjednocení – tzv. streamliningu – produktu, jelikož díky odstranění pádových koncovek automaticky dojde k plošné eliminaci nekonzistentních skloňovaných substantivních tvarů v češtině. Jediným dalším krokem na poli struktury, nezbytným pro zvýšení konkurenceschopnosti češtiny vůči angličtině, je streamlining časování sloves.
  • Tzv. nepravidelná slovesa (např. teach-taught-taught, cut-cut-cut) byla dlouho považována za jednu ze slabin konkurenceschopnosti angličtiny, nicméně češtině se zatím nepodařilo této soupeřovy nevýhody využít vinou bezpočtu nepravidelných sloves ve vlastních řadách (např. jíst, vědět, chtít).

    Pochopitelně je zcela záhodno, aby si čeština ponechala svoje fonetické vlastnosti a odolala pokušení zařadit určité a neurčité členy, neboť se jedná o její jediné současné konkurenční výhody oproti angličtině.

    Řízení procesu zdokonalování produktu

    Lze očekávat, že jakýkoli pokus o radikální zásahy do tohoto dlouhodobě zavedeného produktu se setká s nemalým aktivním odporem, který povede k dalekosáhlým, byť předvídatelným, protestům. Bude poukazováno například na skutečnost, že čeština je ústředním historickým faktorem, který udržuje charakter a soudržnost českého národa, že takové změny oslabí jedinečný ráz češtiny a jejího dějinného odkazu a v konečném důsledku oslabí český národ jako takový. V určitých kruzích se nepochybně objeví snahy označit takovou reformu za projev širšího kulturního imperialismu a vyvolat proti tomuto projektu odpor na základě národnostního cítění.

    Tato opozice bude o to problematičtější, že řada manažerů a správců češtiny, již budou na reformy dohlížet, se bude s mnoha námitkami ztotožňovat. Proto bude třeba apelovat na supervizory projektu, aby měli na paměti, že ztráta bohatství a rozmanitosti provázela prakticky veškeré společenské a hospodářské změny od počátku průmyslové revoluce – počínaje úpadkem středověkých řemeslných cechů po zhroucení místního zemědělství v konkureci monokulturní zemědělské velkovýroby – a že změny, které musí český jazykový produkt podstoupit, představují jeden krok v rámci dlouhého, avšak v celkovém pohledu prospěšného procesu, který vyvrcholí v podobě zcela globalizované světové ekonomiky. Musejí si také uvědomovat, že i přes veškeré schopnosti a obratné vyjadřování zastánců těchto neúspěšných produktů, řemesel a firemních postupů, budou podobné idealistické námitky nevyhnutelně překonány díky nepotlačitelné touze spotřebitelů vést materiálně čím dál blahobytnější život.

    Ještě náročnější překážku, než jsou kritici, představuje úkol přimět stávající uživatele, aby skutečně psali a mluvili novou, sjednocenou formou češtiny – neboť zatímco pro nové zákazníky bude tento jazyk daleko jednodušší a tím atraktivnější, jeho užívání bude pro ty, kteří jsou na produkt v jeho staré podobě zvyklí, zpočátku obtížnější. Pro tuto přechodovou fázi lze využít skutečnosti, že i v rámci těžkopádné gramatiky, složité syntaxe a spletitých přípon, jež utvářejí český jazykový produkt, existuje i několik pozitiv, která napomohou přechodu na efektivnější produkt – podobně jako za komunismu bylo možné ukázat na určitou továrnu či odvětví ekonomiky, které se alespoň blížily kapitalistickým výrobním normám. Kupříkladu, ačkoli je čeština jazyk typu podmět-přísudek-předmět pouze nominálně, tato struktura je nicméně výchozím vzorcem, a pro mluvčí i pisatele, a proto bude pro Čechy snadnější zvyknout si na pevnou skladbu podmět-přísudek-předmět, jako má angličtina, než kdyby čeština byla jazykem typu přísudek-podmět-předmět nebo podmět-předmět-přísudek. A skutečnost, že se v češtině vyskytuje koncovka středního rodu substantiv –í, která se při skloňování většinou nemění, a to v deseti ze čtrnácti českých pádů obou čísel, ukazuje, že systém přípon anglického typu nebude spotřebitelům češtiny natolik cizí. Tím bude, po zeštíhlení gramatiky a nastolení pevné struktury podmět-přísudek-předmět, přechod na příponově jednodušší strukturu pochopitelně usnadněn. V tomto ohledu je povzbudivé, že v rámci obecné češtiny, kde je možno k dané problematice zaslechnout „hlas lidu“, můžeme již vidět známky zeštíhlování a streamliningu (např. adjektiva v plurálu v 1. a 4. pádu se vyskytují pouze v jednom tvaru, s koncovkou ve všech rodech).

    Obtíže a nástrahy uskutečňování takové změny budou nicméně značné. Je třeba připomenout pozdvižení, které v roce 1984 vyvolal nanejvýš skromný pokus o odstranění zbytného tvrdého y. Skutečnost, že i takto skromný náznak streamliningu se setkal s veřejným odsudkem, ukazuje na to, před jak náročným úkolem se ocitáme při prosazování výše uvedených návrhů.

    Nejenže bude proto nutné, aby nejrůznější stání a vládní orgány (Ministerstvo kultury, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ústav pro jazyk český) postupovaly společně a koordinovaně při plánování a realizaci rozsáhlé osvětové kampaně s cílem získat česky hovořící veřejnost pro tyto změny. Odvahu a pevné odhodlání tváří v tvář nevyhnutelnému odporu bude muset projevit i politické vedení (včetně prezidenta republiky a předsedy vlády).

    Závěr

    Neúspěch z roku 1984 však nemusí předznamenávat neúspěch do budoucna. V té době totiž nebyla pozice češtiny téměř ničím zpochybňována, jazyk fungoval v rámci ekonomického systému, který nejenže před vnější konkurencí uzavřel hranice, ale zároveň ochotně udržoval při životě množství nevýkonných podniků, včetně samotného českého jazyka. Jedinou konkurencí, s níž se tehdy čeština musela vyrovnávat, byla ruština, která používá azbuku a má navíc pohyblivý slovní přízvuk, což je podobná situace, jako by Trabant P601 soupeřil se Škodou 120 M. Pakliže by se komunismus udržel až do dneška, nebylo by této zprávy zapotřebí, protože stejně jako by dělníci v Mladé Boleslavi dodnes vyráběli některou z variací na „stodvacítku“, čeština byl dál v klidu a míru fungovala se svými sedmi pády a čtyřmi rody, a na pokus o jakoukoli reformu by nebylo sebemenšího pomyšlení. Ale komunismu je již konec a my můžeme jedině doufat, že stejně jako byli manažeři, inženýři, projektanti a dělníci závodu Škoda Auto ochotni vstoupit do nové éry globalizace, a to i přesto, že to znamenalo stát se dceřinou společností zahraniční firmy, tak také manažeři, gramatici, autoři učebnic a učitelé češtiny budou ochotni udělat vše pro to, aby zvýšili konkurenceschopnost svého produktu.

    Jestliže tak neučiní, pak se buď oni, nebo jejich nástupci musí připravit na eventualitu hromadného propouštění pro nadbytečnost, stejně jako se to v minulosti přihodilo zaměstnancům Poldi Kladno nebo Tatry Kopřivnice.

                     
    Obsah vydání       21. 6. 2007
    21. 6. 2007 Čína předstihla Spojené státy a je nyní největším globálním znečišťovatelem ovzduší
    21. 6. 2007 Jak se ženy mohou dostat do managementu Uwe  Ladwig
    20. 6. 2007 Polsko možná přijde kvůli svému vetu o dotace z EU
    21. 6. 2007 Podivná historka. Nevím o nikom, kdo by jí věřil. Petr  Wagner
    19. 6. 2007 Česká republika podporuje právo Íránu na jadernou energii
    21. 6. 2007 Dáma na pánském záchodě v Čechách Sandra  Wain
    20. 6. 2007 Stratfor: Skutečným účelem americké protiraketové obrany je vojensky ovládnout vesmír
    19. 6. 2007 Protiraketová základna – a české zájmy Josef  Pokštefl
    20. 6. 2007 Co je otroctví a kdo jsou otroci Josef  Vít
    21. 6. 2007 Bush napotřetí vetoval výzkum kmenových buněk
    20. 6. 2007 Zeman se omluvil Brezinovi - po osmi letech soudů Štěpán  Kotrba
    20. 6. 2007 Potřebuje Česká republika generální stávku? Vladislav  Černík
    19. 6. 2007 Osobní kariéra versus veřejný zájem, ohýbání práva a chlap "bez gulí" Zdeněk  Jemelík
    21. 6. 2007 Zlepšování konkurenčního postavení češtiny na globálním trhu Greg  Evans
    21. 6. 2007 Proces s Rudolfem Slánskym a spol. Viliam  Bernáth
    19. 6. 2007 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. – 31. května 2007
    21. 6. 2007 Dramafix je mrtev, ať žije dramafix Lukáš  Nozar
    21. 6. 2007 ■ ■ ■ J. H. Krchovský
    22. 11. 2003 Adresy redakce