15. 6. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
15. 6. 2006

Sudetoněmecký den nepřinesl nic nového

Ve volebním rauši nad českou kotlinou unikl pozornosti již 57.Sudetoněmecký den, který se konal ve dnech 2. až 4.června v Norimberku. Letošní heslo "Vyhnání je vraždou na národě - právu na vlast patří budoucnost" muselo především starým pamětníkům připomínat paralelu, že se koná v bývalém městě sjezdů NSDAP. Jak řekla předsedkyně Českého svazu bojovníků Anděla Dvořáková na lidickém vzpomínkovém aktu, "sudetoněmecký landsmanšaft stále rozdmýchává oheň nenávisti".

Již v pozdravném poselství sjezdu bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber prohlásil, že "bezpráví vyhnání není mezi Sudetskými Němci a Čechy stále zpracováno.Jde o velký úkol, který stále ještě leží před námi".

Jakým směrem by se to mělo vést, naznačil vrchní starosta Norimberku Ulrich Maly: "Mnozí z nás po druhé světové válce doufali, že nastoupí období míru. Železná opona, studená válka a vyhnání tyto naděje zničily. Bezpochyby bezpráví vyšlo z Německa, teror nacistického režimu otřásl světem. Přesto však bezpráví a utrpení nelze spočítat. Vždyť ve válce na konci jsou všichni lidé obětí".

Jde o pokračování letitého sporu, zda vina je na obou stranách , nebo jsou vinni ti, kteří rozpoutali dvanáct let nacistického teroru a války. To se opět projevilo na letošním srazu Landsmanšaftu, kde byl napaden postoj prezidenta Klause, který "veřejně potvrdil platnost odsunu a tím i Benešových dekretů".

Do toho zapadá i vystoupení představitele německé menšiny v Česku, bývalého poslance dr.Grulicha, jenž požadoval od Velké Británie omluvu za podpis Postupimské dohody. Předseda Landsmanšaftu Bernd Posselt, poslanec evropského parlamentu, jasně v Norimberku označil, kdo je viníkem, když řekl: "Osud naší národnostní skupiny před šedesáti lety, půl roku po skončení války, systematické vyvezení z naší domoviny, které následovalo divoké vyhánění, potvrzuje, že tenkráte nešlo o automatický důsledek válečných událostí, ale o chladně plánovaný poválečný zločin, o vraždu na národě.... Právo na vlast patří budoucnosti, a když se nám to povede, stane se principiálním základem mezinárodního práva".

Pokusem o hodnocení sudetoněmeckého problému je i kniha Petera Glotze "Vyhnání - České země jako poučný případ", která byla vydána před třemi léty a letos vyšla v českém překladu.

Loni zemřelý dlouholetý mluvčí německé sociální demokracie se narodil v roce 1939 v Čechách a jako pětiletý odešel se svou českou matkou v roce 1945 do Německa. Ta nepodléhala odsunu a české úřady jí nabídly otevření obchodu, pokud bude posílat děti do české školy. Ta však nechtěla opustit svého německého manžela a raději s ním odešla.Glotz se již od mládí angažoval v SPD, a to nejdříve na levém křídle a stal se jedním z nejmladších poslanců v zemském sněmu.

Jako čtyřicetiletý se stal za Willyho Brandta členem předsednictva SPD, kde mimo jiné měl na starosti styky s Československem. Organizoval Brandtovu cestu do Prahy i cesty Jakeše a Biľaka do Bonnu a pečlivě sledoval činnost disidentů. Sám byl v Praze od roku 1981 až 1996, kdy opustil politiku, několikrát a od té doby také vzrostl jeho zájem o historii Čech, kterou pak zúročil ve své knize "Die Verteibung", která vyšla v v mnichovském nakladatelství Ullstein.

Dva roky poté v roce 2005 vyšla pak ještě v nakladatelství Econ kniha "Von Heimat zu Heimat" - od Domova k domovu, ve které proklamoval, že se nepovažoval za konzervativce u vyhnanců, ale za levičáka, který byl často mezi "všemi židlemi". Sám se nepovažoval za historika, ale vědce v oblasti mediální politiky, což potvrzuje řada jeho prací z tohoto oboru,Po odchodu z politiky se stal zakládajícím rektorem university v Erfurtu.

Kniha "Vyhnání" je určena především německému čtenáři a snaží se zde ukázat mechanismus znepřátelnění a vzniku nacionalismu, ve kterém vidí hlavního viníka následného neštěstí.

Poukazuje, že v průběhu doby, zejména od roku 1848, krok za krokem se Češi a Němci (Deutsch-Böhmen) odcizovali, až nakonec došlo k bezpráví a nepopsatelnému zármutku. Snaží se přitom zaktualizovat tyto události současnými etnickými problémy, což mu vyneslo kritiku i u německých recenzentů, kteří na příklad odmítají srovnání střelby českých vojáků v roce 1919 do německých demonstrantů s vraždou iráckých civilistů americkými vojáky.

Knihu nepovažují za historickou práci, ale za politickou knihu proti nacionalismu, která však vznikla za značné časové tísně. Glotz se podle jejich názoru snažil dějiny "férově vykládat", a ve většině případů tak skutečně učinil. Jen s Edvardem Benešem a Československem učinil "daleko tvrdší soud, než se po právu vyjevuje".

Český čtenář si této slabiny jistě všimne, protože politika předválečného Československa a jeho představitelů, zejména dr.Edvarda Beneše, je středem kritiky. Ta podle jeho názoru umožnila, že se Henleinovi podařilo strhnout sudetské Němce na stranu Hitlera, protože od vzniku Československa se jí nezdařilo úspěšně zvládnout národní politiku díky čechoslovakismu.

Glotz zde jde ve šlépějích Wenzela Jaksche (1896-1966), který se v londýnské emigraci rozešel s Benešem a československou zahraniční reprezentací. Beneše pak vykresluje jako kličkujícího politika, který nakonec při moskevských jednáních prosazoval odsun Němců. I když v knize "Vyhnání" nezastírá nacistický teror v Čechách a popisuje různé události, kterých se Němci dopouštěli, je závěrečná část knihy věnována událostem, které bezprostředně po skončení války v květnu 1945 a následujících týdnech postihly často tragicky Němce na území Čech a Moravy.

Není sporu o tom, že by z dnešního hlediska šlo o nezákonné činy. Proti tomu však stojí tehdejší situace, kdy díky německé agresi byla rozvrácena téměř celá Evropa a v Čechách ještě na konci války se nacistické jednotky dopouštěly bestiálních činů. Sudetoněmecké dějiny prostě nezačínaly až po druhé světové válce.

Přesto Glotzova kniha pro mnohé Němce přináší řadu zajímavých informací, především pokud jde o éru Protektorátu Čechy a Morava a snahu nacistů tento prostor poněmčit. Vyvrací tak představu, že v rámci Třetí Říše šlo o oázu klidu a relativního blahobytu, ve kterém neměli Češi důvod se Němcům mstít. Vést nyní polemiku s knihou "Vyhnání" a jeho autorem nemá již cenu, především proto, že se nemůže již bránit. Lze však ocenit jeho snahu o objasnění německo-českého odcizení, i když k mnohým tvrzením jistě budou výhrady.

                 
Obsah vydání       15. 6. 2006
15. 6. 2006 Nejstarší portrét člověka
15. 6. 2006 Důsledek: PR pro farmaceutickou firmu Petr  Wagner
15. 6. 2006 Zbabělá česká inteligence nevysvětluje, co se děje Věra  Říhová
15. 6. 2006 Špatná zpráva pro každého Čecha Monika  Hoření
15. 6. 2006 Jako neofašisté, ani vaše komunistická strana není demokratická Miroslav  Šuta
15. 6. 2006 Nezbylo než pro Topolánka vypravit další letadlo... Luděk  Prokop
15. 6. 2006 Vláda odborníků nevznikne...
15. 6. 2006 BBC News: Americký voják si zpíval o zabíjení iráckých civilistů
15. 6. 2006 Geneze Jiří  Filip
15. 6. 2006 Žijeme "ve vyspělém, civilizovaném a bohatém světě" Ivana  Štěpánková
15. 6. 2006 Arabi a demokracia Karim  Chaibi
15. 6. 2006 Sudetoněmecký den nepřinesl nic nového Richard  Seemann
15. 6. 2006 Ministraničky rozhadzujú ručičkami Lubomír  Sedláčik
16. 6. 2006 Konflikt – súčasť politickej komunikácie Ľubomír  Andrassy
15. 6. 2006 Proč se s komunisty nemluví (vysvětlení pro cizince)
15. 6. 2006 Petr Uhl Pavel  Pečínka
15. 6. 2006 Petr Uhl se vyvíjel...
15. 6. 2006 Volebná (ne)účasť – kríza demokracie? Oskar  Krejčí
15. 6. 2006 Policajtoreportéři už i v ČTK Štěpán  Kotrba
15. 6. 2006 Pohlédněme do Polska
15. 6. 2006 Gorily byly nominovány na "divokého" Oskara Štěpán  Kotrba
15. 6. 2006 K povaze většiny našich diskusí Miloš  Dokulil
15. 6. 2006 Úpadci proti diskriminaci Ferdinand  Němec
15. 6. 2006 Voľby v duchu Jaroslava Haška Peter  Greguš
15. 6. 2006 Rozdíly mezi ODS a ČSSD
14. 6. 2006 Stejná firma Filip  Rožánek
14. 6. 2006 Na Paroubka! A... proč vlastně? Ondřej  Slačálek
14. 6. 2006 Proč mlčíte o ropácké realitě sociálnědemokratické politiky v Ústeckém kraji? Miroslav  Šuta
14. 6. 2006 Zelená a oranžová : programová shoda Jaroslav  Foldyna
14. 6. 2006 Je komunismus jasný „jako facka“ a je čitelný zblízka „jako na dlani“? Miloš  Dokulil
14. 6. 2006 Povolební pat neexistuje Oskar  Krejčí
14. 6. 2006 Volby dopadly nejlepším možným způsobem Jiří  Pehe
13. 6. 2006 Současný český antikomunismus Jan  Čulík
14. 6. 2006 Neumíme žít bez nepřítele Alex  Koenigsmark
13. 6. 2006 Nezrušitelnost komunistů Jiří  Jírovec
14. 6. 2006 O víře a náboženství, opiu lidu a lidu samém Ilja  Herold
12. 6. 2006 Podivná reakce prezidenta Klause Jiří  Jírovec
12. 6. 2006 Hospodaření OSBL za květen 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Odsun sudetských Němců a Benešovy dekrety RSS 2.0      Historie >
15. 6. 2006 Sudetoněmecký den nepřinesl nic nového Richard  Seemann
2. 2. 2006 Benešovy dekrety Alois  Matuška
21. 11. 2005 Provokace paní Merkelové   
18. 11. 2005 Merkelová podporuje zřízení Centra vyhnání Radek  Vogl
16. 9. 2005 Sudetští Němci v Krnově světí památku židů   
2. 9. 2005 Dějiny jsou prevít Pavel  Urban
27. 7. 2005 Kolakowski sem, Jaspers tam - už jsme se omluvili Polákům? Karel  Dolejší
25. 7. 2005 Okupanti utekli ještě před koncem války, kolaboranti zůstali Stanislav A. Hošek
25. 7. 2005 Soucit s těmi, co nemohou zapomenout na prožité křivdy   
25. 7. 2005 Oni o koze a já o voze Jan  Čulík
25. 7. 2005 Postřílet Němce? Štefan  Švec
25. 7. 2005 Panská rasa, divoký odsun a zlí Čechové Michael  Marčák
22. 7. 2005 Nebylo povinností být disidentem Jan  Čulík
22. 7. 2005 Der Tag kommt nicht Štěpán  Kotrba
20. 7. 2005 Nesmíme živit nenávist