29. 5. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Městečko Twin Peaks
29. 5. 2006

Sovy nejsou tím, čím se zdají být

Síla je vždy na straně ovládaných. Jediné, co podporuje ty, kdo jim vládnou, je mínění. Tudíž je to pouze mínění, na čem se zakládá vláda. Tato zásada se vztahuje jak na nejdespotičtější a nejmilitantnější vlády, tak na nejsvobodnější a ty nejvíce oblíbené.
David Hume: Principy vlády

reakce na článek Marka Síbrta "Štěpán Kotrba dezinterpretoval analýzu Media Tenoru o politických stranách", a dotaz Jana Čulíka, vztahující se obé ke komentáři Štěpána Kotrby pod názvem "Mladá fronta Dnes a Lidové noviny poškozovaly ČSSD a KSČM"

Citát zvláštního agenta Dalea Coopera z kultovního filmu Městečko Twin Peaks použitý v titulku, stejně jako barevné tónování tohoto filmu nejlépe osvětlí krvavé napětí interpretace dezinterpretace interpretace všech analýz, nejen té, kterou provedla organizace Media Tenor pro Lidové noviny. Ta zkoumala vliv médií na volební rozhodování. A došla k závěrům, překvapujícím jen naivky. Lidové noviny a MF Dnes vytvářely ČSSD a KSČM nejhorší mediální profil. To už ovšem Lidové noviny v článku o této analýze taktně zamlčely... Jinými slovy: Mladá fronta Dnes a Lidové noviny poškozují ČSSD i KSČM a považují to za normální. Marek Síbrt z této organizace se snaží interpretovat své výzkumy ještě jinak, než jak to učinil původně v komentáři ke grafům. Síbrtova interpretace interpretace, vynucená mou "dezitnerpretací" je už ale přeci jen silná káva... Obava o budoucí kšeft by tentokrát neměla stát nad samotnými zveřejněnými výsledky.

Britské listy - narozdíl od Lidových novin, zveřejnily mimo komentáře k ní, CELOU analýzu - právě proto, že si mohou ti hloubavější čtenáři udělat obrázek sami. Jak o původní "interpretaci" dat Media Tenor, tak o "interpretaci interpretace" analytika Síbrta, tak o "dezinterpretaci" mé, tak o tuto mou "interpretaci dezinterpretace", která je zároveň "metaiterpretací interpretace interpretace".

Ve zkrácené podobě vyšlo 30. 5. 2006 spolu s vybranými daty z analýzy Media Tenor v deníku Metro PDF

Každá interpretace je dezinterpretací

Nezlobte se, ale takhle jsem to nikdy neřekl.

Jacques Derrida ZDE

Jakýkoliv text (i výsledky jakési analýzy textů, o jejíž metodice toho mnoho nevíme) není jen množinou znaků, ale množinou sdělení, která je sama o sobě sdělením. Interpretace tohoto sdělení objektem není závislá na subjektu, i když je vnucujícím atakem. Interpretace by měla vést k pochopení podstaty původního díla. V metaliterárních polemikách o povaze významu, možnostech a hranicích interpretace verbalizovaných myšlenek do podoby textu se vyskytují pojmy jako misinterpretace (např. Chomsky), nadinterpretace (Umberto Eco) či podinterpretace (Jonathan Culler), dokonce reinterpretace nebo akceptovatelné interpretace a samozřejmě rovněž autointerpretace i spoluinterpretace.

Diskuze vycházejí buď z představy, že text má "podstatu" a legitimní interpretace je schopna ji ozřejmit, nebo naopak nejradikálnější interpretace sahají až k tvrzení, že tajemstvím textu je jeho prázdnota a recipient má při vytváření interpretačních hypotéz absolutní svobodu v hledání rozporů ve vnitřní výstavbě díla. Tolik teorie. Prorokem tohoto dekonstruktivismu je Jacques Derrida. Pochopitelně, že při interpretační libovůli, která nepřihlíží k záměrům autora, pak lze jen obtížně rozlišit interpretaci od misinterpretace či dezinterpretace.

Jaký záměr má mít ale analytik, který zhodnotil statistickou metainformaci o 170 000 textech na základě tříbodového kódování (kladný, neutrální, záporný vůči jednomu z X subjektů) desítkami či stovkami kodérů, z nichž každý přistupoval k původním textům subjektivně na základě svých znalostí o problemaitice, svého hodnotového žebříčku a svého politického názoru?

Meze objektivity

Myslím, že je jen smysluplné hledat a identifikovat struktury autority, hierarchie a dominace ve všech oblastech života, a zpochybňovat je, a není-li možné pro ně poskytnout ospravedlnění, jsou nelegitimní a měly by být odstraněny, aby se tak zvýšil prostor lidské svobody. To zahrnuje politickou moc, vlastnictví a řízení, vztahy mezi muži a ženami, rodiči a dětmi, naši kontrolu nad osudem budoucích generací (podle mého názoru základní mravní imperativ hnutí na ochranu životního prostředí), a mnoho dalšího. Přirozeně to znamená zpochybnění velkých nátlakových a vládnoucích institucí: státu, nespočetných soukromých tyranií, které ovládají většinu domácí a mezinárodní ekonomiky, a dalších. Ale nejen těchto.

Noam Chomsky

Prvním omezením objektivity jakéhokoliv statistického hodnocení textů o politice a politicích je kvalita a jednotná metodika kódování, daná profesionalitou kodérů, reprezentativností a stabilitou těchto pracovníků. Kdybychom chtěli být skutečně nároční stejně, jako je ve své činnosti parlament, bylo by výsledné hodnocení průměrnou hodnotou minimálně z dvou set hodnocení, které by měly své nositele rozprostřené na politickém spektru stejně, jako je výsledek voleb. Škála by nemohla být tímpádem třístupňová. Zjednodušující hledisko tříprvkové škály a neurčitost hodnotící metodiky nereprezentativním souborem kodérů je tedy prvním omezením.

Druhým omezením je váha informací a jejich vliv - daná prodaným nákladem novin, ve kterých byly články zveřejněny. Náklad čtvrteční Mladé fronty či sobotního Práva je jinak působícím sdělením, než stejný text, zveřejněný v Literárních novinách, Lidových novinách či v Právu z pondělí. Analýza Media Tenor toto převážení výsledků neobsahuje, i když získat naprosto přesná čísla o prodaném nákladu většiny relevantních novin je velmi jednoduché.

Třetím omezením je samotná povaha původní informace. Jinak působí tvrdá investigativní obvinění, vzešlá z řízeného úniku informací vzešlých od zpravodajské služby, od cíleného sledování politika médiem, nebo náhodným zachycením, na která se nenajde v následné mediální turbulenci obecně přijatelné vysvětlení (Mackova facka, Kalouskovo dědictví, Grossův byt, Bursíkova restituce, Dalíkův výlet).

Jinak ale působí průběžné "měkké" nadávání na vládu od "komentátorů", jejichž politický postoj je znám už deset let a kteří tvoří jedovaté sliny jako ozvláštnění daného vydání. Bez přidané informační hodnoty interpretujíce účelovým způsobem jinde zveřejněná fakta. Tito "novináři" se domnívají, že jsou opinion makery a místo toho jsou pouze uštěkanými ratlíky mediálního zvěřince. Klasifikace informací na základě povahy informací také chybí.

Čtvrtým omezením objektivity metazkoumání působení žurnalistických textů na čtenáře či diváky je jejich situační a časový kontext. Jinak působí texty v okurkové sezóně a jinak týden před volbami.

Pátým omezením je kombinace autoritativnosti zdrojování a serióznosti zdrojů spolu se seriózností žurnalisty. Tímto kritériem se liší bulvár od "seriózních" novin. Nenechme se mýlit "vlivem" informace, daným prodaným nákladem. Většina žurnalistické produkce Mladé fronty Dnes je sama bulvární interpretací faktů bez odpovídající klasifikace zdrojů a kontextu, bez serióznosti samotných novinářů. Vzpomeňme na umělou kauzu Krejčíř a její interpretaci Mladou frontou Dnes ve světle odhalení, které přinesl před časem deník Metro o konstrukci "Krejčířovy" knihy na zaplacenou objednávku.

Šestým omezením a zároveň jedním z nejdůležitějších, je frekvence citací názorů, jmen a názvu strany. Množství prosotru, které dostanou jednotlivé politické subjekty k prezentaci svého stanoviska, je přímo úměrné známosti jejich představitelů, pocitu užitečnosti těchto politiků a nakonec i výsledkům voleb. Své by mohla vyprávět v posledním období naprosto mediálně ignorovaná Unie svobody, která "zklamala" novináře svým pobytem v koalici s ČSSD a KDU-ČSL, či "zrádce" Kasl, jehož Evropští demokraté jsou dnes interpretováni jako zbytečný "kolorit" českého předvolebního klání. Své by mohli vyprávět i komunisté, kteří mediální izolaci mainstreamových médií zažívají od roku 1989. Pokud bychom srovnali mediální prezentaci co do množství ve vztahu k volebním výsledkům, pak KSČM je jako parlamentní strana mediálně blokována takřka na úrovni neparlamentních stran - Pajerové "neviditelné" Naděje, Lobkowiczovy Cesty změny či Pravého bloku "věčného kverulanta" Petra Cibulky. Zatímco Unie svobody či KDU-ČSL byly prezentovány daleko více, než by jim vzhledem k volebním výsledkům příslušelo.

Že tomu nerozumíte? A je to vůbec pro vaše rozhodnutí, koho budete za týden volit, podstatné? Ti politici, které média bijí každý den, se přesto ucházejí o váš hlas.

Jak jsem to myslel aneb co jsem neřekl

Teze, že jedinou interpretaci zveřejněného může provést autor sám, je nesmysl an sich. Je ukázkou skrytých cílů takového výzkumu, nikoliv jeho objektivity. Síbrt píše:

Samotný název článku se snaží z analýzy vyvodit to, co z ní samotné explicitně vyvodit nelze. Analýza, kterou obdržely LN a Britské listy je obecným dokumentem, který popisuje míru negativní a pozitivní prezentaci jednotlivých stran v hlavních českých médiích.

V textu samotné analýzy, kterou autoři nazvali "Analýza vlivu médií na volební rozhodování" ovšem doslova uvádí:

Lidové noviny a MF Dnes vytvářely ČSSD a KSČM nejhorší mediální profil.

Titulek je interpretovanou citací. Takže není o čem diskutovat. Názor Marka Síbrta, že převažující negativitou nedochází k poškozování pozice stran u voličů, je úsměvnou ukázkou analytikovy logiky - zvláště ve světle předchozí věty, odcitované z základních zjištění celé analýzy a z názvu celé analýzy. Fakt, že titulek "základních zjištění" je směrován k období "leden - prosinec 2004", ačkoliv analýza se věnuje období leden 2005 - 15. květen 2006, je ukázkou pečlivosti práce firmy. Ale budiž, považujme tento úsměvný lapsus za pouhý překlep.

Ze samotného podílu negativních a pozitivních zpráv nelze vyvozovat to, že média kohokoliv "poškozovala", není-li Š. Kotrbovi známa způsob vyznění a intenzita, s níž se média věnovala jednotlivým tématům. Některé aspekty v sobě již negativní konotace nesou samy o sobě, a to, že je média tímto způsobem prezentují, je zcela pochopitelné (Obecně lze konstatovat, že skandály zástupců politických stran v sobě nesou negativní mediální prezentaci při jejich zveřejnění jako své apriori).

Autor má v poslední větě samozřejmě pravdu, ale to neznamená, že politické strany "škodí" společnosti tak, aby poměr negativních a pozitivních zpráv o jejich činnosti musel být 10-15:1. Hyperkritičnost českých novinářů vůči politikům prakticky všech stran je ukázkou liberálně pravicového anarchismu, tak jak ho popisuje Noam Chomsky. K tomu se váže i další Síbrtova věta, navazující na mé původní konstatování o politické nevyváženosti zpravodajství a publicistiky médií veřejné služby:

"K vyváženosti informování o politice měla v uplynulém období obě média veřejné služby daleko.." Tato teze není nesprávná, je prostě ne-smyslná, protože ji z dané analýzy vyvodit nelze. Tento analytický dokument vzhledem ke své obecnosti nemůže činit závěry o vyváženosti jednotlivých médií.

Tento analytický dokument si vzhledem ke své obecnosti nemůže podle jeho autora činit závěry skoro na vůbec nic, jak to tak vypadá... Ale omyl. Média veřejné služby mají povinnost objektivity, vyváženosti a onen podíl 10-15:1 tomu neodpovídá, ani kdyby se rozkrájela. Kdyby se občané řídili pouze mediálním obrazem politiky (včetně toho, který reprezentují ČT a ČRo), vznikla by už dávno v zemi občanská válka. Naštěstí jsou občané moudřejší než novináři, které bývalý premiér považuje - pohříchu většinou právem - za ty nehloupější a nejnevzdělanější...

Podíl programových témat a věcných návrhů v mediální prezentaci ODS od března klesal na úkor zpráv vnitrostranického charakteru, což ze strany činí v předvolebním období obtížně čitelnou alternativu současnému politickému uspořádání.

To napsali autoři analýzy na straně 12 jako uvozující větu, věnovanou konfrontaci názorů ODS a ČSSD. Připomínám ji proto, abych nepsal jen o těch stranách, kterým média vytvářela jednoznačně nejhorší pověst... Komunisty totiž tatáž média nejvíce ignorovala či prezentovala v negativním kontextu. Což vyplývá z jiné analýzy.

Marek Síbrt tvrdí, že

převaha negativity v prezentaci etablovaných politických subjektů je v nezávislých médiích naprosto běžná, a opak je výjimkou potvrzující pravidlo.

A já se ptám - spolu s šéfredaktorem Čulíkem, je tento tisk zaujatý, i když míra subjektivního zkreslení informací o jednotlivých politických "aférách" není třeba měřitelná?

Je konstatování, že média zkreslují skutečnost, a že hlavní média v ČR ji zkreslují v neprospěch levice, opravdu dezinterpretací?

Domnívám se, že ne. Fakt, že mainstreamová média realizují snahu poškodit levicové subjekty před volbami, je dostatečně zřetelný - i bez analýzy Media Tenor.

Lidové noviny: "Paroubek pomohl ČSSD v médiích" ZDE

plné znění mediálního monitoru Media Tenor ZDE
                 
Obsah vydání       29. 5. 2006
29. 5. 2006 Nejméně 1000 britských vojáků od začátku irácké války dezertovalo
29. 5. 2006 Témata Britských listů - nejen pro předvolební poučení
29. 5. 2006 Američané v Iráku "popravili" 24 neozbrojených civilistů
29. 5. 2006 Amnesty International proti útlaku na internetu
29. 5. 2006 ■ ■ ■ J. H. Krchovský
29. 5. 2006 Týdeník Euro: Čechům plány na americkou základnu v ČR nevadí
29. 5. 2006 Volební kampaň jako hledání nenulových součtů Michael  Kroh
29. 5. 2006 Volby dopadnou špatně Boris  Cvek
29. 5. 2006 Malé upřesnění k rovné dani Jan  Hošek
29. 5. 2006 Michael  Marčák
29. 5. 2006 Cesta do hlubin filmařovy duše Filip  Rožánek
29. 5. 2006 Proč Česká televize požádala Václava Klause, aby vetoval zákon o kinematografii
29. 5. 2006 Princip veřejné mediální služby a meze Janečkova intelektu Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Filmařská sprostota a 111 hlasů dobrých Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Dzurinda pred volbami: Strach pred Ficom Lubomír  Sedláčik
29. 5. 2006 Michael  Marčák
29. 5. 2006 United they fall Irena  Ryšánková
28. 5. 2006 Štěpán Kotrba dezinterpretoval analýzu Media Tenoru o politických stranách Marek  Síbrt
28. 5. 2006 Dotaz na Marka Síbrta Jan  Čulík
29. 5. 2006 Sovy nejsou tím, čím se zdají být Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Media Tenor: Mezi "negativním popisem" a "poškozováním" je zásadní rozdíl Marek  Síbrt
29. 5. 2006 Michael  Marčák
29. 5. 2006 Zdravotnictví: výhodně nízké mzdy, králíci a zajaci Ivan  David
28. 5. 2006 Zemřel spisovatel Viktor Fischl
27. 5. 2006 Koho volit Milan  Valach
28. 5. 2006 Koho volit? Jan  Čulík
28. 5. 2006 Bylo by zavedení rovné daně politickou sebevraždou? Jan  Čulík
27. 5. 2006 Více než 3000 mrtvých
26. 5. 2006 NYT: Spojené státy nabízejí Evropě deštník proti íránským střelám
24. 5. 2006 Proč neinformovala ČT o rozhodnutí českých politiků vyloučit z předvolební diskuse téma americké základny v ČR? Jan  Čulík
26. 5. 2006 Mladá fronta Dnes a Lidové noviny poškozovaly ČSSD a KSČM Štěpán  Kotrba
26. 5. 2006 Nejzávažnější volební téma, které politikové a média zametli pod koberec Jan  Čulík
6. 5. 2006 Hospodaření OSBL za duben 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
29. 5. 2006 Sovy nejsou tím, čím se zdají být Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Princip veřejné mediální služby a meze Janečkova intelektu Štěpán  Kotrba
26. 5. 2006 Nejzávažnější volební téma, které politikové a média zametli pod koberec Jan  Čulík
26. 5. 2006 Konečně! ČT přijala profesionální princip vybírání diváků pro diskuse Jan  Čulík
25. 5. 2006 Křivárny v České televizi?   
25. 5. 2006 Stažení Aleše Cibulky bylo odůvodněné   
25. 5. 2006 Není v televizi čas na revizi? Oldřich  Průša
25. 5. 2006 Právníci EBU se diví: jak jinak vyžadovat pravidla profesionální novinářské etiky než kodexem? Štěpán  Kotrba
24. 5. 2006 ČT: Pomalá a špatná Jan  Čulík
24. 5. 2006 Rytmus života plní veřejnou službu lépe než ČT Bohumil  Kartous
24. 5. 2006 Proč neinformovala ČT o rozhodnutí českých politiků vyloučit z předvolební diskuse téma americké základny v ČR? Jan  Čulík
23. 5. 2006 ČT: Odpovídejte na mé otázky! Nemluvte, co chcete! Michal  Rusek
22. 5. 2006 Opětná nevyváženost Českého rozhlasu 7 Štěpán  Kotrba
19. 5. 2006 B+B+B: Bérová, Boura a bulvár - 7,5 milionů dotace Štěpán  Kotrba
19. 5. 2006 "Televize vytvářená na koleně je budoucností digitalizace..." Štěpán  Kotrba

České volby v roce 2006 a povolební pat RSS 2.0      Historie >
29. 5. 2006 Filmařská sprostota a 111 hlasů dobrých Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Zdravotnictví: výhodně nízké mzdy, králíci a zajaci Ivan  David
29. 5. 2006 Sovy nejsou tím, čím se zdají být Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Volby dopadnou špatně Boris  Cvek
29. 5. 2006 Princip veřejné mediální služby a meze Janečkova intelektu Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Malé upřesnění k rovné dani Jan  Hošek
29. 5. 2006 United they fall Irena  Ryšánková
28. 5. 2006 Koho volit? Jan  Čulík
28. 5. 2006 Bylo by zavedení rovné daně politickou sebevraždou? Jan  Čulík
28. 5. 2006 Štěpán Kotrba dezinterpretoval analýzu Media Tenoru o politických stranách Marek  Síbrt
28. 5. 2006 Dotaz na Marka Síbrta Jan  Čulík
27. 5. 2006 Koho volit Milan  Valach
26. 5. 2006 Uneseme americký protiraketový deštník? Jan  Sýkora
26. 5. 2006 Myslete! Volte. Ale hlavně -- po volbách NEMLČTE! Jakub  Rolčík
26. 5. 2006 Klausovy liché obavy   

Media Tenor - obsahové analýzy médií RSS 2.0      Historie >
29. 5. 2006 Sovy nejsou tím, čím se zdají být Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Media Tenor: Mezi "negativním popisem" a "poškozováním" je zásadní rozdíl Marek  Síbrt
28. 5. 2006 Štěpán Kotrba dezinterpretoval analýzu Media Tenoru o politických stranách Marek  Síbrt
26. 5. 2006 Mladá fronta Dnes a Lidové noviny poškozovaly ČSSD a KSČM Štěpán  Kotrba
3. 1. 2006 Žánrový hybrid na obrazovce Jan  Čulík
23. 12. 2005 "ODS se opět uchýlila k účelovému lhaní" Jiří  Paroubek
24. 8. 2005 CzechTek 2005: Analýza vyváženosti televizního zpravodajství   
12. 8. 2005 Všichni jsme jen lidé, ale jsme nestranní Martin  Krafl
11. 11. 2003 Lze měřit počet andělů na špičce nože? Štěpán  Kotrba
17. 6. 2003 Media Tenor analyzuje televizní politickou diskusi Iveta  Havlíčková
29. 4. 2003 Česká média si umějí vybrat (co se jim hodí)   
28. 11. 2002 Dopis předsedovi Rady ČT Mrzenovi Jiří  Balvín
21. 11. 2002 InnoVatio: O bezpečnost summitu NATO se média zajímají více než o jeho program   
11. 11. 2002 Média veřejné služby: "intelektuálové" hledali smysl své další existence Štěpán  Kotrba
27. 3. 2002 Milan Šíma, ČT: "Desetkrát položená otázka by diváky nebavila"