29. 5. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
29. 5. 2006

Cesta do hlubin filmařovy duše

Rozdělování příspěvků na českou kinematografii příslušným státním fondem se bude i nadále řídit zákonem z roku 1991. Ten mimo jiné umožňuje utajit seznam neúspěšných žadatelů o dotace. Státní fond pro podporu a rozvoj kinematografie také nemusí zdůvodňovat svá rozhodnutí, nezveřejňuje hlasování svých členů o jednotlivých projektech a členové fondu mohou hlasovat o svých vlastních projektech. Prý ale chodí za dveře…Novela zákona byla labutí písní Pavla Dostála. Do sněmovny přišla půl roku předtím, než podlehl rakovině. „Na základě principu solidarity by se měly vedle kin, tak jak tomu dnes již je, podílet na podpoře filmové tvorby i další subjekty, které při své podnikatelské činnosti jednoznačně využívají filmového díla, to je provozovatelé prodejen a půjčoven nosičů, jakož i provozovatelé televizního vysílání. Tedy subjekty, které by nemohly bez existence kinematografického díla existovat,“ argumentoval Dostál ve sněmovně v březnu 2005.

Původně publikováno ZDE

Vládní předloha klopýtala především v kulturním výboru poslanecké sněmovny, kde se předmětem sporů stalo složení nově zřízené rady kinematografického fondu, kterou měli podle Dostálova návrhu volit poslanci. Zasedat v ní měli zástupci státu, filmařů i těch, kteří měli odvádět desátky, pře nastala o to, kdo bude mít kolik míst. Později se hýbalo počtem míst i jejich poměrem.

Když se po bezmála roce kulturní výbor usnesl na komplexním pozměňovacím návrhu, byl už Pavel Dostál po smrti. Zástupcem předkladatele se tak stal Vítězslav Jandák. Poslanci z kulturního výboru navrhli přidat nové odstavce, které rozšířily řady znepokojených subjektů. Kromě komerčních televizí měla nově odvádět příspěvek do fondu také veřejnoprávní Česká televize, a sice půl procenta z výnosů z podnikatelské činnosti před zdaněním. Ve druhém čtení přidali své návrhy i další poslanci, vesměs s nimi však neuspěli.

Neschválená novela měla zajistit asi čtyř- až pětinásobný nárůst prostředků, s nimiž by Státní fond pro podporu a rozvoj kinematografie mohl nakládat. Kdyby platily skutečně všechny navrhované subjekty, tedy televize, distributoři, půjčovny a další, rozdělovalo by se na podporu nových filmů a třeba technický rozvoj kin asi 300 milionů korun ročně.

Mezi hlavní kritiky novely patřila například Česká protipirátská unie. „Předmětný návrh novely nepočítá s přímou podporou státu české kinematografii, a to ani prostřednictvím dotací ze státního či místních rozpočtů, zavedením investičních pobídek či daňových úlev a dokonce ani přijetím státní koncepce podpory české kinematografie. Naopak místo podpory navrhuje ještě více zatížit audiovizuální trh, který je destabilizován i v důsledku vysoké sazby DPH a masivního pirátství,“ konstatovala znepokojeně unie krátce před druhým čtením ve sněmovně. „Dosavadní návrh považují filmoví a video distributoři stejně jako Česká protipirátská unie a DVD Group za značně nezdařený a pro český audiovizuální trh negativní,“ zlobila se ČPU. Ani po třetím čtení si sněmovna reputaci příliš nenapravila: „Přesto ještě zbývá naděje, zákon totiž předtím než nabude platnosti a následné účinnosti, musí být schválen senátem, proto nyní Česká protipirátská unie ve spolupráci s filmovými distributory, provozovateli kin, videodistributory a televizními vysílateli lobbuje za navrhované změny přímo v senátu,“ pochválila se unie na svých stránkách.

Zdroje příjmů kinematografického fondu (Zdroj: MK ČR)

Paradoxní je, že se podoba novely nelíbila ani těm, kteří jsou dnes podepsáni pod protesty proti přístupu českých poslanců k prezidentskému vetu. Členskou společností Unie filmových distributorů, která je jedním ze signatářů prohlášení na adresu českých poslanců, je totiž také Bontonfilm. Jeho ředitel Aleš Danielis se v květnu 2005 proti návrhu ohradil ve společném prohlášení s ředitelem jiné distribuční společnosti Falcon, Janem Bradáčem. „V porovnání se sousedními státy obdobné velikosti – Rakousko, Maďarsko, Slovensko, ale i průměrem EU jako celku musíme konstatovat, že financování kinematografie a naplňování fondu přerozdělováním je neobvyklé a v míře, jakou navrhuje diskutovaná novela, se nevyskytuje dokonce v žádné jiné zemi. Například v žádné z uvedených sousedních zemí nepocházejí zdroje podpůrných fondů ze soukromého sektoru, ale výhradně ze státního rozpočtu nebo regionálních samospráv. Nelze tedy použít pro argumentaci k prosazení novely zákona tvrzení, že tak, jak česká novela navrhuje, fungují mechanismy podpory ve většině zemí EU,“ napsal Danielis. Prohlášení bylo k dispozici na stránkách Unie filmových distributorů, dnes se musíme spokojit jen se záznamem v Google Cache.

Nespokojenost distributorů zmiňuje také zpráva o stavu českého filmu, vypracovaná ministerstvem kultury v létě 2005. Píše se v ní: „Problémem je navíc fakt, že proti novele zákona o Fondu vedle veřejnoprávní a komerčních televizí vystoupili také distributoři a kinaři, kteří nakonec vlastním zájmům dali přednost před zájmy oboru jako celku.“

Cesta zákona k prezidentovi a zase zpátky

Leden 2005
Vláda Stanislava Grosse předkládá sněmovně návrh novely, připravený Pavlem Dostálem. Zpravodajkou se stává Kateřina Dostálová (ODS).
23. března 2005
První čtení novely. Poslanci schvalují, že zákon projedná kulturní výbor sněmovny.
6. června 2005 – 24. ledna 2006
Kulturní výbor v průběhu roku celkem třikrát přerušuje projednávání novely, konečné usnesení rozesílá 24. ledna 2006.
24. července 2005
Umírá Pavel Dostál.
17. srpna 2005
Novým ministrem kultury je jmenován Vítězslav Jandák.
18. ledna 2006
Kulturní výbor se usnesl na pozměňovacím návrhu, který do novely mj. vsouvá povinnost odvodů z podnikatelské činnosti i pro Českou televizi.
26. ledna 2006
Druhé čtení novely. Pozměňovací návrhy předkládají poslanci Petr Pleva (ODS), Taťána Fischerová (US-DEU), Petr Bratský (ODS) a Eva Nováková (ČSSD). Fischerová navrhuje, aby příspěvek na film odváděly také kabelové televize. Poslanec Bratský navrhuje nevolit Radu fondu sněmovnou, ale jmenovat ji ministrem kultury a vládou. Poslanec Pleva žádá, aby stát přispíval na film také, a to ve výši odpovídající padesáti procentům vybraných prostředků od subjektů, dotčených zákonem.
1. února 2006
Třetí čtení novely. Zůstává v ní návrh kulturního výboru, aby do fondu přispívala i Česká televize. Zákon je schválen, putuje do Senátu.
22. března 2006
Senátní kulturní výbor doporučuje zákon zamítnout.
28. března 2006
Senátní mediální komise nepřijala k zákonu žádné usnesení.
29. března 2006
Senát vrací zákon sněmovně s pozměňovacími návrhy. Například srovnává výši odvodů jednotlivých subjektů na jednotnou výši 2 procenta, a to včetně České televize. Té sněmovna určila odvod pouze ve výši 0,5 procenta. Senát také navrhl možnost daňových odpisů pro všechny povinné komerční subjekty.
25. dubna 2006
Sněmovna přehlasovala Senát a poslala prezidentovi k podpisu svou verzi novely.
12. května 2006
Prezident zákon nepodepsal a vrátil ho sněmovně.
23. května 2006
Sněmovně se nepodařilo prezidenta přehlasovat. V platnosti zůstává současné znění zákona z roku 1991.
 
 

Filmaři se tak i nadále budou muset spokojit se současným systémem. Kromě zmíněného kinematografického fondu podporuje stát filmový průmysl ještě ze státního rozpočtu (dotace na festivaly) a prostřednictvím grantové komise ministerstva kultury pro média a audiovizi.

Z rozpočtu ministerstva šlo jen letos na podporu devíti projektů 73,7 milionu Kč. Nejvíc dostal třeboňský AniFest (10 milionů), festival v Karlových Varech (30 milionů) a zlínský festival pro děti a mládež (17 milionů). Stát také financuje činnost Českého filmového centra, které se stará o propagaci českých snímků v zahraničí. Letos na tyto aktivity dostalo bezmála tři miliony korun. Grantová komise umožňuje například financovat specializované televizní pořady, zpravodaj Filmového a televizního svazu FITES či kulturní časopisy. Dvě stě tisíc dostali také studenti FAMU na svůj festival.

Velkým problémem by se mohl stát zrušený stánek v Cannes, který filmaři zavřeli na protest proti nepřehlasování prezidentova postoje sněmovnou. Platilo ho totiž přes České filmové centrum právě ministerstvo kultury, tedy úřad Vítězslava Jandáka, na kterého se filmaři obořili také. Protože propagace neproběhla, mělo by České filmové centrum peníze ministerstvu vrátit. „V případě, že se projekt neuskuteční, je ukončen předčasně v průběhu roku nebo je realizován částečně, je subjekt, který dotaci obdrží – příjemce dotace povinen poskytnuté peněžní prostředky nebo jejich poměrnou část vrátit spolu s finančním vypořádáním dotace nejpozději do 30 dnů od  oznámení nebo ukončení projektu na účet, který bude sdělen MK,“ stojí v podmínkách ministerstva kultury k poskytování dotací.

STATISTIKA HLASOVÁNÍ

Novela „filmového zákona“

1. 2. 2006 - 3. čtení v PSP

 
ČSSD
KDU-ČSL
US-DEU
ODS
KSČM
Nezařaz.
Celkem
Pro
64
17
5
0
40
0
126
Proti
0
0
0
32
0
0
32
Zdržel
0
1
0
5
0
1
7
Nepřítomno
6
3
5
20
1
0
35
 
70
21
10
57
41
1
200

25. 4. 2006 - přehlasování Senátu

 
ČSSD
KDU-ČSL
US-DEU
ODS
KSČM
Nezařaz.
Celkem
Pro
66
11
8
2
40
0
127
Proti
0
0
0
34
0
1
35
Zdržel
1
5
1
14
1
0
22
Nepřítomno
3
5
1
7
0
0
16
 
70
21
10
57
41
1
200

23. 5. 2006 - přehlasování veta prezidenta

 
ČSSD
KDU-ČSL
US-DEU
ODS
KSČM
Nezařaz.
Celkem
Pro
45
9
4
0
37
0
95
Proti
0
1
0
30
0
0
31
Zdržel
0
5
0
5
0
0
10
Nepřítomno
25
6
6
22
4
1
64
 
70
21
10
57
41
1
200

(Zdroj:www.psp.cz)

„Zákon byl projednáván v době, kdy velká část filmařů byla na festivalu v Cannes, kde jsme se snažili reprezentovat Českou republiku, protože jsme věřili tomu, že Česká republika obráceně chce také nás podporovat v té reprezentaci České republiky. Já osobně jsem byla přesvědčena o tom, že [ve sněmovně] jde o uzavřené jednání, kam už filmaři nemají přístup. Na druhou stranu, pan ministr nebyl přítomen jednání sněmovny takřka celý den, takže mě spíše překvapilo to, že on celý den se nesnažil pracovat na tom, aby ten zákon vůbec prošel,“ vysvětlila v rozhovoru pro server Česká média Helena Uldrichová z Asociace producentů v audiovizi, proč filmaři nepřišli podpořit zákon na galerii poslanecké sněmovny. A tak jen podotkněme, že sněmovna jedná veřejně a stát svou vůli propagovat Českou republiku v Cannes deklaroval už tím, že na projekt ČFC přiklepl tři miliony.

Už zmíněná zpráva ministerstva kultury z června 2005 naťukla i postoj filmařů k jejich milovanému řemeslu: „Pokračující, dokonce sílící příliv nových jmen nesvědčí ani tak o přetlaku dosud opomíjených mladých talentů jako o tom, že renomovanější tvůrci nejsou ochotni pracovat za mnohdy nestandardních a improvizovaných podmínek.“ Jinými slovy, známí tvůrci točí teprve tehdy, mají-li pod sebou dostatečně pohodlný polštář.

Počet premiér a premiér českých filmů v kinech (Zdroj dat: MK ČR a Unie filmových distributorů)
I přes „mnohdy nestandardní a improvizované podmínky“ bylo od roku 1993 uvedeno do kin 225 českých filmů. To je necelých devatenáct nových českých filmů ročně, asi tři premiéry každé dva měsíce. Na tak malou zemi solidní výkon. Na Slovensku nám mohou závidět.

                 
Obsah vydání       29. 5. 2006
29. 5. 2006 Nejméně 1000 britských vojáků od začátku irácké války dezertovalo
29. 5. 2006 Témata Britských listů - nejen pro předvolební poučení
29. 5. 2006 Američané v Iráku "popravili" 24 neozbrojených civilistů
29. 5. 2006 Amnesty International proti útlaku na internetu
29. 5. 2006 ■ ■ ■ J. H. Krchovský
29. 5. 2006 Týdeník Euro: Čechům plány na americkou základnu v ČR nevadí
29. 5. 2006 Volební kampaň jako hledání nenulových součtů Michael  Kroh
29. 5. 2006 Volby dopadnou špatně Boris  Cvek
29. 5. 2006 Malé upřesnění k rovné dani Jan  Hošek
29. 5. 2006 Michael  Marčák
29. 5. 2006 Cesta do hlubin filmařovy duše Filip  Rožánek
29. 5. 2006 Proč Česká televize požádala Václava Klause, aby vetoval zákon o kinematografii
29. 5. 2006 Princip veřejné mediální služby a meze Janečkova intelektu Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Filmařská sprostota a 111 hlasů dobrých Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Dzurinda pred volbami: Strach pred Ficom Lubomír  Sedláčik
29. 5. 2006 Michael  Marčák
29. 5. 2006 United they fall Irena  Ryšánková
28. 5. 2006 Štěpán Kotrba dezinterpretoval analýzu Media Tenoru o politických stranách Marek  Síbrt
28. 5. 2006 Dotaz na Marka Síbrta Jan  Čulík
29. 5. 2006 Sovy nejsou tím, čím se zdají být Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Media Tenor: Mezi "negativním popisem" a "poškozováním" je zásadní rozdíl Marek  Síbrt
29. 5. 2006 Michael  Marčák
29. 5. 2006 Zdravotnictví: výhodně nízké mzdy, králíci a zajaci Ivan  David
28. 5. 2006 Zemřel spisovatel Viktor Fischl
27. 5. 2006 Koho volit Milan  Valach
28. 5. 2006 Koho volit? Jan  Čulík
28. 5. 2006 Bylo by zavedení rovné daně politickou sebevraždou? Jan  Čulík
27. 5. 2006 Více než 3000 mrtvých
26. 5. 2006 NYT: Spojené státy nabízejí Evropě deštník proti íránským střelám
24. 5. 2006 Proč neinformovala ČT o rozhodnutí českých politiků vyloučit z předvolební diskuse téma americké základny v ČR? Jan  Čulík
26. 5. 2006 Mladá fronta Dnes a Lidové noviny poškozovaly ČSSD a KSČM Štěpán  Kotrba
26. 5. 2006 Nejzávažnější volební téma, které politikové a média zametli pod koberec Jan  Čulík
6. 5. 2006 Hospodaření OSBL za duben 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Český film RSS 2.0      Historie >
29. 5. 2006 Filmařská sprostota a 111 hlasů dobrých Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Princip veřejné mediální služby a meze Janečkova intelektu Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Cesta do hlubin filmařovy duše Filip  Rožánek
26. 5. 2006 Čeští filmaři z protestu stáhli filmy, na které dostali státní dotace Filip  Rožánek
15. 5. 2006 Prezident Veto Vít  Horák
9. 2. 2006 Nebýt dnešní, aneb nemá tady někdo dvojníka Patrik  Hronek
13. 1. 2006 Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí – úvaha nad banalitou jednoho filmu Bohuslav  Binka
13. 12. 2005 Maria Procházková, Oldřich Kaiser a Žralok v hlavě Jan  Čulík
21. 11. 2005 Filosofický horor o kultuře Martin  Ondreját
7. 11. 2005 Sú Hrubeš a Mareš filmom do dažďa? Juraj  Korpa
27. 10. 2005 Hrubeš a Mareš jsou naši souputníci Tomáš  Koloc
10. 10. 2005 Štěstí: Ta schematičnost opravdu skřípe Tomáš  Koloc
29. 9. 2005 Jak kritici ublížují filmu Štěstí Ján  Simkanič
26. 9. 2005 Štěstí Bohdana Slámy dostalo cenu v San Sebastian   
15. 9. 2005 Štěstí Bohdana Slámy