3. 10. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 10. 2005

Chvála braku II aneb Definice braku

Před týdnem jsme si rozdělili kulturu a její projevy do tří úrovní. Ještě předtím, než přejdeme k definici braku, je nutné zdůraznit, že konzumace pop-kultury, tedy nejnižší úrovně kultury tvořené výhradně pro zábavu, kdekoli ve světě výrazně převažuje. Velice hezky je to možné popsat v případě vývoje televizních kanálů. V počátcích televizního vysílání jeho tvůrci předpokládali, že mají v rukou neocenitelný nástroj pro kultivaci mas a že program zaplní výchovně-vzdělávacími pořady, záznamy divadelních představení a nejrůznějšími produkty vysoké kultury.

Velice záhy se ukázalo, že všude tam, kde mají diváci a posluchači možnost výběru, neomylně se ve své většině přikloní k jednodušší a nenáročné formě zábavy. Kritik systému jistě může – a částečně i oprávněně – poukázat na fakt, že tvůrci vysílání komerčních médií tím, co svým konzumentům předkládají, zároveň formují jejich vkus a vlastně s nimi tak manipulují. Systém tak vlastně neustále potvrzuje sám sebe. V oblasti kontroly mas mohou dokonce za jistých okolností komerční média zastávat roli, která byla v jiné historické éře vyhrazena náboženské víře. Příkladem je Itálie, kde je současný premiér zároveň i majitelem všech vlivných masmédií nebo je z pozice své politické funkce kontroluje.

Majitelé komerčních médií by byli hloupí, kdyby se pokoušeli kultivovat své klienty. Vlastně by si tím jen zvyšovali své náklady. Jejich působení patří do sféry podnikání – není veřejnou službou. Na druhé straně je neoddiskutovatelné, že i vysílací schémata komerčních médií podléhají diktátům sledovanosti a pohybují se v konkurenčním prostředí spolu s veřejnoprávními médii. Kdykoliv komerčním médiím klesá sledovanost, musí vyrukovat s novým formátem. Pokud by, řekněme, pokleslé formy reality show, jakými jsou Big Brother a VyVolení, nepřitahovaly pozornost, následoval by rychlý přesun mimo hlavní vysílací časy a záhy by pořad zanikl úplně. Kdyby divácké průzkumy signalizovaly, že je masový zájem o vysílání baletu či opery, bezpochyby by se obojí ve vysílání komerční stanice objevilo.

Pokud jde o počet konzumentů produktů vysoké kultury, tvoří ve společnosti zcela jistě výraznou menšinu. Mohli bychom jej velmi zhruba přirovnat k počtu diváků kanálu ČT2 sníženého o fanoušky sportovních přenosů, které se na tomto programu rovněž vysílají. Odhadem se nebude jistě jednat o více než 4 % populace. Tento počet je dlouhodobě stabilní – s rozvojem vzdělanosti nijak výrazně nestoupá, ale také se nepotvrzují chmurné předpovědi skeptiků, že s rozvojem komercializace kultury poptávka po její vysoké úrovni zanikne. V různých zemích srovnatelné ekonomické úrovně je mimochodem poptávka po vysoké kultuře rovněž velice podobná. Zásadní rozdíl se vyskytuje při porovnání chudých a bohatých zemí, protože v těch chudších musí typičtí konzumenti děl vysoké úrovně věnovat veškeré úsilí tomu, aby se uživili – na kulturu jim zkrátka nezbývá čas, energie ani peníze.

Nyní se konečně dostáváme k definici braku. Teoreticky existují dvě možnosti, jak definovat brak. Toto slovo pochází z německého výrazu der Brack, tedy zmetek. Označovaly se jím řemeslně nepovedené zábavné produkty masové kultury. Brakem jsou díla, která nefungují, jako horor, při kterém se nebojíte, nebo komedie, při které se nesmějete. Z tohoto pohledu je v oblasti sci-fi brakem například nejnovější velkofilm Ostrov a pokud chcete vyhodit stokorunu, vřele doporučuji návštěvu kina. Brakem je také bohužel na 90 % české filmové produkce. Jsou to filmy, které vyvolávají úplně jinou reakci, než by měly. Knihy Jiřího Kulhánka naproti tomu vyvolávají u svých čtenářů pozitivní ohlas a evidentně fungují.

V druhém případě můžeme brak definovat jako pokleslé formy nejrůznějších uměleckých žánrů, které poskytují pouze vzrušení a vůbec se nestarají o žádnou uměleckou hodnotu. Tentokrát bychom mohli do oblasti braku Kulhánkovy knihy zařadit. Dodávám ale, že je to brak kvalitní, profesionálně udělaný, protože je čtivý a má odezvu.

Dovolím si nicméně přijít s třetí variantou definice braku, kterou jsem si vytvořil během let pozorování svého okolí a za níž si stojím. Brakem nazýváme tu část masové populární kultury, která nám „nechutná“, sami ji tudíž nekonzumujeme, a můžeme tak bez obav udělit příslušnou hanlivou nálepku, kterou svému okolí dáváme najevo vlastní intelektuální převahu. „Tatínku, vypni už ten brak,“ volá žena na manžela, který sleduje Star Trek. Třese se přitom netrpělivostí, aby včasným přepnutím kanálu stihla začátek mexické telenovely. „Maminko, snad se nebudeš dívat na takový brak,“ táže se syn ve strachu, aby nepřišel o nejnovější sestřih z VyVolených.

Problémem je nejen v tom, že drtivá většina z nás masovou pop-kulturu pravidelně konzumuje a bez ohledu na naše vzdělání a estetické cítění nám velice často chutná, ale i v tom, že masová pop-kultura je naprosto přirozenou součástí naší společnosti, která, ať už se nám to líbí či nikoliv, má své nezastupitelné místo.

                 
Obsah vydání       3. 10. 2005
2. 10. 2005 Vladko dělá pro gaye v ČR víc než Jiří Hromada Fabiano  Golgo
3. 10. 2005 Bolest Antonín  Sova
3. 10. 2005 Na slepé víře program spravedlivé společnosti budovat nelze Michael  Kroh
3. 10. 2005 Smutný konec samce Alfa Ladislav  Žák
3. 10. 2005 Zvyšování platů ve zdravotnictví - problém nesystému Ivan  David
3. 10. 2005 Účelem zdravotnictví nikdy nebylo vydělávat peníze Petr  Wagner
3. 10. 2005 Czech judiciary seen as corrupt from abroad Jan  Čulík
3. 10. 2005 Sir David Frost bude pracovat v televizi Al Džazíra
3. 10. 2005 Internetové stránky BBC Action Network dostaly cenu za demokracii
3. 10. 2005 Michael  Marčák
3. 10. 2005 Soumrak individuální automobilové dopravy Jiří  Jírovec
31. 10. 2005
3. 10. 2005 Pár slov o obsahu a formě Evropské unie Egon T. Lánský
30. 9. 2005 Ptačí chřipka "usmrtí až 150 milionů lidí"
3. 10. 2005 Den troubení, den soudu Štěpán  Kotrba
3. 10. 2005 Sin City je nadsázka
3. 10. 2005 Sin City je nadsázka ničeho Jan  Paul
3. 10. 2005 Proč o nás nikdo neví - a nestojí Jan  Čulík
3. 10. 2005 Proč "o nás nikdo nic neví"? Jiřina  Fuchsová
3. 10. 2005 Eurohodina sem, česká hodina tam Michal  Vimmer
3. 10. 2005 Je lepší výstavbu mešit podpořit, než jí bránit. Ale co odluka státu od církví? Lucie  Doleželová
3. 10. 2005 „Šátkový zákon“: rok poté Simone  Radačičová
3. 10. 2005 Chvála braku II aneb Definice braku Milan  Černý
2. 10. 2005 Václav Klaus a jeho boj proti intelektuálům Jiří  Staněk
30. 9. 2005 Zelení zvolení a VyVolení Milan  Daniel
30. 9. 2005 O nesmrtelné duši? Alex  Koenigsmark
29. 9. 2005 Sin City: alibistická oslava zvrácenosti Ján  Simkanič
3. 9. 2005 Hospodaření OSBL za srpen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
3. 10. 2005 Chvála braku II aneb Definice braku Milan  Černý
3. 10. 2005 Na slepé víře program spravedlivé společnosti budovat nelze Michael  Kroh
3. 10. 2005 Je lepší výstavbu mešit podpořit, než jí bránit. Ale co odluka státu od církví? Lucie  Doleželová
3. 10. 2005 Pár slov o obsahu a formě Evropské unie Egon T. Lánský
30. 9. 2005 Zelení zvolení a VyVolení Milan  Daniel
30. 9. 2005 O nesmrtelné duši? Alex  Koenigsmark
30. 9. 2005 Nestraníci v politice Egon T. Lánský
29. 9. 2005 Sin City: alibistická oslava zvrácenosti Ján  Simkanič
26. 9. 2005 Přepólovaná alternativa Ondřej  Slačálek
23. 9. 2005 Rifkinova zpráva o zániku jednoho amerického snu Josef  Brož
23. 9. 2005 Čin hodný Josepha Goebbelse   
21. 9. 2005 Turecko mělo být v EU dávno před Bulharskem a Rumunskem Milan  Kulhánek
20. 9. 2005 Miluji tě, Rudolfe Bohumil  Kartous
19. 9. 2005 Je rozumné používat pojem "rasa"?   
16. 9. 2005 Drama lidského života Jan  Čulík