A Clarke připravuje seznam teroristických činů, spáchaných v minulosti, které bude trestným činem oslavovat. K tomu Clarke přidá otevřený katalog dalších událostí. Půjde o násilné činy proti lidem, majetku, či - bizarně - elektronickým systémům kdekoliv na světě, pokud má být cílem prosazovat tím nějakou politickou, náboženskou či ideologickou kauzu či ovlivňovat vládu.

Tento překvapivý návrh zákona vypracoval během léta jakýsi pracovník Blairova úřadu v Downing Street. Podle Jenkinse to připomíná práci starého známého Výboru pro neamerické záležitosti ve Washingtonu v padesátých letech a zároveň sovětské akademie věd.

Jasnou známkou toho, že šéf státu ztrácí svůj styk se skutečností, je to, když začne zasahovat do historie. Blairova "Nová labouristická strana" se zrodila z popírání vlastní minulosti. Blairova strana byla "nelabouristická", "neliberální", "nekonzervativní" - "byli jsme to prostě my". Proto Clarke nepotřebuje cenzurovat události před jejím vznikem. Proto ta hranice poloviny osmdesátých let.

Terorismus, jak je definován tímto zákonem, se však v podstatě kryje s historií lidstva, míní autor. Britská prokuratura by měla najmout experty na Alexandra Velikého, Džingischána, Innocenta III. a na protireformaci v Jižní Americe. Bude muset studovat křižáckou výpravu proti Albigenským.

Toto je vláda, která se zabývá trivialitami a jedná, podle toho, co ji napadne. Clarkův seznam prý nebude obsahovat žádné teroristické činy, které spáchali Irové. Proč? Proč mají zrovna Irové dostat výjimku? Brzo si zřejmě různí pachatelé teroristických činů budou mít možnost vyjednat, aby zrovna jejich činy nebyly začleněny do seznamu teroristických činů britské vlády, které bude zakázáno vychvalovat.

I pokud nepoukážeme na banalitu, že to, co je pro jednoho člověka teroristickým činem, je pro druhého aktem hrdinství, vznikají velké problémy. O britském bombardování německých měst na konci druhé světové války řekl sám Churchill, že je jeho účelem "zvýšit teror". Zničení Hirošimy jadernou bombou bylo zcela zjevně politicky motivovaným útokem na lidi a na majetek. Letos v srpnu jej sice média neglorifikovala, ale zcela určitě ho oslavovala.

Budou na seznamu zakázaných událostí také Hirošima a Drážďany? Spisovatel Joseph Conrad měl pravdu: "Terorista a policista pocházejí ze stejného košíku."

Tímto rozšířením cenzury se stává každý obhájce každého osvobozeneckého boje pachatelem trestných činů. Ještě to však může dopadnout špatně, míní autor a vysvětluje:

Já mám možnost činit morální rozdíl mezi Blairovým tažením proti některým muslimským státům a mezi násilnými činy, zorganizovanými organizací al Kajda proti mně. Já mám právo si myslet, že moje válka je správná kauza a jejich nikoliv.

Soudy ale toto takto rozlišovat nesmějí. Účelem americkobritského útoku proti Iráku v březnu 2003 bylo zastrašit civilní obyvatelstvo Iráku, aby svrhli Saddáma. Operace se jmenovala "Shock and Awe" - Šok a bázeň. Vychloubala se tím cílem.

Downing Street není sama v tomto orwellovském myšlení. Tento týden se k němu přidal i Brusel. Evropská komise varovala média, aby nepřijímala "zjednodušený a spiklenecký názor na svět tam, kde jde o nespravedlnost a útlak." I novináři si prostě mají dávat pozor a "nezjednodušovat".

Podrobnosti v angličtině ZDE