Komentátor amerického listu New York Times Thomas Friedman v roce 1999 opěval "naprostou decentralizaci internetu." Napsal: "Čína bude mít svobodný tisk. V Íránu se lidé prostřednictvím ilegálních satelitních talířů dívají na Pobřežní hlídku. Za pár let budou lidé moci srovnávat svou vlastní vládu s vládou u sousedů."

Částečně má Friedman pravdu, pokračuje autor. Internet alespoň pomohl podpořit revoluce s různou mírou autenticity v Srbsku, na Ukrajině, v Gruzii, v Kyrgyzstánu, v Libanonu, v Argentině a v Bolívii. Nedostatkem ve Friedmanově teorii je však to, že technologie, jíž využívá internet, nevyklíčila sama od sebe ze země. Poskytují ji lidé, kteří mají komerční zájem na jejím rozvoji. A tento komerční zájem podporuje svobodu v určitých státech světa a v jiných ji potlačuje.

V roce 2002 podepsala firma Yahoo dohodu s čínskou vládou, že bude dodržovat zásadu "seberegulace" - přislíbila, že nedovolí zveřejňování "podvratných materiálů, které ohrožují bezpečnost státu". Loni oznámila firma Google, že na počítačích v Číně se uživatelům neobjeví v jejím vyhledávači odkazy na materiál, zakázaný čínskými úřady. Když používají čínští uživatelé internetovou službu MSN of firmy Microsoft a použijí výrazy jako "demokracie", "svoboda" či "lidská práva", jsou automaticky varováni, že "Tato zpráva obsahuje zakázané výrazy. Prosím, vymažte zakázaná slova."

Letošní analýza skupiny vědců, sdružených v OpenNet Initiative ukázala, že se čínské vládě podařilo to, co si lidé mysleli, že je nemožné - cenzurovat internet. Nejdůležitější součástí internetu jsou routery - zařízení, které posílají data z jednoho místa na další. S použitím příslušných filtrovacích systémů mohou tyto routery blokovat informace, obsahující zakázaná slova. Organizace na obranu lidských práv poukazují na to, že západní korporace - zejména Cisco Systems - dodaly do Číny potřebnou technologii i technický knowhow. Komentátor Thomas Friedman opakovaně cituje firmu Cisco jako hlavní faktor globální svobodomyslné revoluce.

V roce 1993 se vychloubal globální televizní magnát Rupert Murdcoch, že satelitní televizní vysílání je "hrozbou totalitním režimům všude na světě". Čína se rozčílila a Murdoch se podrobil: v roce 1994 vyhostil ze svého satelitu Star, vysílajícího na čínské území, zpravodajskou televizní stanici BBC News, vysílající světové zpravodajství a publicistiku, v hlavním vysílacím čase s čínským dabingem, poté, co BBC odvysílala nelichotivý portrét Mao Ce Tunga.

V roce 1997 nařídil Murdoch svému nakladatelství HarperCollins, aby odmítlo vydat knihu od Chrise Pattena, bývalého britského guvernéra Hongkongu. Murdoch se vyjadřoval nelichotivě o dalajlámovi a Murdochův syn zaútočil na čínskou disidentskou náboženskou sektu Falun Gong. Murdochovo lezení Číňanům kamsi se mu vyplatilo a od roku 2002 mu bylo povoleno začít vysílat do Guangdongu. "Nevysíláme pořady, které jsou v Číně považovány za urážlivé," řekl Murdochův mluvčí Wang Yukui. "Pokud tomu říkáte autocenzura, tak, samozřejmě, provádíme svého druhu autocenzuru."

Máte-li dnes vlastnit celostátní deník, televizní či rozhlasovou stanici, musíte být multimilionář. A to, co chtějí multimilionáři, je totéž, co chtějí všichni lidé - lepší svět pro sebe, tedy multimilionáře. Úkolem jejich novinářů je jim to splnit. Jak přiznal Piers Morgan, bývalý šéfredaktor deníku Mirror: "V životě se přidržuju důležitého pravidla: lézt miliardářům kamsi." Pokud takoví novináři plní přání majitelů svých listů, udržují si své zaměstnání.

To, co si nevynucují majitelé, si vynucují zadavatelé reklamy. Stránky AdAge.com informují o tom, že během posledních několika měsíců informovaly firmy Morgan Stanley a BP tisk, že nebudou poskytovat inzerci pro žádné vydání novin či časopisů, která budou obsahovat kritické články vůči nim. Totéž dělají automobilky, letecké a tabákové společnosti. Většina tisku si nemůže dovolit přijít o tuto reklamu - potlačí tedy kritické články. Proč jsou noviny plné nadšených portrétů šéfa mocné reklamní agentury Martina Sorrella? Protože se ho tisk strašlivě bojí.

Takže namísto demokracie máme Pobřežní hlídku.

Internet je sice důležitý, ale politické debatě stále ještě dominují maistreamová média: informace zveřejněné na internetu nezmění nic, dokud se neobjeví v tisku nebo v televizi. Demokracie je tedy omezená a cenzurovaná. Někdo jiný vlastní ty routery.

Kompletní článek v angličtině ZDE