Podle amerického magazínu Time jsou častější hurikány součástí většiny modelů globálního oteplování. S odvoláním na Massachusetts Institute of Technology (MIT) uvádí Time, že rychlost větrů hurikánů se v oblasti za posledních 50 let zvýšila o polovinu. Experti MIT publikovali v odborném časopise Nature studii, podle které se akumulovaná energie hurikánů v oblasti za posledních 30 let zdvojnásobila, přičemž dramatický vzestup je pozorován zejména od roku 1995. Spoluautor studie, klimatolog Kerry Emanuel konstatuje: "Mé výsledky naznačují, že další budoucí oteplování může vést ke trendu zvyšování destrukčního potenciálu tropických cyklonů a -- beru-li v potaz rostoucí zalidnění pobřeží -- k podstatném zvýšení ztrát způsobených hurikány během 21. století."

Ross Gelbspan dokonce v deníku Boston Globe uveřejnil komentář nazvaný Skutečné jméno Kateřiny, ve kterém vyjádřil názor, že správně by se hurikán měl jmenovat globální oteplování. V článku dále kritizuje podstatný podíl USA na celosvětovém růstů emisí skleníkových plynů, kterým odborníci připisují přinejmenším podíl na změnách klimatu. Kritizuje dále americký uhelný a ropný průmysl za to, že platí mnohamilionové částky na propagandu zpochybňující existenci globálního oteplování. Podle Gelbspana firma Exxon/Mobil vyplatila od 1998 jen na public relations a lobbying na toto téma minimálně 13 milionů dolarů.

Jiní autoři kritizují administrativu prezidenta Bushe za to, že odmítá akceptovat závazky Kjótského protokolu na snížení emisí skleníkových plynu, a obviňují ho z konfliktů zájmů, protože je prý ovlivněn finančními zájmy rodiny Bushů v americkém chemickém a petrolejářském průmyslu.

Tím se dostávám k druhému nediskutovanému aspektu hurikánu. V zasažené oblasti je podle deníku Los Angeles Times na 60 tisíc kilometrů ropovodů a produktovodů. Zasažena byla i 85 mil dlouhá oblast s obrovskou koncentrací chemického průmyslu, která je známá jako "Cancer Alley" (rakovinová alej).

Na základě porovnání veřejně přístupných satelitních snímků zasažené oblastí s oficiální evidencí zdrojů nebezpečných chemikálií vydalo Greenpeace USA seznam více než 350 rafinérií, chemických závodů a skládek nebezpečného odpadu, které byly bouří nebo záplavami zasaženy (ke stažení jako tabulka ve formátu XLS). Organizace OMBwatch zveřejnila na svých stránkách seznam potenciálních zdrojů toxického zamoření v okolí New Orleans včetně podniky deklarovaného množství skladovaných nebezpečných chemikálií.

Do českých médií pronikla zpráva o havárii v New Orleans, kde se 2. září před svítáním nebe červeně zabarvil nikoli východ slunce, ale výbuch a následný požár zásobníků chemických látek na okraji města. Podle dostupných zpráv následovala řetězová exploze železničních cisteren a otřesy půdy byly cítit na míle daleko. Poté zahalil oblohu černý mrak a obyvatelé z okolí i novináři byli vyzváni k okamžité evakuaci. Oficiálně prý k úniku toxických látek nedošlo. Podle zprávy agentury Reuters ze 7. září však bylo poškozeno nebo zničeno více než 500 čistíren odpadních vod včetně 25 největších. Zástupce ředitele hurikánového centra Louisiana State University a šéf Střediska pro studium vlivu hurikánů na veřejné zdraví v Baton Rouge, Ivor van Heerden pro tiskovou agenturu AP uvedl: "Mluvíme o nepředstavitelné ekologické katastrofě". Podle zpráv CNN ze zásobníků chemického průmyslu uniklo zatím těžko odhadnutelné množství rakovinotvorných látek benzenu a vinylchloridu, jedovatého chlóru i mnoha dalších chemikálií.

Podle van Heerdena jejich 4 roky vyvíjený počítačový model možného dopadu silného hurikánu ukázal, že záplavová voda z východu může do New Orleans vyplavit množství toxického odpadu a na západě zase projde komplexem chemiček a rafinérií. O situaci v New Orleans říká: "Díváme se na pohár plný vysoce kontaminované vody, nad kterou se vznáší zamořený vzduch. Je jen velmi málo míst kam je možné jít, aby člověk byl v bezpečí".

Specializovaný portál pro ochranu zdraví při práci popisuje zdravotní problémy lidí, kteří přišli do kontaktu se znečištěnou vodou. Cituje Erica Lamara, který pro Mezinárodní asociaci hasičů koordinuje pomoc katastrofou v zasažených oblastech, že u lidí zasažených kontaminovanou vodou jsou hlášeny bolesti žaludku, horečky, zvracení a průjmy. "Vidím spoustu případů vyrážek a horečky", dodal Lamar.

Vzhledem k možné toxické kontaminaci zemědělské půdy a zdrojů vody již někteří odborníci varují, že podcenění tohoto rizika by mohlo způsobit větší škody na zdraví lidí a lidských životech než samotná ničivá síla hurikánu. Ke zhoršení situace by mohlo vést i masové spalování odpadů ze zaplavených měst, které by způsobilo uvolnění množství toxických látek.

Jedna z internetových galerie fotografií dokumentujících environmentální dopady hurikánu, včetně stavu některých rafinérií a chemiček před a po bouři ZDE