Zaprvé, Blairova opatření jsou zjevně zaměřena proti těm, kdo hlásají násilí. Namítat, že těchto zákonů bude zneužito k potlačování názorů muslimské komunity, která protestuje proti britské politice v Iráku a v Afghánistánu, je pokrytectvím.

Zadruhé, navrhovaný zákon opatrněji prověřovat osoby, které přijíždějí do Velké Británie, a vyhostit ty, kteří zneužívají svého povolení k pobytu tím, že požadují násilí proti Británii a proti demokratickým vládám, užitečně určí hranice toho, co je přijatelné - tak to už nakonec existuje v zákonech proti šíření rasového násilí. Je pravda, že i nynější zákony, zakazující šíření rasové nenávisti i Blairem navrhovaný nový zákon proti muslimským extremistům, mají protiliberální potenciál - skutečně omezují svobodu projevu. Ale činí tak kvůli veřejné bezpečnosti a v zájmu dobrých vztahů v komunitě. Žádná demokracie, žádný systém občanských a lidských práv nemůže být absolutní.

Zatřetí, není pravda, že svobody, které byly v Británii za krizové situace omezeny, už nebyly nikdy navráceny. Historie čtyřiceti let útoků IRA proti britskému státu svědčí o něčem jiném. Zákony, které omezily svobody projevu a vyjadřování a omezily soudy s porotci, byly zrušeny, když hrozba od IRA pominula.

Začtvrté, mnoho lidí - jak vyplývá z průzkumů veřejného mínění - se obává terorismu, který pochází z extremistické verze islámu. Tito lidé - a to ve velkých počtech - by se mohli stát obětí hněvu a strachu. Pokud by docházelo k neustálým násilným útokům proti britské vládě a britským občanům, hněv lidí bude sílit. Už nyní dochází - naštěstí jen k mírným - útokům na mešity a na nevinné muslimy. Bez restriktivních opatření by tyto útoky rostly.

Vedoucí muslimští představitelé potřebují pevnou základnu, mají-li se postavit proti extremismu. Mají-li podporovat demokratickou politiku - včetně protestů a opozice - musejí mít podporu státu. Nepomáhá jim, pokud by britský stát podporoval ty, jejich hlavním cílem je vyvolávat násilí proti obyčejným občanům. To by byl signál, že britský stát nerozlišuje mezi názory umírněných muslimů a muslimských extremistů.

A nakonec, zdrojem podpory pro liberální společnost, spolu s podporou pro občanská a lidská práva, je voličstvo. Politikové musejí poskytnout společnosti vedení a musejí podporovat a bránit liberalismus zákonem i činy, a Blair to od 7. července také činí. Žádná vláda ale nemůže zůstat liberální, pokud společnost přestane liberalismus podporovat. Vláda ve společnosti, které se v důsledku přistěhovalectví rychle mění, bude mít i nadále podporu jen potud, pokud poskytne občanům jasné ujištění, že hranice chování, které přirozeně dodržuje většina obyvatel, budou zákonem vnuceny extremistické menšině, která je dodržovat nechce.

Opozice je nutnou součástí života demokratické společnosti a v jejím rámci by měly být vyjadřovány hněv i protesty. Musíme podporovat otevřenou a kritickou diskusi jako svou odpovědnost, jako svou výsadu i jako své dědictví.

Kompletní článek v angličtině ZDE