Úvodem musím vysvětlit, že jsem -- patrně na rozdíl od většiny ostatních -- projev četl, nikoli vyslechl. A to nikoli ve stavu střízlivění po Silvestru, ale až poté, co jsem se z novin dozvěděl, že byl dobrý a že ho dokonce pochválil i Havel. Po jeho prvním přečtení se mi zdálo, že mi snad něco uniká; projev jsem tedy prošel ještě několikrát a postupně došel k závěru, že jeho chvála není než projevem servilnosti.

Protože každý prezidentův projev je oficiálním dokumentem, na němž nepochybně pracuje řada lidí, je třeba ptát se, kým se vlastně Klaus obklopil. On sám je vysokoškolským profesorem, od nějž by schopnost koherentního vyjadřování měla být samozřejmou. Pokud mu někdo podsune blábol, měl by to poznat. I projev určený pro 10 milionů může a má mít přiměřenou úroveň!

Připomeňme si rovněž, že cokoli prezident oficiálně řekne, představuje jeho oficiální postoj nebo náznak téhož. Naznačí-li například nesouhlas s "krátkozrace líbivými opatřeními" (na zvýšení porodnosti), znamená to, že je ochoten blokovat vládní iniciativu v tomto směru.

K jednotlivým čtenářským výhradám odpovídám:

Nesnažím se v Česku nic změnit. Jediné, co dělám je, že tu a tam nabízím prostřednictvím BL sklíčko -- ne vždy růžové -- do mozaiky, kterou si každý občan tvoří k obrazu svému. Vyjadřovat se v době internetu k českým problémům z Kanady není nic diskvalifikujícího. Čtenář by spíš měl ocenit, že se k němu dostává pohled z jiného zorného úhlu. Vezměme školné na VŠ jako příklad. Namočil jsem se před časem do této diskuse, protože pravozvěsti propagující školné zatajují jeho negativní dopad na studenty i na společnost. Popsal jsem tedy jakým problémem je školné v prostředí, které znám, tedy v Kanadě. Tím moje ctižádost končí.

Neměl jsem jako nestraník víc známých mezi komunisty než jiní. Chtěl bych čtenáře, který si takto posteskl, protože on je prý neměl, že všechno je vždycky trochu jinak. Měl jsem to štěstí, že jsem pracoval na Geologické sekci Přírodovědecké fakulty Karlovy University, kde si lidé neházeli klacky pod nohy víc, než je obvyklé v jakémkoli jiném systému. Proto mnozí nestraníci, a já mezi nimi, mohli absolvovat dlouhodobé stáže v zahraničí, aniž by si s kýmkoli zadali. Z mých kamarádů a známých to byli například byli Jiří Adam (několika měsíční stáž v Dánsku), Petr Čepek, posametový děkan fakulty (rok v NSR), Rudolf Přibil (dva roky v Londýně), Jan Schröffel, Miloš Kratochvíl (rok v Kanadě), Zdeněk Pertold, posametový prorektor KU a Magdalena Pačesová (oba tuším dva roky v Kanadě). Doufám, že jim to zpětně nebude nikdo závidět. Jako vždy záleželo na lidech "dole". Mně se naopak v Kanadě stalo, že mi přející kolegyně zablokovala krátkou služební cestu, aby jí zbylo víc pro výlet do Austrálie.

Lidem jako vy bych nevěřil ano dobrý den, protože prý mám pravdu zprostředkovanou, píše další čtenář. No ono jde zase o tu mozaiku. Nepředkládám ani absolutní pravdy ani návody, co dělat, ale svůj názor na určitou věc. Na příjemci pak je, aby si informace před použitím utřídil, a je-li možné, ověřil.

Prezidentovi jsem žádnou myšlenku ani nic jiného nepodsouval. Toliko jsem na jednom místě jeho slova přeskupil do pakombinací, které zvýrazňovaly nelogičnost originálu.

Diskreditaci politických rivalů, odposlechy a úniky informací jsem označil za narážku na USA, protože tyto metody politického boje jsou v zemi našeho vzoru běžné. Možná je ale dovážíme i odjinud.

Denunciace již někým napsaných textů není jádrem mého psaní pro BL. V minulosti jsem rozebral podobným způsobem dva nebo tři Havlovy novoroční projevy. Ostatní z asi 200 článků obsahovaly především moje názory a tu a tam nějakou tu originální myšlenku.

Zrušení fóra BL není projevem obavy z odlišných názorů a obavy nemám ani já coby občasný autor BL. Problém s fórem byl v tom, že vulgarizmy a osobní útoky postupně zatlačily myšlenky do pozadí, takže forum zcela ztratilo svoje původní poslání. Nic ovšem nebrání nikomu, aby nenapsal do BL článek nebo dopis editorovi. Dá to trochu víc práce, nic víc.

Pokud jde o odlišný, nepovrchní názor na úroveň Klausova projevu -- sem s ním. Proč by například pedagog, který učí studenty pracovat s textem, nemohl projev zcela odborně rozebrat a pak předvést, jak by si s ním student asi tak mohl poradit, když se mu dostane do ruky. Nepochybuji o tom, že BL takový rozbor nejen bez obav, ale dokonce s chutí uveřejní.