Už ve čtvrtek se britská média téměř jako jeden muž instinktivně postavila na obranu BBC. Výjimkou snad byly jen deník Times a bulvární list The Sun, které vlastní australský mediální magnát Rupert Murdoch, majitel Sky Television, která je přímou konkurencí veřejnoprávní BBC, a proto jsou tyto listy vůči BBC apriorně zaujaté. Naproti tomu například deník Independent vyšel ve čtvrtek v reakci na středeční zveřejnění zprávy lorda Huttona s celou prázdnou titulní stránkou, na níž byl jen uprostřed velký nápis červeným písmem: WHITEWASH? ZAMETENO POD KOBEREC? Obdobně kritické byly i komentáře ostatních britských médií, pravicových i levicových. Šéfredaktor konzervativního týdeníku Spectator Boris Johnson vyčetl BBC ve čtvrtečních hlavních večerních zprávách této televize, že se vůči Blairově vládě chová poníženě a roztřeseně jako puding. Vyzval ji, aby se hájila a s vládou energicky bojovala.

Hlavní potíží pro Blairovy stoupence je, že vyšetřování soudce Huttona týkající se okolností kolem smrti vládního zbrojního experta dr. Davida Kellyho bylo veřejné. Proto bylo nesmírně cenné: bylo publikováno obrovské množství dokumentů i svědectví, týkajících se interního fungování BBC i britské vlády. Problém je, že ačkoliv Huttonova zpráva obsahuje transkripty všech těchto svědectví, soudce Hutton je ve svých závěrech pominul. Je nyní obviňován, že si ze shromážděných dokumentů neférově vybral jen kritiku společnosti BBC a pro Blairovu vládu měl -- černobíle - jen chválu. Důkazy, které svědčí proti vládě, Hutton nekomentoval. Tam, kde si svědectví pracovníků BBC a představitelů vlády navzájem protiřečila, Hutton dal automaticky přednost svědectví vlády. Všeobecně se uznává, že BBC udělala chyby, jenže ze zveřejněných důkazů vyplývá, že velmi podivně a kontroverzně se chovala i Blairova vláda -- a to se v Huttonových závěrech vůbec neobjevilo.

Co je jádrem kontroverze: Jak známo, reportér domácí britské rozhlasové stanice BBC Radio 4 Andrew Gilligan zjistil -- stejně jako celá řada jiných londýnských novinářů -- že někteří pracovníci britských výzvědných služeb jsou znepokojeni, jakým způsobem prý britská vláda "zneužila" výzvědných informací o Iráku k politickým účelům -- vypracovala z nich politickou zprávu o iráckých zbraních hromadného ničení, který vydala v září 2002 a na jejím základě pak argumentovala, že je nutno zaútočit na Irák.

Gilligan poprvé informoval o tomto znepokojení pracovníků výzvědných služeb v živém rozhlasovém rozhovoru telefonem ze svého domova do studia, který se vysílal dne 29. května 2003 v 6.07 hodin ráno. I když měl Gilligan na papíře informace připraveny správně, v živém vysílání se zapletl a řekl, co neměl: že britská vláda včlenila do své zprávy o iráckých zbraních tvrzení o tom, že má Saddám Husajn možnost zaútočit zbraněmi hromadného ničení do pouhých 45 minut, ačkoliv věděla, že toto tvrzení je nepravdivé. To "ačkoliv věděla o nepravdivosti tohoto tvrzení" Gilligan už v následných vstupech do vysílání neopakoval, ale škoda se stala.

Vznikla obrovská kontroverze -- Blairova vláda si na BBC ostře stěžovala prostřednictvím Alastaira Campbella, tehdejšího - velmi agresivního - šéfa komunikací v úřadu britského premiéra. BBC udělala chybu, že jeho stížnosti řádně nevyšetřila. Neposlouchala ho, protože Campbell měl ve zvyku BBC za její vysílání nadávat pořád. Během útoku na Irák si Campbell stěžoval na zpravodajství BBC o válce v Iráku dvanáckrát. Lord Hutton ve své zprávě konstatoval, že proto jsou redakční procesy v BBC "defektní" a že selhala i Rada BBC i generální ředitel.

To je sice pravda -- vedoucí představitelé BBC se instinktivně postavili na obranu nezávislosti svých novinářů a dlouho samotnou Gilliganovu reportáž vůbec nezkoumali. Gilliganova reportáž sice byla do určité míry nepořádná a nepřesná, avšak v britské novinářské obci převažuje mínění, že v podstatě byla správná. Jak na to poukázal ve svém prohlášení odstupující šéf Rady BBC Gavyn Davies, správnost Gilliganovy reportáže v podstatě potvrzuje i magnetofonová nahrávka telefonního rozhovoru zbrojního experta Davida Kellyho s reportérkou BBC Susan Wattsovou. Jak je možné, ptal se Davies, že soudce Hutton tuto skutečnost úplně pominul? Za přímé ohrožení svobody tisku v Británii označil pak Gavyn Davis doporučení soudce Huttona, aby novináři nesměli používat neověřitelné informace.

Huttonova zpráva pomíjí celou řadu dalších velmi podivných událostí, k nimž podle svědectví během Huttonových výslechů došlo v britské vládě. Autor britské oficiální vládní zprávy o iráckých zbraních hromadného ničení, šéf Spojeného výzvědného výboru John Scarlett, vyškrtl na nátlak vládního poradce ze zprávy výzvědnou informaci, že Saddám použije zbraní hromadného ničení pouze v tom případě, pokud by byl ze zahraničí napaden. Při Huttonově vyšetřování vyšlo také najevo, že údajné Saddámovy zbraně hromadného ničení, které měly být použity do 45 minut, vůbec nebyly dalekonosné střely, které by mohly ohrozit okolní státy, ale zbraně pro užití na místním bojišti. Toto se také do vládní zprávy o Iráku nedostalo, přestože to znamenalo, že Irák není takovou hrozbou okolním zemím, jak britská vláda tvrdila. Velké znepokojení ohledně toho, že britská vláda včlenila do své zprávy argument, že Saddám může zaútočit do 45 minut, vyjádřil při výsleších u týmu lorda Huttona pracovník vojenské rozvědky dr. Brian Jones. Hutton jeho svědectví pominul, "protože Jonesovo znepokojení nesdíleli jeho nadřízení v rozvědce". Ignoroval přitom vládní lež, podle níž si na tvrzení o 45 minutách z výzvědných kruhů "nikdo nestěžoval". A tak by se dalo pokračovat.

V televizním pořadu BBC Newsnight ve středu večer rozzuřil známý a autoritativní moderátor Jeremy Paxman Alastaira Campbella poukazem na to, že celou aférou kolem Huttona a dr. Kellyho jen odvádí Blairova vláda pozornost od daleko zásadnějšího problému: že totiž se v Iráku nenašly žádné zbraně hromadného ničení a že britská vláda zatáhla národ do války na základě nespolehlivých výzvědných informací a falešné argumentace.

Jak to formuloval ve čtvrtek podvečer v publicistickém vysílání rozhlasu BBC Radio Four v rozhovoru s ministryní kultury Tessou Jowellovou moderátor Eddie Mair: "V BBC nyní rezignovali už dva lidé kvůli aféře kolem Davida Kellyho. Kdo ve vládě bude rezignovat ohledně toho, že nás zatáhla do války kvůli zbraním hromadného ničení, které neexistují?" A ještě tvrději to řekl v rozhovoru s Alastairem Campbellem ve čtvrtek večer v hlavních večerních zprávách Channel Four News na komerční kulturní stanici věhlasný dlouholetý moderátor Jon Snow: "Lidem se bude zdát dost podivné, že jsme vedli válku na základě výzvědných informací, jimž vláda sice tedy upřímně věřila, ale ty informace byly falešné, a jedinými obětmi jsou - mrtví, zranění a předseda Rady a generální ředitel BBC."