Nadechnout se
11. 3. 2024 / Beno Trávníček Brodský
aneb je válka vůl?
Méně známá kniha George Orwella, kterou napsal v roce 1938 za svého šestiměsíčního pobytu v Maroku, by klidně mohla vzniknout dnes. Popisuje tehdejší život na příběhu řadového pojišťováka středního věku, tedy tuctového člověka existujícího kousek nad úrovní britského dělnictva. Celou knihou prolíná předválečná blbá nálada... vždy po určité části knihy autor nezapomene připomenout depresivní hučení motorů válečných letadel, zřejmě z cvičných letů. Kromě reálné doby popisuje život hlavního hrdiny i retrospektivně.
„Budete mi věřit, když vám řeknu, že jsem těch 11 plechovek prvotřídního hovězího hlídal od poloviny roku 1917 do začátku roku 1919? Asi sotva, ale je to tak. V té době ani taková věc nebyla ničím neobvyklým. Po půl roce jsem už ani neočekával, že se věci budou dít normálním způsobem. Jednou za měsíc mi poslali štos formulářů a chtěli po mě, abych jim napsal počet a stav krumpáčů, zákopových lopat, cívek ostnatého drátu, přikrývek, vodotěsných podlážek, příruček první pomoci, kusů vlnitého plechu a plechovek švestkové a jablečné marmelády. Do všech kolonek jsem napsal „nula“ a formuláře poslal zpátky. Odezva žádná. V Londýně to někdo v klidu zaprotokoloval, rozeslal další formuláře, ty zaprotokoloval, a tak pořád dokola. Takhle to tenkrát chodilo. Tajemní hlavouni, kteří tuhle válku řídili, zapomněli, že existuju. Nepřipomínal jsem ji to. Byl jsem v závětří (neberte to doslova, vítr tam dul fest) a po dvou letech ve Francii jsem nebyl tak zapálený vlastenec, aby se mi odtud chtělo pryč.“
V reálném čase pak popisuje mimo jiné předválečnou (před druhou válkou) deziluzi, depresi, rozladěnost... touhu lidí aspoň trochu „NADECHNOUT SE“, píše:
„Přicházejí zlé časy a s nimi generace sešikovaných uhlazených mužů. Co přijde potom nevím. Ani mě to moc nezajímá. Vím jenom, že pokud existuje něco, na čem vám záleží, raději se s tím rovnou rozlučte. Všechno, co jste kdy znali, jde totiž do hajzlu a v dáli řinčí kulomety.“
Postupně, a až k stáru, jsem pročetl většinu knížek George Orwella (kterých není moc) a zdá se, že skoro jistě se v jeho době nejednalo o mainstreamového autora. Naopak byl člověkem, který docela často „ryl držkou v zemi“. Asi proto lze v jeho díle najít mnohá osvěžující zastání se obyčejných, „malých“ lidí. Nechybí nám takový autor?
Diskuse