Francie v historickém hlasování ve Versailles uzákonila potraty jako ústavní právo

5. 3. 2024

 

Premiér Gabriel Attal řekl shromážděným v honosném Kongresovém sále v křídle paláce Midi: "Pronásleduje nás utrpení a vzpomínky na tolik žen, které nebyly svobodné. Máme morální dluh [vůči všem ženám, které] trpěly ve svém těle.

"Dnešní doba musí reagovat na historii. Zakotvit toto právo v naší ústavě znamená zavřít dveře před tragédií minulosti a její stopou utrpení a bolesti. Dále zabrání reakcionářům v útocích na ženy.

"Nezapomínejme, že  útlak se může opakovat. Jednejme tak, aby se tak nestalo, aby k tomu dnes už nikdy nedošlo."

Dodal: "Říkám všem ženám v našich hranicích i mimo ně, že dnes začíná éra světa naděje."

Mathilde Panotová, poslankyně z tvrdě levicové strany Nepoddajná Francie, která navrhla zapsání práva na potrat do ústavy, na setkání řekla, že je to "příslib ... pro všechny ženy, které za ně [bojují] všude na světě".

Dodala: "Váš boj je i naším bojem. Toto vítězství je vaše."

Prezident Emmanuel Macron řekl, že slíbil, že svoboda žen zvolit si potrat bude "nezvratná". Zapsání práva na interrupci do ústavy, které zahrnovalo změnu 17. odstavce článku 34, který definuje zákon a jeho limity, bylo považováno za způsob, jak ochránit zákon, který v roce 1975 dekriminalizoval potraty ve Francii.

Během lednové debaty o zákonu v Národním shromáždění ministr spravedlnosti Éric Dupond-Moretti poslancům řekl, že právo na potrat není jen svobodou jako každá jiná, "protože umožňuje ženám rozhodovat o své budoucnosti".

Aurore Bergé, ministryně odpovědná za rovnost a boj proti diskriminaci, dodala: "Toto hlasování bude jedním z nejdůležitějších a nejpozoruhodnějších v tomto parlamentu."

Jakmile se obě komory dohodly na znění právního textu, měl Macron na výběr, zda uspořádá celostátní referendum, nebo svolá společný parlamentní "kongres" složený z 577 poslanců a 348 senátorů ve Versailles, kde je k přijetí zapotřebí tří pětin odevzdaných hlasů.

Pondělní zasedání je prvním, které se koná za účelem změny ústavy od roku 2008, kdy Nicolas Sarkozy podnikl kroky k modernizaci francouzských institucí, včetně omezení prezidentů na maximálně dvě po sobě jdoucí pětiletá funkční období.

Od roku 1958 se parlamentní shromáždění sešlo 16krát a provedlo 21 změn ústavy.

Na kongres dohlížel Yaël Braun-Pivet z Macronovy strany Renesance, který je obdobou předsedy dolní komory, a poslanci zasedali v abecedním pořadí.

Předsedové 18 politických skupin - 10 z dolní komory, 8 z horní - byli vyzváni, aby před hlasováním každý z nich promluvil pět minut k dané změně.

Text bude nyní ověřen "pečetí kongresu" a odeslán vládě. Macron se v pátek, na Mezinárodní den žen, zúčastní slavnostního ceremoniálu k dokončení ústavní změny.

Politickým impulsem pro změnu ústavy bylo rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu z roku 2022, který zrušil rozsudek ve věci Roe v. Wade, jímž bylo uznáno ústavní právo žen na potrat a který jej legalizoval po celé zemi.

Pravicoví senátoři ze strany Républicains hlasovali proti prvnímu pokusu o změnu ústavy v říjnu 2022. Později téhož roku francouzský parlament odhlasoval prodloužení francouzského zákonného limitu pro ukončení těhotenství z 12 na 14 týdnů, a to uprostřed hněvu, že tisíce žen jsou nuceny každoročně cestovat do zahraničí, aby ukončily těhotenství v zemích včetně Nizozemska, Španělska a Spojeného království.