Jan Egeland: Izrael lže
29. 2. 2024
čas čtení
4 minuty
"Bylo to nepřiměřené od samého začátku. Vytvořili zde nyní opět generaci
nenávisti. Proč by někdo, kdo nemá nic společného se 7. říjnem, jemuž
zničili domov a zabili rodinu - - Mluvil jsem s jednou, teď jsem
dojatý, teď jsem mluvil s kolegyní, které zabili celou rodinu. To je
válka proti terorismu? Ne. To je pomsta. A těm, kteří to rozpoutali, se
to vrátí."
Od minuty 6.30:
Moderátor, Channel 4 News, středa 28. února 2024, 19 hodin: Po útoku Hamásu 7. října byla izraelská reakce v Gaze ohromující. Podle
ministerstva zdravotnictví vedeného Hamásem zemřelo téměř 30 000 lidí a
přes 70 000 jich bylo zraněno. Podle OSN je čtvrtina obyvatel Gazy na
pokraji hladomoru a téměř všichni obyvatelé jsou odkázáni na
nedostatečnou humanitární potravinovou pomoc, aby přežili. Dnes jsem
hovořil s Janem Egelandem, generálním tajemníkem Norské rady pro
uprchlíky. Nachází se v jižním městě Rafáh, kde 1,4 milionu lidí hledá
bezpečí, ale obává se, že dojde k izraelské pozemní ofenzívě. Požádal
jsem ho, aby popsal scény, které vidí.
Jan Egeland: Myslím, že situace je opravdu strašná. Jinak se to popsat nedá. Jsem humanitární pracovník už velmi mnoho let, ale takové trauma, zoufalství, bída, rozčarování lidí tady v Rafáhu je v jiném měřítku, lidé se bojí. Neustále nad námi hučí drony. Slyším jich teď několik, když spolu mluvíme. Lidé se samozřejmě velmi bojí, aby se i toto poslední útočiště, kde je jeden a půl milionu lidí, nestalo válečnou scénou. Bude to skvrna na dějinách Izraele a na těch, kteří mu poskytli zbraně, tedy na Spojených státech, Velké Británii, Německu a několika dalších.
Moderátor: Jak lze tedy podle vás dosáhnout příměří? Protože jste také velmi zkušený v mírových jednáních, ano.
Jan Egeland: Není to samozřejmě žádná raketová věda. Musí dojít k propuštění nebohých izraelských rukojmích, kteří jsou stále někde dole v tunelech. Mimochodem, musí dojít k dohodám také o těch tisících nezvěstných Gazanů, kteří jsou zadržováni a o kterých nikdo nemluví, a to musí být nějaká politická dohoda. Ta dá Izraeli bezpečnost, kterou si zaslouží, a uznání, které si zaslouží od celého arabského světa, výměnou za nějakou spravedlnost, nějakou budoucnost, nějakou naději, nějaké živobytí pro Palestince pro jednou. Od roku 1948.
Moderátor: Izrael tvrdí, že neomezuje množství přicházející pomoci. Jaká je skutečnost, kolik pomoci tam je a kolik se tam dostává?
Jan Egeland: No, Izrael lže a nezakrývejme si zde fakta. Na místo, kam by mělo přijet pět - šest set kamionů, přijíždí denně jen několik kamionů, desetitisíce kamionů byly zakázány. V Karm Šelonu jsou dlouhé fronty, v Rafahu ještě delší. Izrael kontroluje každé kilo, které tam jede, a brání tak pomoci hladovějícím dětem. Jinak se to nedá popsat, Izrael a jeho podporovatelé USA, Velká Británie, Německo a další nedovolili, aby k těmto lidem proudila pomoc ani jeden jediný den od 7. října. Pochopte, že to bylo potřeba. Ani jeden den.
Moderátor: Víte, že když Izrael slyší taková slova, říká, že svět nikdy nedovolil Izraeli, aby se bránil, a Izrael se v jejich očích brání před terorismem. Jaká je vaše odpověď pro ně?
1893
Diskuse