CNN: Izrael střílí na humanitární konvoje v Gaze. Hladomor

29. 2. 2024

Christiane Amanpour: Víte, konečně mezinárodní společenství začalo letecky shazovat nějakou pomoc. Ale viděli jsme, že část z ní spadla do moře a ty obrázky jsou opravdu obrázky totální paniky. Lidé hledají cokoliv. Lidé se perou mezi sebou. Lidé se snaží získat ty věci, myslím, že jsou to vojenské příděly. Nemůže být lepší způsob doručování pomoci i uprostřed války?

Jan Egeland: Opravdu může být mnohem lepší způsob a je na Izraeli se Spojenými státy a Egyptem, aby to vyřešili a samozřejmě výsadky jsou něco úplně posledního, to děláte do obléhaných oblastí, jako jsme to dělali v Sýrii, když tam  Islámský stát obléhal, a tak dále. Dneska Jordánsko provádí nějaké letecké výsadky. Je to velmi nákladné, je to velmi omezené a velmi těžko proveditelné. Řešením je, aby přechod Rafáh a Karim Šalom fungovaly podle svého účelu a podle svých možností. Když jsem dnes přišel do Karim Šalomu, viděl jsem na přechodu v Rafáhu mnoho stovek kamionů, které stály ve frontě. Už několik dní projíždí jen hrstka kamionů, přestože z izraelské strany mají mnohem větší kapacitu. Ale tam nechávají extremisty, extremisty!!! blokovat pomoc dětem a ženám, nevinným, na tomto místě.

Christiane Amanpour: Víte, to jsou lidé, kteří říkají, jak můžeme posílat pomoc lidem, kteří zabili naše ženy a děti a unesli naše lidi? Takže se tam dokonce odehrává politika a trauma na hranicích. Ale chci se vás zeptat, jak reagujete na, řekněme, Palestince, kteří mluvili s agenturou Reuters o tom, co říkali o těch leteckých výsadcích. "Přišli jsme se vrhnout vstříc smrti, abychom dostali trochu mouky. Nemůžeme nic najít. Smilujte se nad námi."  A ostatní říkali, že se náš život stal peklem. A my to víme, protože vyšetřování CNN zjistilo, že Izrael skutečně střílel na konvoj OSN s dodávkami potravin na začátku tohoto měsíce, 5. února.

Jan Egeland: Ano, ano. A také je k neuvěření, že lidé, kteří truchlí, samozřejmě, nad nejhorším masakrem v dějinách Izraele 7. října, uvěří, že odpírání potravin dětem a ženám zcela nevinným, které se 7. říjnem neměly nic společného, by mohlo to nějakým způsobem pomoci zdejším ubohým rukojmím. Bojovníci Hamásu mají jídlo a jsou v tunelech. Nemají nic společného s lidmi, kterým pomáháme. Chaos. Ano, kolem linky pomoci je to stále horší a horší, protože přichází tak málo pomoci.  Jsem vlastně dost otřesený z toho, co jsem viděl v okamžiku, kdy jsme překročili hranici z, víte, spořádaného a řídce osídleného Sinaje, vidíte, jak kamiony s pomocí jedou plnou rychlostí po silnici a pronásledují je gangy mladých lidí, kteří přeskakují kamiony a před očima rabují matrace a deky, potraviny atd. Pro zoufalé lidi venku, kteří chtějí dostat nějakou pomoc a policie byla, jo -

Christiane Amanpour: Takže Jane, Jane, ptám se,  je to anarchie? Je to krádež, nebo je to pokus o distribuci? Víte, šíleným způsobem, jak popisujete, jak distribuovat tu pomoc.

Jan Egeland: Já si myslím, že je to vlastně samoobsluha těch nejsilnějších, kteří žádnou pomoc nedostali a kteří mají babičky, děti, synovce, kteří hladoví. Lidé se navzájem nedrancují. Oni drancují to, co vidí jako mezinárodní společenství, které k nim přichází s příliš malým množstvím, takže si pak berou, co je k mání. My do toho jdeme zvláštním způsobem a vidím, že nám zatím žádný kamion nevyrabovali. A děláme pořádek v distribuci s místními organizacemi, které musí v zoufalé situaci používat své otevřené kamiony a mimochodem policie, která v tom měla mít nějaký pořádek, byla opakovaně bombardována Izraelem, modře uniformovaná policie. Takže skončili, teď jsou v civilu a snaží se střílet do vzduchu.