Rok 2024 je rokem, kdy je třeba přestat financovat ruskou válku

28. 2. 2024

čas čtení 4 minuty
Zahraniční podniky zaplatily Kremlu za dva roky od invaze na Ukrajinu na daních 40 miliard dolarů. S cílem povzbudit společnosti k odchodu z Ruska mají vlády zemí G7 povinnost definovat očekávání pro podniky, na které se v současné době sankce nevztahují.

Výše daní placených všemi zahraničními společnostmi působícími v Rusku v letech 2022-2023 může podle nové zprávy koalice B4Ukraine činit 20 miliard dolarů (18,6 miliardy eur) ročně.

Na základě údajů z Kyjevské ekonomické školy (KSE) analýza zjistila, že k únoru 2024 dokončil úplný odchod z Ruska prodejem nebo likvidací jen malý počet podniků – 358 zahraničních firem. V agresorské zemi zůstává 2 138 zahraničních podniků, které měly na začátku invaze ruské dceřiné společnosti a nepřímo přispívají k válce prostřednictvím daní z příjmu právnických osob, dodavatelských řetězců a pomoci Kremlu při jeho mobilizačním úsilí, jak to vyžaduje ruský příkaz k částečné mobilizaci.

Americké, německé a švýcarské společnosti jsou v Rusku nejziskovější a v roce 2022 zaplatily Kremlu nejvyšší částku daně ze zisku, vyplývá z analýzy údajů KSE pro společnost B4Ukraine. V současné době je v Rusku 330 amerických a 277 německých firem – včetně Mondelez International, Philip Morris, PepsiCo, Mars, Metro AG, Bayer a Siemens Energy AG.

Tato skutečnost je kontraproduktivní, protože koaliční země od invaze společně přispěly 100 miliardami dolarů na humanitární, finanční a vojenskou pomoc, přičemž USA a Německo jsou největšími bilaterálními dárci Ukrajiny. Přítomnost těchto společností v Rusku podkopává významnou vojenskou a ekonomickou pomoc, jakož i diplomatickou a morální podporu, kterou vlády jejich domovských zemí poskytly Ukrajině v jejím boji o přežití.

Společnosti zabývající se rychloobrátkovým spotřebním zbožím (FMCG), jako jsou Mondelez International, Unilever, PepsiCo, Procter & Gamble, Nestlé a Mars, patří mezi společnosti s nejvyššími příjmy v Rusku a v roce 2022 vygenerovaly tržby ve výši 17,6 miliardy dolarů (16,3 miliardy eur). To, co je odlišuje, je používání podobných ospravedlnění, aby zůstaly na trhu agresorského státu. Argumentují tím, že poskytují "základní" zboží, a projevují hluboký zájem o blaho svých zaměstnanců v Rusku.

Zatímco argument esenciality je použitelný v hrstce případů zahrnujících selektivní skupinu společností a odvětví (jako jsou farmaceutické společnosti poskytující život zachraňující léky), hráči v sektoru rychloobrátkového spotřebního zboží záměrně rozšiřují definici esenciality tak, aby zahrnovala čokoládu, sušenky a vodu po holení.

Argument o blahobytu zaměstnanců je také obtížně slučitelný s povinnostmi, kterým společnosti čelí v souvislosti s ruským nařízením o částečné mobilizaci, protože musí pomáhat s náborem způsobilých zaměstnanců a poskytováním materiální podpory, kterou ruský stát považuje za nezbytnou.

Podle KSE je průměrný podíl příjmů generovaných v Rusku v poměru k celosvětovému podílu pouze 3 %. Výzkum také ukazuje, že většina těch veřejných společností, které odešly jako první, byla schopna kompenzovat ztracený podíl na ruském trhu zvýšenými cenami svých akcií a vyšší tržní kapitalizací.

Odmítnutí opustit Rusko také legitimizuje válku v očích ruských spotřebitelů, kteří jsou stále schopni nakupovat produkty mnoha západních značek, zatímco jejich ozbrojené síly páchají válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ale co je nejdůležitější, tak významná obchodní přítomnost západních společností zdůrazňuje akutní potřebu vládní intervence ve formě obchodních rad (pokynů) pro jejich podniky, které zůstávají v agresorském státě.

Nastal čas, aby vlády zemí G7 zintenzivnily své úsilí a plně izolovaly ruskou ekonomiku. V případě společností, na něž se nevztahují sankce, by vláda G7 měly vydat pokyny pro jejich podnikání, které stanoví očekávání odpovědného odchodu z Ruska, aby se zabránilo spoluúčasti na válečných zločinech. Rok 2024 je rokem, kdy je třeba přestat financovat ruskou válku a zajistit, aby Ukrajina mohla obnovit svou svrchovanost a územní celistvost.

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
1887

Diskuse

Obsah vydání | 1. 3. 2024