Macron čelí záporné reakci EU poté, co navrhl vyslání vojáků na Ukrajinu

28. 2. 2024

Řekl, že uznává, že pro tento plán neexistuje konsenzus, ale v rámci prolomení tabu uvedl, že by se nemělo nic vylučovat, aby se dosáhlo porážky Ruska a udržení bezpečnosti v Evropě. "Dnes neexistuje konsensus o vyslání pozemních jednotek oficiálním způsobem, postavit se za to a převzít za to odpovědnost," řekl.

Spojenci rychle vyloučili vyslání bojových jednotek na Ukrajinu. Uvedla to mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu Adrienne Watsonová: Zatímco Kreml varoval, že výskyt vojsk NATO na Ukrajině by učinil přímou konfrontaci s Ruskem nevyhnutelnou, "prezident Biden se jasně vyjádřil, že USA nepošlou vojáky bojovat na Ukrajinu".

NATO v úterý odpoledne rovněž oznámilo, že na Ukrajině "nejsou žádné plány na umístění bojových jednotek NATO". Polský premiér Donald Tusk tuto myšlenku odmítl, stejně jako Downing Street.

Švédský premiér Ulf Kristersson rovněž vyloučil vyslání vojáků na Ukrajinu a zdálo se, že je podrážděn tím, že se tento návrh objevil v den, kdy byla odstraněna poslední překážka pro vstup jeho země do NATO.

Řekl, že Macron může diskutovat o tom, zda Francie vyšle vojáky na Ukrajinu, ale ne z NATO. "Pokud nějaká země vyšle vojáky někam jinam na světě, nemá to vliv na NATO."

Macron - který má pověst rtuťovitého, ale někdy i kontraproduktivního diplomatického iniciátora - narychlo shromáždil 20 vysokých ministrů ze zemí, které jsou proti Rusku, protože se obává, že Západ běduje nad ruským postupem, aniž by připravil praktická protiopatření.

Schůzka také Macronovi poskytla příležitost prosadit jeho známou výzvu, aby Evropa posílila svou vlastní obranu a přestala se nebezpečně spoléhat na stále více izolacionistickou Ameriku.

Německý kancléř Olaf Scholz na rovinu řekl, že na pařížské konferenci o Ukrajině došlo k dohodě, "že na ukrajinské území nebudou vyslány žádné pozemní jednotky, žádní vojáci" ze strany evropských států nebo států NATO. "Je důležité se o tom neustále ujišťovat a to, že k tomu došlo jako k dohodě, je podle mého názoru velmi, velmi dobrý a velmi důležitý krok vpřed," řekl.

Macron v pondělí prohlásil, že Západ "musí udělat vše, co je v našich silách, abychom dosáhli našeho cíle", a že otřepané fráze, jako že "posílání raket dlouhého doletu a letadel, bylo vyloučeno", a dodal, že "dříve se říkalo, dejte jim jen spací pytle a přilby".

Řekl: "Neexistuje shoda na oficiální podpoře pozemních jednotek. Přesto by se nemělo nic vylučovat. Uděláme vše, co bude v našich silách, abychom zajistili, že Rusko nebude mít převahu."

Tyto výroky  vyvolaly kritiku i ze strany domácích opozičních politiků. Předseda Socialistické strany Olivier Faure uvedl, že Macronovy komentáře jsou "naprosto kontraproduktivní" a posloužily pouze k rozdělení EU, zatímco Éric Ciotti, šéf pravicových Les Républicains, řekl, že Macronova slova jsou "plná strašlivých důsledků". Marine Le Penová, jejíž krajně pravicová strana Národní shromáždění je největší samostatnou opoziční stranou v dolní komoře parlamentu, uvedla, že Macron "představuje existenční riziko pro 70 milionů Francouzů".

Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné se ve svém projevu ve francouzském parlamentu snažil Macronovy výroky objasnit. "Musíme zvážit nové kroky na podporu Ukrajiny. Ty musí odpovídat velmi konkrétním potřebám, mám na mysli zejména odminování, kybernetiku, výrobu zbraní na místě, na ukrajinském území," řekl poslancům.

"Některé z těchto akcí by mohly vyžadovat přítomnost západních vojsk na ukrajinském území, aniž by překročily práh válečného stavu. Nic by nemělo být vyloučeno. Takové bylo a je i dnes stanovisko prezidenta republiky."

V Německu Michael Roth, předseda zahraničního výboru Bundestagu a člen Scholzovy SPD, uvedl, že je znepokojen náznaky širšího rozkolu mezi Německem a Francií v jejich reakci na ukrajinskou krizi, přičemž poukázal na Scholzovo opakované odmítnutí vyslání raket dlouhého doletu Taurus a na německý nesouhlas s obranným fondem EU postaveným na společném dluhu, což je myšlenka prosazovaná Estonskem.

Možné nasazení západních pozemních jednotek označil za "přízračnou debatu" uprostřed nejnaléhavějších problémů Ukrajiny. "Neznám nikoho, kdo by si to vážně přál, a to ani na Ukrajině," řekl. "Potřebují především munici, protivzdušnou obranu, bezpilotní letouny, zbraně dlouhého dosahu."

Tato kontroverze také odvedla pozornost od pokroku, kterého bylo dosaženo na schůzce ohledně nákupu munice ze třetích zemí jako provizorního řešení alarmujícího ukrajinského nedostatku nábojů a střel.

Český premiér Petr Fiala, zastánce hromadných společných nákupů ze třetích zemí mimo Evropu, prohlásil: "Mám pocit, že bychom měli rozvíjet metody spolupráce, které jsme začali uplatňovat po zahájení invaze. Není nutné hledat nové způsoby."

Základní problém spočívá v tom, že evropští představitelé zjistili, že nejsou schopni zajistit zrychlení zbrojní výroby v Evropě, a poukazují na omezení v době míru, která zpomalují pokrok, jako je například stavební povolení potřebné k rozšíření výrobních linek. Ukrajinští představitelé uvedli, že potřebují minimálně téměř 200 000 nábojů měsíčně, ale podle analýzy estonské zpravodajské služby dokáže společná evropská produkce vyrobit pouze asi 50 000 nábojů měsíčně - z nichž jen část nyní putuje na Ukrajinu.