Byrokracie zpomaluje přezbrojování: "Nebezpečí pro Švédsko"

9. 2. 2024

V Linköpingu nesmějí ve všední dny létat vojenské vrtulníky po 15. hodině.

V Solně se Národní centrum kybernetické bezpečnosti nemůže nastěhovat, protože obec odmítá plot.

"Bude to trvat věčnost," říká Mikael Oscarsson z Výboru pro obranu.

V červnu 2022 stát koupil nemovitost v Královském národním městském parku nedaleko Brunnsvikenu v Solně. Tam má sídlit Národní centrum kybernetické bezpečnosti. Bude v něm sídlit personál některých z nejtajnějších švédských orgánů, jako je Národní obranné rádio, Švédská bezpečnostní služba a Švédské ozbrojené síly.

Centrum bude zajišťovat, aby kybernetickým útokům bylo předcházeno, aby byly odhalovány a zastaveny. Jedná se o útoky, které se každý den odehrávají v jakési šedé zóně mezi válkou a mírem a které stojí švédské společnosti a úřady spoustu peněz.

Zaměstnanci střediska nyní sídlí v dočasných prostorách Švédské agentury pro civilní nepředvídané události (MSB). Navzdory vládnímu rozpočtu ve výši 900 milionů švédských korun bude ještě nějakou dobu trvat, než se Národní centrum kybernetické bezpečnosti bude moci přestěhovat do nové budovy.

Objekt bude klasifikován jako chráněný objekt, ke kterému se nesmí přiblížit nepovolané osoby. Švédská agentura pro opevnění, která pozemek vlastní a bude pronajímat, však nesmí kolem něj postavit plot.

Obec Solna odmítla 2,8 metru vysoký a 480 metrů dlouhý plot a zastavila kácení pěti stromů.

"Pokud nebude získáno stavební povolení v souladu s žádostí, podnik nebude moci být umístěn na určeném místě," píše Švédská agentura pro opevnění ve svém odvolání ke krajské správní radě ve Stockholmu.

Není jisté, jak dlouho bude stavební povolení trvat.

Jak v Riksdagu, tak ve vládě se ozývají stížnosti, že znovuvyzbrojování postupuje příliš pomalu. Ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin říká, že pokud mu něco nedá v noci spát, je to právě toto.

Je to už téměř devět let, co Riksdag rozhodl, že hrozba z Ruska vyžaduje, aby se Švédsko znovu vyzbrojilo. Od té doby se obranný rozpočet stále zvyšoval. Letos se zvýší o 28 %. Výdaje se od roku 2020 v podstatě zdvojnásobily.

A nejsou to jen ploty, které vyžadují čas. Vybudování nových pluků a výcvikových prostorů bude trvat mnoho let. Například obnovení ekologického povolení na již zavedené střelnici trvá 7 až 10 let, uvádí zpráva Švédské agentury pro obranný výzkum (FOI).

V testovacím centru Saab Bofors v Karlskoga se pokusili proces urychlit. Tam obranný průmysl testuje mimo jiné zbraně a munici, které se vyvážejí na Ukrajinu. Loni na jaře se majitel střelnice obrátil na krajskou správní radu a požádal o povolení střílet v určitých večerech a o víkendech kvůli bezpečnostní situaci.

Ale i přes to, že krajská správní rada řekla ano, nebyly žádné nové možnosti střelby. Proti rozhodnutí bylo podáno odvolání a bylo zamítnuto u soudu. Pokud má zbrojní průmysl v Karlskoze více střílet, musí začít od nuly a požádat o nové povolení.

"Pokud se zpozdí předpisy a proces kolem povolení pro testovací provoz, znamená to, že naši zákazníci budou muset na dodávky čekat déle," říká Mattias Rådström, tiskový mluvčí společnosti Saab.

Na problémy narazil i obranný výzkum. Švédská agentura pro obranný výzkum (FOI) pracuje na vývoji rojů dronů, které by se měly během několika let používat v ozbrojených silách jiných zemí.

Smyslem rojů je, že jeden pilot může létat s desítkami nebo stovkami dronů. Vzájemně interagují pomocí umělé inteligence. Švédská pravidla však vyžadují, aby každý z dronů v hejnu měl pilota, aby mohl létat venku. FOI byl poté nucen pronajmout si na několik hodin Globe Arenu ve Stockholmu, aby mohl vyzkoušet let.

Švédské ozbrojené síly od roku 2020 navrhují rychlejší a jednodušší zpracování žádostí o povolení v oblasti životního prostředí pro pluky, letky a střelnice. Návrhy byly předchozí vládou v roce 2022 zamítnuty. Finské obranné síly podaly novou žádost v červnu 2022 po rozsáhlé invazi Ruska na Ukrajinu.

Ministerstvo obrany na této problematice pracuje, ale žádný návrh zákona zatím nebyl předložen parlamentu. Ozbrojené síly možná budou muset snížit úroveň ambicí, pokud jde mimo jiné o základní výcvik a cvičení s jednotkami NATO, pokud se nic neudělá, uvedl vrchní velitel.

Dlouhá doba přezkumu je často způsobena důležitými cíli pro společnost, jako je dobré životní prostředí, vliv místních obyvatel a transparentnost ze strany voličů. A spěch s sebou nese rizika: Úředníci riskují, že poruší pravidla, pokud budou postupovat příliš rychle, a demokracie se může zhoršit, pokud občanům nebude umožněno odvolat se proti ekologickým a stavebním povolením.

Problém je v tom, že Rusko nebere v potaz žádnou odpovídající pozornost. Země je na pokraji uvedení své ekonomiky do válečného stavu a očekává se, že v příštím roce utratí více než třetinu svého státního rozpočtu na dosažení vojenských cílů. To Švédsku ztěžuje plnění požadavků na znovuvyzbrojení proti Rusku.

V Malmenu v Linköpingu jsou umístěny dvě vrtulníkové letky. V pátek po třetí hodině odpoledne nesmějí létat, pokud se nejedná o ostrý provoz nebo pohotovost.

To někdy nutí letecký pluk, aby se zdržel účasti na cvičeních s jinými jednotkami.

"Nyní jsme v letních měsících omezeni na denní dobu. A v pátek musíme přistát před třetí hodinou. O víkendech nesmíme létat vůbec," říká Mathias Johansson, velitel druhé vrtulníkové letky vrtulníkového křídla švédských ozbrojených sil.

Říká, že švédské ozbrojené síly se již několik let snaží změnit ekologický status flotily.

"Už nechceme létat v jinou dobu. Požaduje se od nás, abychom více cvičili a zvýšili připravenost. V tomto případě je problematický stav životního prostředí. Víte, jak dlouho bude toto posouzení vlivů na životní prostředí trvat?"

Není to možné urychlit navzdory globální situaci, ve které se nacházíme, říká Mathias Johansson a uvádí příklad problému, který může nastat:

"Pokud jedeme trénovat o víkendu, přeskupili jsme se na jiné místo, které nemá povolení z ochrany životního prostředí. Umístili jsme tam helikoptéry a odtamtud létáme. A pak budeme muset počkat do pondělí, než se budeme moci vrátit domů. Bude to náročné z hlediska plánování, logistiky a financí. Možná budeme potřebovat spát někde jinde než doma. Potřebujeme přepravovat posádky tam a zpět. Stresuje nás to, chceme být schopni vzlétnout a přistát, když potřebujeme."

Mikael Oscarsson má za sebou více než třináct let jako člen obranného výboru Riksdagu. Domnívá se, že tempo přezbrojování se musí zrychlit.

"Trvá to věčnost. Zpožďuje a zpomaluje to nezbytná cvičení a přezbrojení, které potřebujeme. Z dlouhodobého hlediska bude pro Švédsko a pro naše občany nebezpečné, pokud skončí na druhé koleji v nejhorší situaci bezpečnostní politiky od 2. světové války. To je nerozumné."

Mikael Oscarsson říká, že ozbrojené síly musí specifikovat, jaké překážky vidí, a předložit návrhy.

"Riksdag a vláda mohou provést změny. Pak si ale musíme udělat jasnou představu o tom, co vlastně můžeme udělat."

Vrchní velitel Micael Bydén říká, že ozbrojené síly usilovně pracují na odstranění nebo změně pravidel, která brání opětovnému vyzbrojení.

"To je téma a spojující vlákno již řadu let."

Je si dobře vědom obtíží vrtulníkového pluku při výcviku a poukazuje na to, že ekologická povolení se v mnoha případech stala pro ozbrojené síly překážkou.

"Mnohá pravidla jsou koncipována pro jinou dobu. Ale přiznám se, že to není tak jednoduché. Musíte jít do toho a rozebrat každý jednotlivý proces a odstranit to, co je špatné. Je velmi snadné stanovit nové požadavky, ale jakmile se chystáte jít opačným směrem, že požadavek nebo pravidlo uvolníte, pak je to velmi obtížné."

Zdroj ve švédštině: ZDE