Vedou neokonzervativci Romneyho do války?

1. 8. 2012

čas čtení 5 minut

Vypsal Mitt Romney Izraeli bianco šek na válku proti Íránu?

Tak to alespoň vypadá podle prohlášení jeho poradce Dana Senora v Jeruzalémě, které znamená rozsvícení zeleného světla signalizujícího: "Pokud do toho půjdete, Mitt vám bude krýt záda".

"Pokud bude Izrael muset podniknout ze svého rozhodnutí akci, jež by zastavila íránský rozvoj těchto kapacit, guvernér bude toto rozhodnutí respektovat."

Co to znamená "stát na straně" Izraele, pokud zahájí překvapivý útok na Írán? Znamená to, že Spojené státy budou navádět izraelské letouny na cíle v Íránu a poskytnou základny pro jejich návrat? Znamená to, že USA budou krýt izraelský vzdušný prostor, zatímco letectvo provede úder na Írán?

Tím by se Amerika zapojila do preemptivního útoku a stala se spoluúčastníkem následné války. To co Senor řekl se blíží tomu, že USA budou pro Izrael válečnou zárukou, zatímco rozhodnutí o zahájení války přenechají na něm.

Tato země něco podobného dosud nikdy neudělala.

A co myslí Senor tvrzením, že Izrael musí provést akci, jež by "zastavila íránský rozvoj těchto kapacit" k získání jaderných zbraní?

Kolektivní zjištění šestnácti amerických zpravodajských služeb v roce 2007, že Írán neusiluje o jadernou zbraň - údajně potvrzené v roce 2011 - nebylo nikdy zpochybněno. Ani Bílý dům nepředložil jasné důkazy o tom, že by Írán vyráběl bombu.

A co více, známá íránská jaderná zařízení jsou pod kontrolou Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Ví snad vláda něco, co občanům neříká?

Je nezpochybnitelné, že obohacováním uranu na 3,5% obsahu izotopu U 235, a pak na 20%, získal Írán větší "kapacitu" než měl před pěti lety. Ale Japonsko, Jižní Korea a Brazílie mají tuto kapacitu také - a nikdo z nich se nerozhodl vyrobit jadernou zbraň.

Guvernér Romney nezašel tak daleko jako Senor, ale i on, zdá se, říká, že casus belli pro Spojené státy nepředstavuje íránské vlastnictví jaderné zbraně, ale už sama schopnost ji vyrobit je nepřijatelná. Guvernér se zřejmě připojil k izraelským jestřábům, kteří si přejí nejen to, aby se Írán navždy vzdal jaderných zbraní, ale tvrdí, že musí také zastavit veškeré obohacování uranu a rozebrat zařízení v Natanzu a Fordow.

Romneyho politikou je nulové obohacování, řekl Senor. Teherán musí pochopit, "alternativa k nulovému obohacování je vážná a že z tohoto důvodu nusí být hrozba vojenskou silou kritická".

To se rovná ultimátu Teheránu: Buď se vzdáte obohacování uranu a všech práv na ně, nebo se připravte na válku.

Na rozdíl od Izraele a Pákistánu Írán podepsal Smlouvu o nešíření jaderných zbraní a tyto zbraně nemá. Ajatolláh řekl, že jsou nemorální a Írán je nevyrobí. (Ajatolláh Chameneí to dokonce ani jen tak "neřekl", ale vydal fatvu, tj. závazný náboženský rozsudek s platností zákona, který zakazuje islámskému režimu v Íránu vyrobit jaderné zbraně - pozn. KD.)

Ale v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní si Írán nárokuje právo využívat jaderné technologie. A pokud jde o toto rozhodnutí, lid Íránu za svou vládou stojí.

Je upření práva na obohacování uranu pro Ameriku důvodem spadnout už do páté války v tomto regionu během jediné generace?

Zdá se, že míříme právě tímto směrem. Obamův poradce pro národní bezpečnost údajně nedávno seznámil Netanjahua s nouzovými plány útoku na Írán.

Byl s těmito plán seznámen Kongres? Byly konzultovány s americkým lidem? Nebo na nás prostě nesejde?

Před deseti lety tato země vyslala do Baghdádu armádu, aby svrhla Saddáma a připravila Irák o rozsáhlý arsenál chemických a biologických zbraní, o němž nám tvrdili, že se jej diktátor chystá použít.

Byli jsme uvedeni v omyl; byli jsme podvedeni; obelhali nás.

Než rozhodnutí o válce proti zemi, která je třikrát větší než Irák, outsourcujeme k Bibimu Netanjahuovi a Ehudu Barakovi, potřebujeme znát odpovědi na následující otázky: Mýlila se americká zpravodajská komunita v letech 2007 a 2011? Je Írán pevně odhodlán vyrobit jadernou zbraň? Pokud ano, kde tyto zbraně vyrábí a testuje?

A nakonec, pokud je Írán ochoten povolit dotěrné inspekce svých skutečných či domnělých jaderných zařízení, ale trvá na svém právu obohacovat uran, měli bychom jít do války proto, abychom mu toto právo upřeli?

Ale pokud opět směřujeme k válce, tentokrát proti Íránu, rozhodnutí musí být přijato v Americe, v souladu s Ústavou, a ne v nějaké jiné zemi.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
10810

Diskuse

Obsah vydání | 3. 8. 2012