4. 5. 2012



Prispejte mobilem

Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
5. 5. 2012

Existenční význam demokracie

S napětím sleduji současné snahy občanských iniciativ v západním světě překonat kapitalizmus a nahradit jej novým společenským uspořádáním. Věřím totiž, že jde o víc, než jen protesty bláhových nevzdělanců proti nutným reformám vedoucím západní svět z finanční krize a snahu opozičních vlád o přebarvení západního světa na teplejší odstíny barevného spektra, byť zájem opozice přiživit se ma hněvu lidí je velmi zřejmý.

Profesor teoretické fyziky na Newyorské univerzitě Michio Kaku věnuje závěrečné kapitoly své knihy Hyperprostor [1] kosmologickým úvahám a úvahám o vývoji civilizací ve vesmíru. Odkazuje na výzkum Franka Drakea, astronoma, který se pokusil o teoretické stanovení počtu vyspělých civilizací v naší galaxii. Jeho velkorysý odhad, který uvádí, že až 200 000 hvězd Galaxie může hostit ve svých soustavách inteligentní život, byl později ověřen s využitím sofistikovaných počítačových modelů. Tyto modely potvrdily, že pravděpodobnost vzniku planet podobných Zemi a tedy podmínek pro vznik inteligentního života, je skutečně překvapivě velmi vysoká. Uvážíme-li stáří naší Galaxie, které v současnosti odhadujeme na 10 miliard let, měla by tedy tato hostit množství velmi vyspělých civilizací. Tyto lákavé teoretické úvahy však na první pohled narážejí na zásadní problém, který nám brání považovat takové teorie za věrohodné. Dosud totiž neexistuje fyzický důkaz o existenci těchto vyspělých civilizací v měřitelném dosahu naší planety.

Při snaze interpretovat výsledky Drakeových teoretických výpočtů je ovšem nutné vzít v potaz, že výsledek Drakeovy rovnice není vymezen časově, tedy že v naší galaxii mohlo od jejího vzniku až do současnosti skutečně existovat 200 000 inteligentních civilizací, přesto v současnosti můžeme být my tou jedinou žijící. Všechny ostatní, které před námi potenciálně vznikly, zase pravděpodobně zanikly! Je-li tato teorie alespoň částečně pravdivá, měli bychom se zabývat otázkou, co mohlo tyto civilizace k zániku přivést.

Je možné se domnívat, že technický vývoj každé takové civilizace probíhal obdobně, jako na naší planetě. Život na Zemi začal přibližně před 3 až 4 miliardami let. Inteligentní život se vyvinul během několika posledních miliónů let a až během několika posledních desetiletí se dostala na technickou úroveň, která nám dovoluje komunikovat se svým vesmírným okolím prostřednictvím radiových signálů a cestovat do blízkého okolí naší planety. Bohužel se zdá, že v určitém okamžiku exponenciální technický vývoj civilizace předběhne pomalý vývoj společenský a taková civilizace ve stádiu puberty dříve či později zahubí sebe sama (je například zřejmé, že každá technicky vyspělá civilizace dříve či později objeví mocný prvek 92, tedy uran). Možná to, že v našem okolí nenalézáme žádné známky živoucích vesmírných národů, svědčí o faktu, že ve vesmíru mnohokrát proběhl podobný scénář, kdy mocenské elity v boji o nadvládu zneužily vědecké poznatky k prosazování svých vlastních zájmů. Zápas o moc mezi konkurenčními mocnostmi pak vedly v konečném důsledku k záhubě celé civilizace. Společně s autorem se musíme obávat, že jestliže se toho dožijeme a dosáhneme blízkých hvězd v našem úseku Mléčné dráhy, uvidíme bohužel popel mnoha mrtvých civilizací, které řešily národnostní vášně, osobní závist a rasovou nenávist jadernými pumami.

Je ale možné, byť málo pravděpodobné, že jsme skutečně jedinou inteligentní civilizací, která kdy obývala blízký vesmír, nebo že se ostatní vyspělejší civilizace před pozemšťany skrývají, protože ze své vlastní minulosti ví, jak nebezpečné může být s takovými „primitivy“ přijít do styku dříve, než své pubertální výlevy překonají. A možná jde pouze o běžný případ antropomorfizace, když cizím "nelidským" bytostem přisuzujeme čistě lidské vlastnosti. Tak jako tak, riziko zneužití zbraní hromadného ničení na bázi štěpné reakce (atomová bomba) či jaderné syntézy (vodíková bomba) k prosazování mocenských zájmů je minimálně na naší planetě zřejmé a velmi reálné. Jonathan Schell v knize Osud Země upozorňuje, že ve světě je v dnes pravděpodobně téměř 50 000 jaderných zbraní, čímž „lidstvo konečně dosáhlo možnosti naprostého zničení.“ Co nezničí jaderná zbraň přímo, o to se postará následná „nukleární zima“, během níž popel a saze zastíní sluneční záření dopadající na povrch Země.

Připouštíme-li reálnost tohoto nebezpečí, musíme přiznat, že technická vyspělost naší civilizace předehnala její společenskou zralost. Tato vysoce nestabilní situace by se mohla stát osudnou minimálně jedné civilizaci ve – tedy právě té naší! Michio Kaku podobné úvahy uzavírá odkazem na slova Heinze Pagelse: „Výzvě naší civilizace, pocházející ze znalosti kosmických energií, z nichž čerpají hvězdy … je třeba se postavit vytvořením morálního politického řádu, který tyto síly ovládne, nebo budeme zničeni. Budeme muset zmobilizovat všechny naše možnosti rozumu a soucitu.“ Kniha Michia Kaku nenabízí konkrétní podobu takového politického systému, jejím cílem je pohled dále do budoucnosti, směrem dalšího vývoje lidstva po překonání problémů primitivní „civilizace nultého typu“.

Výzva vyznívající z předchozích úvah je zřejmá. Naším úkolem pro 21. století je nalézt takové společenské zřízení, které upřednostní vůli obecnou, kterou zřejmě přežití civilizace je, nad mocenskými zájmy finančních oligarchů. Co může ale být tímto novým systémem? Podaří se nám nalézt osvíceného spasitele, filosofa krále, který udá svou vládou lidstvu racionální trvale udržitelný směr, jenž by zajistil veřejné blaho všem obyvatelům této planety? Současný stav západní civilizace bohužel neustále potvrzuje známá slova anglického historika Johna Dalberg-Actona (Lorda Actona): „Každá moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně (All power tends to corrupt and absolute power corrupts absolutely)“. Pasivním spoléháním na vnější řízení mocnými se vystavujeme riziku, že se naše civilizace ztratí v dalších bojích o pozici nadnárodního hegemona. Jsou to sami lidé, a to i ti nejobyčejnější, kteří musí převzít zodpovědnost za svůj osud, neboť pouze jejich zájmem, vůlí obecnou, je veřejný prospěch.

Cestou k dosažení dalšího společenského vývoje, který je nutný k zajištění přežití celé civilizace, je cestou větší demokratizace společnosti. Bohužel, je nutné a oprávněné se domnívat, že systém, ve kterém žijeme nyní, je demokracií asi tolik, jako byl tak zvaný komunizmus komunizmem (a vlastně i tolik, jako je tak zvaný kapitalizmus kapitalizmem).

Mnohá hnutí po celém západním světě včetně České republiky dnes volají po tak zvané přímé demokracii, byť tento pojem nevystihuje přesně to, co jím je označováno. Přímá demokracie ve smyslu zrušení vlád je patrně chimérou. Lid potřebuje odborníky, kteří rozumí řízení států a jejich ekonomik. Sdružení podporující zavedení (polo)přímé demokracie prosazují, aby nové společenské zřízení umožňovalo lidem tyto své zástupce nejen přímo volit, ale především kontrolovat jejich rozhodování a odvolávat je, pokud svou funkci zástupce lidu neplní správně a pokud tuto svou roli neplní v zájmu lidu, ale pro svůj vlastní prospěch. Nástrojem k přímé občanské kontrole politiků mají být obecná referenda, jejichž výsledek je pro politiky závazný. Tento požadavek je zcela oprávněný, neboť výsledek hlasování v referendu je hlasem lidu, tedy hlasem největší moci demokratické společnosti.

Požadavky na zavedení metod přímé demokracie dnes zaznívají jako líbivá populistická hesla ze strany tak zvaných levicových opozičních politiků, ale především, mnohem zřetelněji a upřímněji, ze strany občanských hnutí, jakým je u nás například Hnutí za přímou demokracii [2].

V zájmu zachování trvale udržitelné existence naší civilizace musí každý člověk v této zemi (na této Zemi) vzít zodpovědnost nad jejím osudem do svých rukou a aktivně podporovat svá práva na skutečnou demokracii!

[1] Kaku, M. Hyperprostor. Praha: Argo, 2009.

[2] www.HzPD.cz

Obsah vydání       4. 5. 2012
6. 5. 2012 Ve francouzských prezidentských volbách zvítězil François Hollande
6. 5. 2012 I socialisté se ve Francii za Mitteranda dopouštěli korupce Boris  Cvek
6. 5. 2012 Kalousek si v Otázkách vedl poměrně dobře Boris  Cvek
6. 5. 2012 Server IDnes vydal odhad předběžných výsledků francouzských prezidentských voleb
4. 5. 2012 Solidarita se Smetanou nebyla zbytečná Milan  Daniel
5. 5. 2012 Michael  Marčák
6. 5. 2012 Slováci sú lepší ako Česi!
5. 5. 2012 Labouristé vyhráli anglické komunální volby na celé čáře, britská vládní koalice řeší krizi totožnosti
4. 5. 2012 TOP09: Senioři nemívají nákladné materiální potřeby. Ti se přizpůsobí...
5. 5. 2012 O neevropských hodnotách paní Peckové Alexander  Bačkovský
6. 5. 2012 Kde blb, tam nebezpečno Jiří  Jírovec
21. 2. 2012 Exekutoři potvrdili Marxovo učení a co z toho plyne Josef  Mrázek
5. 5. 2012 Exekuce v ČR: Jsou mé zkušenosti paranoidní?
4. 5. 2012 Úředníci dohnali nesmyslně důchodkyni k sebevraždě
5. 5. 2012 Rusko hrozí "preemptivně ničivým" útokem proti americkému protiraketovému štítu
4. 5. 2012 V komunálních volbách v Anglii a ve Walesu zaznamenala labouristická opozice značné zisky
4. 5. 2012 Z komunálních voleb v Glasgow
4. 5. 2012 Hitler se považoval za sílu dobra
4. 5. 2012 Hackeři prolomili přísně tajné systémy britského ministerstva obrany
5. 5. 2012 Existenční význam demokracie Václav  Meškan
4. 5. 2012 Exekutor není příčinou dlužníkových potíží
5. 5. 2012 Exekuce nejsou vždy tak přímočaré a spravedlivé, jak píše paní Bačová
3. 5. 2012 Z bláta do louže
2. 5. 2012 Nepohádka o chytrém čertu a zlých časech Petra  Stypová
3. 5. 2012 Michael  Marčák
4. 5. 2012 Interaktivně: Člověk pochází z Afriky Boris  Cvek
3. 5. 2012 Šéf Anglické banky: Měli jsme křičet ze střech ohledně blížící se finanční krize
4. 5. 2012 Fotosexíček Tomáš  Koloc
4. 5. 2012 Zablokuje Francie německé vedení v euroskupině?
4. 5. 2012 Španělsko prodalo další dluhopisy, ale s vyšším úročením
4. 5. 2012 Evropská krize se zhoršuje
4. 5. 2012 Bank of America je ohrožena snížením ratingu
4. 5. 2012 Poslanci odhlasovali děravý zákon, potřebuje novelu
3. 5. 2012 Lejno na oltáři slezského folku Karel  Dolejší
2. 4. 2012 Hodně klesající tendence
3. 5. 2012 Hnusu navzdory Michal  Vimmer
3. 5. 2012 Žádný prezident je lepší než průměrný Bohumil  Kartous
3. 5. 2012 Kolibřík a anděl Alex  Koenigsmark
3. 5. 2012 Jen díky pár známým, rodině, hrstce přátel a přírodě dosud žiji
3. 5. 2012 Právo dál šíří rasismus do české společnosti Zdeněk  Jehlička
3. 5. 2012 Budoucnost svobody a demokracie podle Fareeda Zakarii Stanislav  Heczko
3. 5. 2012 Pražské jaro? Jaroslav  Kuba
3. 5. 2012 Dvě stě dvacet tři let za opicemi Michal Z. Čenko
3. 5. 2012 Pohlednice pro Romana Smetanu Milan  Daniel
2. 5. 2012 Michael  Marčák
2. 5. 2012 To je nadělení! František  Řezáč
2. 5. 2012 Quo vadis, vysoké školství v Česku? Petr  Wagner
2. 5. 2012 Mentalita ODS? Boris  Cvek
2. 5. 2012 Velká Británie dlouhá léta zamlčovala zvěrstva z koloniálního období a dokumentaci o nich systematicky ničila Daniel  Veselý
2. 5. 2012 Gordický uzel církevních restitucí Pavel  Krejčí
2. 5. 2012 Na 1. máje zasáhla Evropu vlna protestů proti škrtům
2. 5. 2012 Thinktank: Japonsko během čtyř dekád spadne mezi rozvojové země
2. 5. 2012 Jaké máme exekutory, takové máme dlužníky
2. 5. 2012 Aktivisté hnutí Occupy částečně obsadili londýnskou burzu
2. 5. 2012 Akce na obranu proti nepřípustnému jednání exekutorů
29. 3. 2012 Hospodaření OSBL za únor 2012

Copyright © 1996-2012 Občanské sdružení Britské listy | Kopírování obsahu možné pouze po předchozím písemném souhlasu redakce