10. 11. 2010
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 11. 2010

Co je to vlastně lid?

V úterý večer vysílala Česká televize na druhém programu publicistický pořad, ve kterém se bývalí studentští vůdcové z listopadu 1989 zamýšleli nad tzv. "mafiánským kapitalismem", který se, z jejich pohledu, v uplynulých dvacet letech prosadil. A to oproti alternativě, kterou měli na mysli oni, tedy lidé z okruhu Václava Havla. Démonizace Klause, apologie Havla je klasické schéma, s nímž toto médium pracuje už tradičně.

Jedna z vystupujících, Jana Hybášková, v té souvislosti kritizovala většinová média v ČR za to, že nedokážou zprostředkovat komunikaci mezi "elitami a obecným lidem". A tady u této formulace je dobré se na chvíli zastavit. Alternativou k mafiánskému kapitalismu byl totiž elitářský kastovní systém založený na "urozenosti" a příslušnosti k tradičním elitám. Tedy opět nic pro "obecný lid".

Jak mafiánský kapitalismus, tak i elitářská kastovní společnost nemají totiž za cíl demokracii a rovné šance pro všechny, ale oba systémy si jdou svými vlastními cestami tvrdě za svým, bez ohledu na blaho a názory občanů. Pokud stoupenci elitářství naříkají nad mravním úpadkem současné společnosti a hodnot, pak to není kvůli deficitu demokracie a rovných šancí, ale prostě proto, že se nepodařilo jednou provždy jasně a přehledně oddělit zámek (elity) od podzámčí (obecný lid), ale vzniklo chaotické prostředí tvrdé soutěživosti všech se všemi, ve kterém nemusí "urození" vítězit vždy a na základě pouhých rodových vazeb a přátelských vztahů, ale často mohou i neuspět v konkurenci s tvrdými a bezohlednými mafiány, z nichž mnozí mají nejenom neurozený původ, ale třeba i komunistickou minulost.

Důležité je uvědomit si, že tyto souboje, beroucí na sebe často principiální podobu a vyhlížející zásadově, nejsou v žádném případě vedeny v zájmu bezejmenných. "Obecný lid" je totiž veličina, na kterou adepti jakéhokoliv politického vlivu -- stávající mocní i budoucí mocní -- pohlížejí veskrze pragmaticky, bez nejmenšího obdivu, zato s nemalými obavami.

Lid je totiž v podstatě přírodní živel. Proto je cílem adeptů moci jej neutralizovat nebo přímo zneškodnit. V podstatě všechny politické systémy starších časů i moderní doby řešily úkol, jak učinit lid bezmocným, jak jej zbavit politického vlivu, omámit, vystrašit nebo zabavit, a jak zabránit tomu, aby měl čas přemýšlet a chuť se skutečně vzdělávat v souvislostech, které by v masovějším měřítku rozšířily ve společnosti kritického a revoltujícího ducha.

Dá se říci, že všechny systémy minulosti i současnosti byly a jsou v tomto ohledu úspěšné. Metody se liší, někdy značně, ale cíl je společný a výsledky, bohužel, podobné. Brutální a vysoce nehumánní mafiánský kapitalismus je stejně odpudivý jako společnost založená na dědičných privilegiích, která navenek vyhlíží spořádaně a poklidně, ale uvnitř ukrývá hluboké pohrdání vůči vůli, intelektu i schopnostem "neurozených". Její struktura je v podstatě archaická a pyramidová. Základnu tvoří "obecný lid", který je sice odborně velmi dobře a vysokoškolsky kvalifikovaný, aby mohl obsluhovat složitá soukolí společenských mechanismů, výroby, trhu a podobně. Není mu ale dopřáno skutečné elitní vzdělání, které by mu dovolovalo vnímat mechanismus společnosti vcelku. Odborně kvalifikovanému člověku stačí, když porozumí svému svěřenému kolečku a možná několika kolečkům a řemenům v nejbližším okolí.

Vrcholem pyramidy je od "obecného lidu" nepropustně oddělená kasta osvícených a vzdělaných příslušníků internacionální nobility -- elity. Ta ví nejlépe, co je třeba, a média jsou od toho -- jak soudí Hybášková -- aby zprostředkovávala mínění elity těmto sice odborně kvalifikovaným, ale v podstatě nevzdělaným a nemoudrým lidem dole. Elita ví, s kým je třeba se spojit, a s kým nikoliv, která válka je prospěšná, a které se můžeme vyhnout. Elita určí, kdo stojí na straně Dobra, a kdo je Zlem. Elita soudí, "obecný lid" poslouchá.

A tento "přirozený řád" je opět završen církví a Bohem, aby bylo znát, že je věčný a moudrý. Možná skutečně je, neboť mnoho politických systémů v minulosti směřovalo a ústilo v podobné zkamenělé struktury. Je hodně pravdy na tom, že osvícená aristokracie představuje pořádek světa, jaký si v dějinách hodně lidí rádo idealizovalo. Obrázek laskavého knížete, který pohladí po hlavě selské dítě, je součástí mnohých literárních děl osmnáctého a raného devatenáctého století. Pojem "aristokracie" přitom netřeba chápat doslovně, jako výraz pro šlechtu. Pro moderní dobu stačí mírnější forma "urozenosti", daná příslušností k těm kruhům, které svými vazbami uvnitř některého státu a v rámci (alespoň) Evropy mohou zajistit pro své členy a děti privilegia usnadňující přístup ke vzdělání, ke kariéře, k moci a penězům. Tento předpoklad stačí.

Tedy, vskutku nic pro "obecný lid". Ten, kdo se narodil, jak se říká, "pod lavicí", nechť pod ní i zůstane a jen ať doufá, že jeho elity s ním budou nakládat humánně a budou ho vést správným směrem. Je však nezbytně nutné volit pouze mezi mafiánským kapitalismem a kastovním elitářstvím? Jistěže ne. Přece ještě stále zbývá šance pokusit se nastolit demokratickou společnost respektující zákony a rovné příležitosti pro všechny její členy. Problém je, že ve veřejném prostoru se stále odvíjí pouze souboj oněch dvou zmíněných koncepcí, jejichž zastánci se stále převtělují a jako pohádkové bytosti na sebe berou podobu těch, jimiž nejsou, takže to vypadá, jak by ve veřejném diskursu byla demokracie pro všechny občany opravdu zastoupena. Ale zatím tomu tak není. A jelikož demokracie pro všechny občany rychle ubývá i v celosvětovém měřítku a v koncepci globalizace už vůbec není místa pro svobodnou vůli nemajetných, vypadá to tak, že souboj mezi mafiánskou džunglí a etablovanou kastovní totalitou bude hlavním ideovým zápasem 21. století -- a na demokracii si ještě takových sto let počkáme.

                 
Obsah vydání       10. 11. 2010
10. 11. 2010 Londýn: Protesty proti univerzitnímu školnému vyvrcholily násilím
10. 11. 2010 Showman Adam Michnik k běloruskému disidentu Dyńkovi: "Pozor na antikomunismus s bolševickou tváří!", úhybný manévr exministra Kocába + exkluzivní osobní minirozhovor s A. Michnikem pro BL Tomáš  Koloc
10. 11. 2010 Republikáni zahájí kongresové vyšetřování Obamovy reformy zdravotnictví
10. 11. 2010 Británie: Není pravda, jak tvrdí Bush, že mučení odvrátilo útok na Londýn
10. 11. 2010 Literární ceny, Klaus a Občanský průkaz Josef  Brož
10. 11. 2010 Co je to vlastně lid? Ivo  Šebestík
10. 11. 2010 Jsme dál, než papež dohlédne Bohumil  Kartous
10. 11. 2010 Studie: Použitelné alternativy k ropě budou k dispozici 90 let poté, co dojde Karel  Dolejší
10. 11. 2010 Kulturní teorie mezinárodních vztahů Přemysl  Janýr
8. 11. 2010 Neznámá fakta o životě Romů ve Střední Evropě, empatické perličky na dně autistických reflexí a živý vizionář Zygmunt Bauman Tomáš  Koloc
10. 11. 2010 Čína zvažuje zpřísnění environmentální kontroly při těžbě vzácných zemin
9. 11. 2010 Zygmunt Bauman: "Někde je síla, která přinese nové uspořádání!" Tomáš  Koloc
9. 11. 2010 Michael  Marčák
10. 11. 2010 Pražská ČSSD ze sebe udělala šaška Petr  Jánský
10. 11. 2010 Komu prospějí nálezy Ústavního soudu? Jiří  Baťa
10. 11. 2010 95 procent brněnského programu Pavel  Pečínka
10. 11. 2010 Poslanci smetli majitele malých solárních elektráren
8. 11. 2010 Michael  Marčák
9. 11. 2010 Rozhovor s Nicole Foss: Očekávejte další fázi krachu na trzích -- a to větší, než byla ta předchozí
8. 11. 2010 Nechají si voliči sociální demokracie líbit povolební bramboračku? Milan  Daniel
9. 11. 2010 Kardinální otázka Ladislav  Žák
5. 11. 2010 Assange požaduje, aby Spojené státy začaly vyšetřovat porušování lidských práv svými vojáky
9. 11. 2010 Obama hájí rozhodnutí Fedu před čínskou a ruskou kritikou
9. 11. 2010 "Jak rozdělit Belgii?" Dvanáct odborníků bude diskutovat v televizi.
9. 11. 2010 Špatný článek?
9. 11. 2010 S Maďary a Poláky snad v EU dosáhneme víc Daniel  Strož
9. 11. 2010 Proč dostávají soukromé školy v ČR dotace od státu?
9. 11. 2010 Argentinský "architekt špinavé války" zemřel Fabiano  Golgo
8. 11. 2010 Čí zájem hájí tato vláda? Michal  Vimmer
8. 11. 2010 Na cestu "odcházejícím" českým lékařům Daniel  Strož
8. 11. 2010 Onkologičtí pacienti jsou odmítáni Jiří  Hrebenar
8. 11. 2010 Otrokářství na vlastní oči Věra  Říhová
8. 11. 2010 Tamtamy duní, aneb Osudy dobrého vojáka Švejka za měnové války Karel  Dolejší
8. 11. 2010 Nebezpečně slušní, nebo slabí? Michal  Vimmer
8. 11. 2010 Soukromá škola v Anglii - náš vzor? Jiří  Beránek
8. 11. 2010 Ne důchodci, ale politici nás vyžírají Ivo  Bubeník
8. 11. 2010 Zločin v Karlových Varech Petr  Vařeka
8. 11. 2010 Proboha, co to děláte s těmi policajty? Igor  Pleskot
7. 11. 2010 Hospodaření OSBL za říjen 2010