Pan Radkovský byl na celé mé performanci " Osahávání v kostele" nejvíce pobouřen mojí údajnou lží ohledne citaci z bible. Verš z kapitoly napsané Markem jsem v rámci umělecké licence změnil z "nechte děti ke mě přistoupiti" na "nechte děti přistoupiti k mým kněžím". Argumentoval jsem, že celá bible je pouhou fikcí, a tudíž když on s ní vážně káže, tak také šíří lži. Pan Radkovský se mnou samozřejmě nesouhlasil.

Pan Radkovský si také stěžoval, že jsem se v kostele obnažil a nechal se osahávat nezletilými dívkami a že je to hrubé porušení chování v kostele. Argumentoval jsem, že je pro mě kostel jen běžnou soukromou budovou, ve které v této chvíli sídlí organizace nazývající se "katolická církev" a že nejsem povinen znát nějaká interní pravidla "chování a oblečení" v jejich "klubu" a že je to totéž, jako kdybych přišel do soukromé restaurace obnažen do půl těla a měl nad hlavou nápis "Alkohol způsobuje vraždy". Pak jsem mu připomněl, že dívky byly studentky ze střední umělecké školy a všechny byly starší patnacti let.

Ohledně zločinů , které se pozvolně odkrývaji v celé řadě zemí světa a spáchaných katolickými knězy při zneužívání dětí, jsme se shodli jen na tom, že takové činy jsou hrozné a neomluvitelné. Pan Radkovský ale trval na tom, že je celá aféra již pod kontrolou a že takzvaná politika" nulové tolerance" již zajistí nápravu. Argumentoval jsem, že tomu nevěřím a že dokud bude v jeho organizaci vyžadován celibát a celá organizace bude i nadále odmítat naprostou otevřenost při vyšetřování těchto zločinů, tak se to bude zase opakovat. Pan Radkovský rázně vyloučil možnost spojení zneužívání dětí s celibátem a obhajoval otevřenost katolické církve při vyšetřování.

Pan Radkovský také vyjádřil přesvědčení, že v Česku se případy zneužívání dětí kněžími teměř nevyskytovaly. S tím jsem nesouhlasil a zastával jsem názor, že je to jen tím, že se tady o tom ještě nevytvořila společenská debata a tím pádem se většina případů doposud ututlala. Jako svérázné a o něčem vypovídající svědectví, jsem ocitoval jsem panu Radkovskému doslovně jednu větu, kterou mě kdysi řekl jeden Rom, s kterým jsem spolupracoval. Zněla takto: "Jo faráři, ty nám vždycky prcali děti".

K tomu se pan Radkovský nevyjádřil.

Celá diskuze s panem Radkovským byla příjemná a vcelku přátelská a jsem samozřejmě otevřen jakémukoliv pokračování této debaty.