|
29.1.2010
Hitler Čechy potřeboval pro válečnou ekonomiku
Tomáš Krystlík má pravdu, když odmítá tvrzení, že v případě nacistického vítězství by naše matky nejspíš skončily v pecích krematoria koncentračního tábora. Nacističtí znalci rasových kritérií si Čechů cenili poměrně vysoko. Výše, než například sudetských Němců. Příklad lidických dětí (úspěšnost < 10%) je specifický. Dětí bez domova bylo za války dost a tak mohlo výběrové řízení proběhnout podle přísnějších kritérií. Vůči Čechům, kteří projevili zájem o dobrovolné poněmčení byli rasoví experti podstatně benevolentnější. Potenciálním českým matkám nasazeným na práci v Říši bylo německé občanství někdy přímo vnucováno. Lze tudíž předpokládat, že v případě německého vítězství by české matky skončily v pecích tak maximálně z jedné třetiny. |
|
Heydrichovy úvahy o osudu českého národa byly v roce 1942 skutečně pouhou teorií. Konečné vítězství se zatím bez české práce neobešlo. Což později, byť nerad, musel uznat i Hitler. Stejně tak byly v roce 1942 pouhou teorií i úvahy domácího i zahraničního odboje o vyhnání československých Němců. Nikdo v té době nemohl vědět, jaké budou poměry po válce, byť vítězné. Mnohé Hitlerovy plány skutečně nejsou všeobecně známy. Vychrlil jich tolik, že pouhý jejich výčet vydá na knihu. (Už byla, tuším, napsána.) Patřila k nim například myšlenka vystěhovat evropské Židy do nějaké vhodné země mimo civilizaci, například na Madagaskar. Ještě na jaře 1941 žádná teorie o fyzickém vyhlazení Židů neexistovala. Kdyby bylo tehdy Německo poraženo a nacismus padl, neobviňovali by ho z něčeho tak děsivého ani jeho nepřátelé. „Konečné řešení židovské otázky“ zrodila až praxe na okupovaných územích tehdejšího SSSR v rámci likvidace možných ohnisek odporu a „hladových krků“; Hitler a nacisté se po zkušenostech z první světové války nejvíce báli nedostatku potravin. Teprve úspěch těchto metod ukázal, že úplné vyhlazení je nejen fyzicky možné, ale i rychlejší a levnější. Speciální teorie nebyla tudíž pro podobnou praxi nutná. |
