4. 12. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
4. 12. 2009

Stojí vůbec za to ohlížet se ještě zpět za listopadem 2009?

Malé defilé jak z listopadů minulých, tak i z toho letošního

Letošní podzim byl nesrovnatelně teplejší, než tomu běžně bývá. Přitom v ČR nejdřív sliboval nemalou nadílku sněhu a lyžování už dokonce v říjnu. Nato, ve druhé půli listopadu byly zaznamenány v ČR rekordní teploty (dokonce i těsně nad 20°C). To před 20 lety se ve srovnatelné době teploty v půlce listopadu pohybovaly průměrně jen kolem 4°C. Tehdy, v listopadu 1989, existovalo ještě Československo; ve zkratce jako "ČSSR", a i takto -- také tou zkratkovitou značkou -- jako by bylo jen víceméně další součástí SSSR.

Až později se začaly rodit náměty, zda z formálně federativního (a víceméně asymetrického) státu vznikne skutečná federace. Nevznikla, ať už se zakrátko té vbrzku vykouzlené pomlčce říkalo spíše "spojovník", anebo "rozdělovník". Ti, kteří jsou odtamtud a jsou dnes teprve mladí, i když již dospělí, znají jako svou vlast už buďto ČR, anebo SR; oba tyto státy přitom jsou součástí EU, v SR se již platí eurem. --- Nemálo se toho začalo měnit málem všude kolem nás už před nečekaným pádem "berlínské zdi" (9. 11. 1989, budované v létě 1961); včetně již letního koridoru na Západ pro občany NDR přes Maďarsko nebo zvláštních vlaků pro ně přímo z Prahy!

V létě 1989 ovšem také došlo k masakru na Náměstí nebeského míru v Pekingu (Tian-anmen), což rozhodně nevěstilo nic dobrého pro reformisty ani jinde. Že se zrovna během toho roku 1989 evropské satelitní komunistické státy vnitřně rozloží, a že přitom SSSR vojensky nezasáhne, to se teprve dodatečně stalo jistotou, která letos neunikla nemalé řadě vzpomínkových akcí a opětných rozborů, proč se to tak mohlo vůbec stát. Za povšimnutí stojí, že si dělalo sovětské Politbyro větší starosti s tím, jaké asi bude mít důsledky možné odtržení pobaltských republik od SSSR, než zrovna pád berlínské zdi. --- 17. 11. 1989 pražští studenti vzpomínali na 50. výročí smrti studenta Jana Opletala. Následně se dostali do předem připravené pasti na Národní třídě, při níž bylo bezpečnostními orgány zraněno přes pět set osob a údajně byl i jeden mrtvý. Po 20 letech se sice nepodařilo objasnit závažné souvislosti kolem toho všeho (odkud šly "nitky" a kam asi měly vést), ale návrat svobody je vnímán vesměs pozitivně. Horší to je dnes se stavem demokracie (nejen ve Střední Evropě).

Zrovna teď bylo možno dočíst se o výsledcích průzkumu BBC, týkajícího se 27 zemí z celého světa (se skoro 30 tisíci účastníky) a uvádějícího kromě jiného, že kapitalismus si v celkovém průměru pochvalovalo jen 11 % dotazovaných (v ČR ale takto soudilo 19 %). V těch celkových číslech: 23 % si bylo jisto tím, že potřebujeme odlišný ekonomický systém (v ČR 22 %), zatímco plných 51 % věřilo, že problémy stávajícího kapitalismu jsou řešitelné reformami (v ČR tu důvěru sdílelo dokonce 55 %). Pokud jde o ČR, celých 54 % dotazovaných soudilo, že by měla mít vláda větší vliv ve vlastnických vztazích, zatímco 17 % respondentů chtělo tento vliv ještě snížit. Přitom plných 60 % dotazovaných v ČR podporovalo myšlenku na víc rovnostářské rozdělování výnosů z práce. Skoro polovina (48 %) by chtěla, aby vláda aktivněji regulovala obchod. Přitom pokud jde o zánik SSSR, 63 % jej hodnotilo kladně, 14 % záporně a skoro čtvrtina (23 %) neměla na tu otázku názor.

Právě v souvislosti se zmíněnými událostmi před 20 lety se teď nemálo uvažovalo o tom, zda se nedala uskutečňovat transformace odlišným způsobem. Zvláště zda nebylo možné udržet lepší právní rámec privatizace. --- Obtížně se třeba nyní také ospravedlňuje současné vojenské nasazení v Afghánistánu, když tam na jaře prezidentské volby vyhrál dosavadní prezident Karzai díky volebním podvodům. Když se konečně zvenčí podařilo dotlačit vládní kruhy k vypsání druhého kola voleb, druhý kandidát, dr. Abdulláh, z důvodu možné další neprůhlednosti celé té procedury raději odstoupil. V zemi přitom viditelně působí i jinak korupce. (18. 11. se provalila korupce afghánského ministra hornictví čínskými představiteli, ve výši 30 milionů dolarů. Také ČR si v korupci proti předchozímu roku dále pohoršila, o sedm míst!)

Nemalé napětí vzniklo právě teď v EU kvůli tomu, že stále chyběl podpis na Lisabonské smlouvě od ČR. (Asi se hodí ještě poznamenat, že EU formálně vznikla před 16 lety na základě předchozí dohody z Maastrichtu [ratifikace 12 státy k 1. 11. 1993]). Prezident Klaus, známý svou skepsí k Bruselu, sice pak -- když neměl oporu v Ústavním soudu pro odlišný postoj -- podepsal, ale bohužel stále se občané EU (nejen Češi) cítí příliš málo Evropany. Že by část viny padala na politiky? Představitelé vůdčích kontinentálních členů EU (Německa a Francie, tj. Merkelová a Sarkozy) zřejmě nemohli potřebovat, aby jako předseda ("prezident") EU byl zvolen Brit Tony Blair. Také za ministra zahraničí EU byla bez problémů zvolena politička bez výrazných zahraničně-politických zkušeností. Potěšitelnější ovšem je, že se v některých státech EU (a nejen tam!) již objevily známky hospodářského oživení.

USA jako stát, kde se před rokem začátky deprese projevily nejmarkantněji, jako kdyby již také byly z nejhoršího venku. Americká automobilka GM, která chtěla nejdřív jako součást ozdravných opatření mj. prodat svou evropskou větev v Německu (Opel/Vauxhall), právě v listopadu zveřejnila úmysl evropskou firmu si ponechat. Takto ovšem zároveň může zabránit možné konkurenci v převzetí všech tamních projektů na menší (a slušně prodejná) auta. Na jedné straně sice k 7/11 vzrostla dále měsíčně sledovaná nezaměstnanost, ale burzovní ukazatel Dow se již zase vyhoupl nad pětimístnou magickou hranici (10.170). Letošní listopad také zaznamenal jeden zvláštní rekord: senátor Robert C. Byrd, už 92-letý, se stal (18. 11.) nejdéle působícím členem Kongresu USA (skoro 57 let).

V USA je ovšem nemálo živo v několika dalších oblastech, především v zákonodárství a ve veřejném mínění kolem občanské loajality. Prezident Obama již během kampaně za své zvolení přislíbil, že zajistí zcela nové zdravotní pojištění pro všechny občany. Po projednávání převratného zákona o zdravotnictví v Kongresu bylo již schváleno jeho projednávání Senátem. (Počítá se s celkovými náklady ve výši $848 miliard, s rozšířením péče na dalších 31 milionů Američanů, ale též se zvýšeným daňovým zatížením ve vyšších příjmových třídách.)

Nemalý šok způsobila 5/11 střelba majora americké armády Nidala M. Hasana do dalších vojáků přímo na elitní vojenské základně ve Fort Hood v USA, s 13 mrtvými obětmi; sám je zřejmě na dolní polovinu těla nyní trvale ochrnutý. Teď se zkoumá, do jaké míry bylo možné něco takového vůbec předvídat. Už se ví, že vrah se také stýkal s jedním radikálním islámským duchovním s problematickým vlivem. (Přitom ve světě je každý čtvrtý občan nyní muslim.) --- Ve vnitřní politice USA se republikáni snaží zvýraznit své pozice. Nemálo komentářů věnují novináři Sarah Palinové, která teď navíc vydala novou knihu (s podtitulem: "Jak hokejová máma převrátila naruby politický establishment"). Že je málo žen v politice, zdůraznila teď na opačném politickém pólu také Hillary Clintonová (roku 1995 v Pekingu prohlásila, že práva žen nejsou oddělitelná od všeobecných lidských práv). Kupodivu mezi navrhovanými komisaři EU je plná třetina žen (9). --- Prezident Obama již teď vážně zvažuje, zda vyslat a jaký kontingent dalších vojáků do Afghánistánu (rozhodl pozitivně v duchu požadavků vojáků, 1. 12.). Také velkou váhu přičítá jednání o klimatu ve světě (přiletí do Kodaně 9. 12.; jednání tam proběhne mezi 7. až 18. 12.) Zřejmě se moc od tohoto jednání očekávat nedá, když dva největší světoví znečišťovatelé ovzduší (Čína a USA) při Obamově návštěvě v Číně (15. 11.) kroky ke konkrétnímu průlomu pasivity tehdy neučinili.

Prezident Obama navštívil Čínu. Nelze ovšem tu návštěvu oddělit od rámce, v němž k ní dochází: Čína je největším věřitelem USA. Přitom právě Čína zůstala velmi výrazně mimo depresi, bez ohledu na nemalé doklady ekonomické recese, které i ji postihly. Jenže Čína zůstala nemálo v černých číslech, i když mnozí skeptikové sýčkovali, jak se ekonomicky letos propadne. Obama sice mohl pronést svou deklaraci o nutných svobodách pro všechny, ale jeho vyjádření se nestalo součástí žádné celostátně šířené informace. Také prohlásil, že oba státy mezi sebou rozvinuly "hluboká a dokonce dramatická pouta" (16. 11.). --- Nelze ovšem pro velmocenskou politiku USA přehlédnout, jak zatím málo uspokojivě vypadá afghánský problém, zvláště s přihlédnutím k možným dalším vojensko-politickým vazbám v nejbližším okolí, jak v Pákistánu, tak vůči Indii. (Aby to vůbec nebylo jednodušší, Čína dlouhodobě nárokuje po Indii část území, které jako "tradičně tibetské" údajně by mělo být přivtěleno k Číně.) --- Dalším neuralgickým bodem americké (ale i světové) politiky je již šest desetiletí izraelsko-palestinský konflikt. Zrovna teď prezident Palestinské autonomie na Západním břehu ("PA") Abbás odmítl kandidovat v příštích volbách. Přitom zrovna Abbás patřil k těm politikům, kteří skýtali jakési výchozí možné záruky, že by bylo možné navodit mezi oběma spornými stranami konfliktu přijatelný kompromis. Na jedné straně palestinský Fatáh nemá žádnou moc v Gaze, na druhé straně stávající izraelská vláda stále odolává požadavku na úplné zastavení výstavby izraelských sídlišť na arabském území (včetně klíčově citlivé oblasti ve východní části Jeruzaléma). Také bychom si měli připomenout 29. 11. 1947, kdy OSN odhlasovala rozdělení tehdejší Palestiny, aby mohl vzniknout stát Izrael.

Zatím byly státy "zítřka" vyčleněny do pracovní zkratky "BRIC" (Brazílie, Rusko, Indie, Čína). Přitom zvláště Brazílie nebo Čína jsou stále předmětem analýz; jak je možné, že se jich ekonomická recese dotkla nečekaně míň. (Méně už média berou v úvahu tristní fakt, že propast mezi majetnými a chudobnými se zvětšuje.) --- V těch zemích, kde se zrovna nebojuje se zbraněmi v rukou, často se ani nebere v úvahu, že všude lidé nemají obdobné štěstí. A že není právě snadné mírové podmínky navozovat (se štěstím teď např. v nigerijské deltě). Bez ohledu na to, jaké ideály jsou pak zbraněmi prosazovány, ty zbraně lze vždycky získat, pokud v zázemí mohou být ve hře zdroje energie, pašování drog, anebo třeba pirátství (teď somálští piráti dokonce přiměli i ČLR k zaplacení výkupného!).

Je samozřejmé, že když je aktuálně celá řada problémů na programu, ty dlouhodobější a jakoby ne hned viditelné zůstávají přece jen poněkud stranou, i když mohou být nemálo závažnější, a to nejen pro pár států, protože přímo pro celou planetu. Už nějakou dobu se teoretizuje o tom, zda je možné, aby svět udržel množství nežádoucích zplodin vypouštěných do ovzduší na takové úrovni, aby se v tomto století teplota zvýšila maximálně o +2°C. Přitom ty emise mezi lety 2000 až 2008 (podle Global Carbon Projectu) vzrostly o 29 %; samozřejmě že především "zásluhou" rozvíjejících se států (celá čtvrtina těch emisí ale spadá na vrub výroby zboží určeného pro průmyslové země!). Je to jen začarovaný kruh? --- V prosinci 2009 se mají sejít světoví činitelé v Kodani, aby se nějak přijatelně navázalo na omezeně přijaté dohody o emisích do ovzduší v Kjótu (mimochodem: zůstaly nerespektovány jak USA, tak Čínou). Přitom zrovna teď hackeři získali kompromitující doklady toho, že snad ty hrozivé údaje o klimatu jsou přehnané. (Zřejmě bychom ale neměli okamžitě spojovat výměnu názorů na možnost omezit ty skepticky laděné názory s fakty, že vzájemně různé doplňující se fenomény týkající se změny klimatu skutečně nastávají a nutí k ostražitosti.) --- Zrovna tak se letos opakovaně ozývají hlasy, že farmaceutické firmy si při té letošní chřipce vzaly vlády do zástavy. Na Ukrajině je epidemie chřipky dosahující milion onemocnělých (a chybí vakcíny), v Polsku se vyjádřila vláda, že neprověřené vakcíny nechce; do Česka dávky dorazily teprve v posledním týdnu listopadu. (V Kanadě po injekcích -- nikoli stejné produkce, jaká je v ČR -- měli někteří lidé alergie.)

Pokud jde o transplantační techniku, neměli bychom zapomínat na její nesmělé začátky. Před 25 lety, 15. 11. 1984, zemřela "Baby Fae", děvčátko, které se narodilo s řadou tehdy neléčitelných indispozic a jemuž bylo voperováno srdce paviána. Předtím takovou operaci pacient přežil jen něco přes tři hodiny (1977), tentokrát to byly již tři týdny... Měli bychom si určitě připomenout, že teď se zjevně po řadě operací českým lékařům podařilo zachránit při životě dítě, které bylo na 4/5 těla postiženo popáleninami, které způsobili extrémisté (Natálka; před desíti lety by stěží při tehdejších možnostech přežila). --- 24. 11. 1859, tedy přesně před 150 lety, vyšla epochální Darwinova kniha o "Vývoji druhů přirozeným výběrem". Stala se přelomovou vědeckou prací především tím, že prokázala evoluci života.

NASA (13/11/09) ohlásila, že na Měsíci se nacházejí nemalé zdroje ("significant amount") vody. Je to tak dávno, kdy (3/11/1957) SSSR měl v kosmickém prostoru psa Lajku (Sputnik 2)? Datum 26. 11. 1965 znamenalo, že svět musel začít počítat s tím, že už tu byla čtvrtá "kosmická" mocnost, Francie (satelit "Asterix-1"; třetí byla Kanada). Ke startu Apolla 12 došlo 14. 11. 1969. 12. 11. 1980 Voyager I se přiblížil k Saturnu. Také nezapomeňme, že v listopadu jsme vzpomínali 120. výročí narození významného astronoma Edwina Hubblea (29/11/1889). Po něm je také pojmenován teleskop obíhající Zemi ve vzdálenosti 600 km již od roku 1990 (nedávno restaurovaný!). --- Jedinečný objev se podařil K. Röntgenovi s objevem "paprsků X" (8/11/1895). 4. 11. 1922 byl objeven vchod do proslulé hrobky Tutanchamonovy (22. 11. konečně objevitelé do ní vstoupili). Již 8. 11. 1793 byl jako muzeum otevřen Louvre. 17. 11. 1869 došlo k otevření Suezského průplavu. --- 24. 11. se opět v Ženevě ohlásil CERN: znovu byl uveden do zkušebního provozu LHC (urychlovač částic, s nesmírně prestižním programem také pro astrofyziku a pro další poznávání struktury a původu hmoty).

S listopadem souvisí také tzv. maďarské události; 4. 11. 1956 sovětská vojska ukončila tamní reformní proces. --- S týmž dnem souvisí také dvě zcela odlišné události: roku 1979 íránští studenti obsadili velvyslanectví USA v Teheránu (a letos si na to také vzpomněli!) a roku 1995 byl zavražděn jeden z architektů mírových ujednání s Palestinci Yitzhak Rabin. --- Pokud jde o možná spiknutí, jako by je listopad přitahoval: Dříve málem každý adept angličtiny byl dokonce jazykovými učebnicemi informován, že 5. 11. 1605 předešel v Londýně atentátu král Jakub I. ("Gun Powder Plot"). O tři století později se pokusili o svůj "pivní" puč v Německu nacisté (Hitler, 8/11/1923). --- 22. 11. 1963 došlo k zavraždění prezidenta Johna F. Kennedyho. O 4 dny později byl také zavražděn jeho vrah Lee Harvey Oswald (Jackem Rubym).

Jako kdyby se z naší paměti mohlo již definitivně vytratit, že také tzv. Říjnová revoluce se vztahuje k "listopadu" (7. 11.)! Pro dějiny po 1. světové válce je také závažné, že 5. 11. 1912 se stal prezidentem USA zrovna W. Wilson. Ta první světová válka symbolicky skončila 11. den 11. měsíce v 11 hodin 1918. Letos toto výročí zůstalo sice jakoby ve stínu událostí z doby před 20 lety; ale poprvé byla při této příležitosti ve Francii přítomna premiérka Německa, kdysi poraženého nepřítele. Časy se opravdu mění. (Ta válka stála život 9 milionů vojáků, nemluvě o dalších milionech ztrát na životech podvýživou nebo nemocemi.) --- Předznamenáním obratu ve 2. světové válce byl 19. 11. 1942 nástup sovětské ofenzívy u Stalingradu. 20/11/1945 začal Norimberský proces s válečnými zločinci v Německu. A 12/11/ 1948 byly vyneseny rozsudky nad japonskými válečnými zločinci.

Pár dalších listopadových dat: Právě 27. 11. 1095 vyhlásil papež Urban II. první křížovou výpravu. 7. 11. 1558 nastoupila na anglický trůn Alžběta I.; a 20. 11. 1947 měla svatbu Alžběta II. 30. 11. 1874 se narodil Winston Churchill. 22. 11. 1990 Margaret Thatcherová po 11 úspěšných letech vlády podala svou demisi. --- 19. 11. 1863 pronesl prezident Lincoln svou proslulou Gettysburskou "Adresu" (o tom, proč je třeba vyhrát občanskou válku). --- Tragickou připomínkou náboženského fanatismu je výročí masové sebevraždy v Jonestownu v Guayaně, jehož obětmi bylo 913 mrtvých, včetně 276 dětí (18/11 1978).

17. 11. 1839 Verdi dává svou první, dnes neznámou operu "Oberto". Na listopadu připadají také dvě zaokrouhlená výročí, v obou případech jen 37 let doživších umělců: vzpomínáme 50 let od smrti filmového herce Gérarda Philipa, a 145 let od narození malíře Toulouse-Lautreca. Také tu připomeňme zaokrouhlených 125 let od narození oblíbené herečky Růženy Naskové (28. 11. 1884). 28. 11. uplynulo 300 let od narození významného hudebníka Fr. Bendy. 30. 11. si připomene nemálo příznivců 50 let od vzniku Semaforu.

Poznámka: Zájemce najde u "článků autora" přehledy několik měsíců zpátky. Říjen ZDE

                 
Obsah vydání       4. 12. 2009
6. 12. 2009 Čtrnáct dní, které zpečetí soud historie o této generaci
6. 12. 2009 56 deníků z 45 zemí zveřejní v pondělí tentýž redakční komentář, požadující akci proti globálnímu oteplování
4. 12. 2009 Neuvěřitelné pracovní podmínky v nošovické automobilce Hyundai Aleš  Uhlíř
4. 12. 2009 Podpis nové rusko-americké smlouvy o strategických zbraních v prvním termínu je již prakticky vyloučen
4. 12. 2009 Generálové vyhráli na celé čáře
6. 12. 2009 Zelená se line záře.... Libuše  Pojerová
6. 12. 2009 Vítr z hor František  Řezáč
6. 12. 2009 Britské listy mají u Googlu PageRank 6 bodů z 10
5. 12. 2009 Clive James v BBC o dnešním stalinském hodnocení britských univerzit
4. 12. 2009 Gordon Brown možná neprohraje volby
4. 12. 2009 Když taky někdy jdou peníze na vědu - mimo jiné na LHC Miloš  Dokulil
4. 12. 2009 Britská policie vede válku proti fotografům
4. 12. 2009 "My nejsme potomci oné husitské šlechty..." Ivo  Šebestík
4. 12. 2009 Britská vláda vyvíjí tlak na bankéře: Probuďte se do reálného světa
4. 12. 2009 Vladimír Putin poskytl mistrovské čtyřhodinové interview
4. 12. 2009 Globální změna klimatu ohrožuje světový trh s potravinami
4. 12. 2009 Léto František  Listopad
4. 12. 2009 Problém na AVU je projevem krize celého uměleckého školství Jan  Paul
5. 12. 2009 Vidíte tvar?
4. 12. 2009 Stojí vůbec za to ohlížet se ještě zpět za listopadem 2009? Miloš  Dokulil
4. 12. 2009 Dárek k 20. výročí Listopadu 89? Bezprecedentní útok poslanců na občanskou společnost
4. 12. 2009 Silnice R52 do Mikulova čelí dalším čtyřem žalobám
4. 12. 2009 Právo a povinnost péče, neboli O odpovědnosti nejen rodičů za blaho dětí Uwe  Ladwig
4. 12. 2009 Obamův projev: Klišé, výhružky, status quo Daniel  Veselý
4. 12. 2009 Měla většina právo nařídit menšině, jak má praktikovat svoje náboženství?
4. 12. 2009 Jeden Django Fest už existuje
4. 12. 2009 Tisková konference o výrobě hraček v Číně proběhne v náhradním termínu
3. 12. 2009 Každé dvě minuty zemře v Evropě člověk na plicní nádor
3. 12. 2009 Zakládám novou politickou stranu. Zn. Kdo se přidá? Michael  Kroh
3. 12. 2009 Pražská Akademie výtvarných umění působí dojmem mrtvého prostředí
3. 12. 2009 EU byla požádána, aby zrušila směrnici o uchovávání telekomunikačních údajů
3. 12. 2009 Týdeník Economist recenzuje knihu Mary Heimannové o Československu
3. 12. 2009 Perfektní vánoční dárek, jenž pro Vás zjistí informace o osobě Vašeho zájmu, které jinak nikdy nezjistíte Miloš  Kaláb
3. 12. 2009 Věřitel zdaňuje Martin  Groh
2. 12. 2009 Život v konfliktu, čapkování a spása skrze lampárnu Karel  Dolejší
2. 12. 2009 Byla hybatelem listopadové "revoluce" touha mas po konzumu? Jan  Čulík
4. 12. 2009 Hospodaření OSBL za listopad 2009