Jak je to s tou schopností: podstatná část členů KSČM spojila s členstvím v komunistické straně svůj život. Z původních členů zůstali zejména ti, kteří jsou přesvědčeni o správnosti své volby, minulé „chyby“ sice připouštějí, ale relativizují (ostatně současná politická scéna jim pro to ostatně dává bohatě argumentů), a navíc k tomu ještě přistupuje generačně nostalgický prvek. „Za nás“ prostě bylo líp.

Na generační strunu na druhé straně nejlépe hraje ODS. Z billboardů na nás shlížejí skupiny mladistvě vyhlížejících občanů, kteří vypadají jako příznivci, z nichž čiší dynamika, ogar Topolánek tu navštíví ve valašském kroji medializovanou lidovou veselici, tu ukáže vypracovaná lýtka na sportovním kole, nebo na jachtě figuru větry ošlehaného námořníka. V tom, jak takovou vizuální informaci zpracuje průměrný mladý volič, který na druhé straně vidí stárnoucí vašnosty typu Filipa nebo Exnera, či břichatého Paroubka a squadru většinou podobně vyhlížejících krajských jedniček kandidátky ČSSD, nemůže být pochyb. I tady platí, že „tahle země není pro starý“; tvrďák Topolánek je pro roli pevné ruky, po niž část veřejnosti volá, docela vhodným typem. Nedivil bych se, kdyby se na billboardech objevil s usmívající se Ivanou Řápkovou..

Pravicová média mají usnadněnou pozici. Perspektivní je pragmatická ODS (která „píše program spolu s občany, s nimiž před minulými volbami uzavřela dnes už zapomenutou – a samozřejmě nenaplněnou - „smlouvu“), vymírající KSČM a stárnoucí a funkcionářskou touhou po moci paralyzovaná ČSSD jsou za těchto okolností všechno jiné, než „trendy“. ODS je navíc zdánlivě i neideologická a rozumná, svoje stanoviska dovede prodat jako racionální.

Není pochyb o tom, že svět se v příštích dvaceti letech radikálně změní a interní politika českého státu (přežije-li ten stát) bude čelit zcela novým výzvám typu energetické, klimatické či demografické krize. Ta poslední bude spojena s migrací stále narůstající islámské populace uvnitř EU (http://www.youtube.com/watch?v=W1eZyc5Kyuk) a s ní spojenou změnou náboženské a tedy i kulturní mapy Evropy.

Na nic z toho žádná současná parlamentní strana v Čechách adekvátně nereaguje. A pokud, prohrává svou krátkozrakostí, nedůvěryhodností, zkorumpovaností a zjevnou žízní po moci. V tom jsou všichni, kteří si na ni sáhli, stejní. Obraz podtrhují aféry – tu význačný člen ODS Oulický se svým hradem postaveným načerno v CHKO, tu krajský předseda ČSSD Benda v Paroubkově Ústí, kde je volební kandidátka výsledkem boje o budoucí koryta a ochoty ke spolupráci s tamní ODS. Jakže to řekl ten Randák? Bratrstvo kočiči pracky.

Chybí mi strana nestraníků. Skutečná občanská strana, jejíž reprezentanti budou ve funkcích rotovat tak, aby mohli být co nejméně korumpovatelní ekonomickou mocí, strana, která bude využívat prvky přímé demokracie, podporovat energetickou nezávislost třeba i ve formě bezpečné jaderné energetiky, bude programově odmítat potlačování lidských práv a násilí.

Chybí mi strana, která bude chtít na mezinárodní scéně spolupracovat na principech humanismu, ne terorismu. Strana, která odmítne budování cizích vojenských základen na našem území a nasazení českých vojáků pro cizí imperiální zájmy maskované „budováním demokracie“. Strana, pro niž bude nejvyšším imperativem nikoliv vůle vlastní, ale vůle lidu.

KSČM, jejíž duch dlí v temné sluji minulosti, jí není. Není jí ale ani žádný jiný bratr ze současného bratrstva podporovaného ČEZem, uhlobarony a dalšími z této sorty – ČSSD, jejíž funkcionáři touží po prebendách bez ohledu na potopu, Topolánkova ODS, která je převodovou pákou ekonomických zájmů a jíž je na rozdíl od ostrakizované levice dovoleno vše. Není jí tedy samozřejmě ani partaj posměšně přezdívaná „tip ťop 09“, nicméně miliardářem Bakalou a tudíž i mediálně (stejně jako zelení v roce 2006) podporovaná - v čele s knížetem v pozici sluhy. Nejsou jí lidovci opření o náboženský blud a ještě méně jí jsou zelení, jejichž vliv úspěšně zlikvidovala politika jejich reprezentantů. Na troskách politické kultury tak kvete býlí; tu v podobě „dělníků“ tu „pirátů“ a dalších.

Koho volit v CZ? Hoho. Obávám se, že není koho.

Poznámka: Titulkem článku jsem chtěl položit řečnickou otázku "koho volit v Čechách". V textu sice zmiňuji doménu kohovolit.eu, připouštím však, že někteří čtenáři v tom mohou mít zmatek. Proto: chcete-li zjistit, jak vaše názory a stanoviska korespondují s programy parlamentních politických stran a postoji jednotlivých poslanců, chcete-li nezaujatě porovnat své názory na evropskou politiku a mnoho dalšího, navštivte zajímavé stránky *http://www.kohovolit.eu*. Některé otázky jsou sice poněkud zastaralé (vztahují se k období před minulými volbami), přesto však jako celek představují soubor, s jehož pomocí získáte velmi dobré zrcadlo. Momentálně probíhá jejich aktualizace tak, aby mohly sloužit před podzimními volbami ještě lépe.