13. 3. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
13. 3. 2008

Školy nejsou téma pro referendum – ostatně radar také ne, tak čemu se divíme

Školy nejsou téma pro referendum, sdělil z obrazovky české televize starosta Unhoště Ivan Záboj (ODS), během vysílání regionálních zpráv v pátek 29.2. v18:00.

K čemu se podle něj tedy mohou obyvatelé obcí vyjadřovat? Zákon praví, že není možno iniciovat místní referendum o poplatcích, rozpočtu obce a - k lítosti mnoha obyvatel české kotliny, o odvolání místní samosprávy, píše čtenářka z Unhoště Yvetta Popelková, která se angažuje v přípravě referenda proti sloučení dvou základních škol v Unhošti.

O školách příslušné paragrafy nehovoří. O tom, že by unhošťské školy nespadaly do samostatné působnosti obce, nám také není nic známo. A místní vyhlášku upravující Hlavu 22 kupodivu také zatím nemáme. Té bychom se, v případě, že by to bylo možné, určitě mohli dočkat již na příštím jednání zastupitelstva. Patrně by ještě byla doplněna o zákaz práva petičního, aby v budoucnu byla učiněna přítrž narušování místního pořádku nějakými anarchisty, kteří nechávají po městě kolovat podpisové archy. Není nad prevenci. Vyhláška by určitě byla odsouhlasena, neb hlasování většiny unhošťských zastupitelů připomíná spartakiádu, kde předcvičuje starosta…

Referendum je nad rámec toho, co je vedení města ochotno tolerovat, já sám budu proti referendu hlasovat – tak pravil Záboj při rozhovoru pro Kladenský deník po jednání zastupitelstva dne 26.11. 2007, kde zastupitelstvo přes nesouhlas většiny rodičů sloučení, respektive splynutí unhošťských škol schválilo, byť v této věci byl podán návrh na konání referenda.

Jak pravil tak i učinil a nebyl sám. 25.2.2008 s pomocí té disciplinovanější části zastupitelstva je návrh na referendum zamítnut. Koneckonců po plamenných výlevech v místním plátku (Unhošťské Listy), degradujících občanské iniciativy na úroveň anonymních dopisů a anarchie, nelze od autora očekávat, že bude podporovat přímé hlasování občanů o osudu škol. To by tak ještě scházelo, aby mu někdo zasahoval do jeho pravomocí. Přinejmenším by se nedej bože mohl potvrdit odpor k záměru a postupu radnice. V to, že by se chystané spojení obou ZŠ v jednu školu o počtu cca 700 žáků setkávalo s nadšeným ohlasem veřejnosti, asi většinou nikdo moc nevěří.

Zápis z 8 . zasedání zastupitelstva města Unhoště konaného dne 25.února 2008 ZDE

Proti referendu se vyslovila i místostarostka a poslankyně parlamentu PhDr. Lenka Mazuchová (ČSSD), přestože se nedávno nechala slyšet, že proti referendům nic nemá, a že sama hlasovala pro novelu zákona o místním referendu. Rádi věříme, budou-li referendum požadovat obyvatelé nějak jiné obce, jistě proti tomu nebude ze strany osoby paní poslankyně žádných námitek. Pokud bude referendum iniciováno kdekoliv jinde, než v místě, kde zastává funkci místostarostky, nebude se vztahovat k tématu jehož je autorkou, tak jej možná i verbálně podpoří. Leč v Unhošti, jak se ukazuje, je přímá demokracie nepřípustná. Co na tom, že zamítnutím místního referenda se paní poslankyně dostává do  přímého rozporu s programem své vlastní strany... Jednou z dlouhodobých priorit ČSSD je prosazování referenda na všech úrovních.

Myšlenku sloučit školy obhajuje sociálně demokratická poslankyně i v tisku, 19.2. v MF (www.idnes.cz , „Kde bude první třída?“) : „sloučení obou škol měla ODS ve svém volebním programu, a je tedy logické, že se jej snaží naplnit.“ Inu dodržet stranickou disciplínu je někdy fuška…

Zatímco hlasy díky, nimž se místní koalice ODS - ČSSD dostala v komunálních volbách na radnici, jsou hlasy plnoprávných voličů, přibližně stejný počet podpisů pod návrh referenda je posuzován toliko jako nehorázný požadavek anarchistů. Dvojí metr není žádná novinka. Politika jest prostředím neomezených možností, obzvláště v našich zeměpisných šířkách a délkách. A balancování mezi dvě partnery je časté i běžném životě, tak proč si s tím lámat hlavu.

Nejistota dalšího vývoje unhošťského školství se projevila i u zápisu, přesto že mateřská školka poslední dobou praská ve švech, zájem o zdejší školy oproti loňskému roku mírně poklesl. Není divu, nejasná perspektiva potencionální ZŠ Unhošť a zmatky s reorganizací spojené, důvěru nevzbuzují.

Situaci nezachránily ani zvací dopisy pro rodiče budoucích prvňáčků, adresované starostům okolních obcí. Pan starosta zřejmě konečně pochopil systém financování školství a změnil názor na vysávání městského rozpočtu dojíždějícími dětmi. Vedení města pochopitelně poukazuje na skutečnost nižšího počtu zapsaných prvňáčků, jako na důkaz klesajícího počtu dětí v Unhošti. Snaží se tím podpořit jeden ze svých poněkud zavádějících argumentů pro sloučení.

Kdyby byla radnice vstřícnější, nežonglovala s termíny splynutí - sloučení, mohl být znám výsledek referenda možná již před zápisem dětí do škol. Zatímco 26.11.2007 splynutí není totéž co sloučení a návrh referenda, vztahujícího se ke sloučení není brán v potaz, 25.2.2008 sloučení a splynutí jedno jest a druhý návrh, vztahující se ke splynutí nemůže být zastupitelstvem přijat, neb byl podán ve stejné věci…

Nezbývá než žasnout nad strategii vedení města. Kdyby místostarostka Mazuchová a starosta Záboj nedej bože působili v diplomatických službách, patrně by již dávno vypukla třetí světová válka. Radní zřejmě předpokládají, že protahováním celé záležitosti lidi unaví a všichni postupně rezignují.… Uvidíme, jestli se jim jejich taktika vyplatí.

V příštím vydání Unhošťských Listů se jistě dočkáme patřičně úderné statě o marnosti referenda, které by bylo jen mrháním prostředků, neb by nikdo nepřišel a podobně. Zdůvodnění zamítnutí referenda bude jistě velmi zajímavé a nepochybně pro zpestření doplněné nějakým novým českým příslovím. Posledně jsme se totiž mohli dočíst, že „rada a zastupitelstvo budou projednávat i další návrh na referendum o splynutí našich dvou škol. Inu, komu není rady, v apatyce nekoupí.“… Mnohdy ani nevíme, komu jsou některé vybrané pasáže v Unhošťských Listech vlastně adresované…

Je unhošťské školství banalitou, jsou školy tak nepodstatnou součástí obce, že nemá smysl o nich rozhodovat v referendu? Rodiče a učitelé nevědí co je pro děti vhodné? Jaký smysl má existence Školských rad, když její členové nemohou téměř nic ovlivnit? Jsou školy jen jakýmsi nutným přívažkem obce, přestávají být její chloubou? (Blisty 1.2.2008 Pavel Táborský, Škola chloubou obce?) Nic proti sportovištím, ale pravděpodobně je jako vizitka obce více ceněna nová sportovní hala či golfové hřiště. Nezasloužily by si školy obezřetnější a citlivější přístup ze strany zastupitelstva? Není školství pouze rubrika pro zpracování volebního programu?

Víme, že unhošťská kauza není zdaleka ojedinělá, některé školy se díky veřejnému tlaku podařilo zachránit, jiné ne. Bohužel o školství v obcích rozhoduje zpravidla pár jedinců, kteří mnohdy sledují pouze krátkodobý ekonomický efekt, popřípadě ještě nějaké další pochybné cíle. O děti jde až v druhé řadě.

Místní referendum je v našem případě určitou nadějí, jak zabránit škodám, které by se v budoucnu těžko napravovaly. Nevíme, jak je běžné domáhat se prosazení místního referenda soudní cestou, zda ve všech obcích, kde se nějaké referendum konalo, bylo zapotřebí překonávat tak tuhý odpor vedení města vůči přímé demokracii jako v Unhošti. Správní žaloba ve věci zamítnutého místního referenda v Unhošti byla dne 11.3.2008 doručena příslušnému soudu.

Není snad jakékoliv referendum jednou z mála možností, jak alespoň částečně zabránit mocenským praktikám sebestředných technokratů? Profesor František Koukolík tvrdí v článku Devět poznámek k vládě deprivantů , že " Jedinci s antisociální poruchou osobnosti tvoří asi 3% dospělé mužské a necelé 1% dospělé ženské populace. Znakem antisociální osobnosti je na místě prvém hrubá neúcta k právům druhých lidí a jejich porušování, které se projevují počínaje 15. rokem věku v třech nebo více směrech. Diagnóza antisociální porucha osobnosti je vysoce pravděpodobná, jestliže se u vyšetřovaného jedince prokáží tří nebo více popsaných znaků.

    1. narušování zákonných sociálních norem, což se projevuje opakovanými činy, které jsou důvodem k uvěznění

    2. podvádění , což se projevuje opakovaným lhaním užívání přezdívek, využívání druhých lidí pro osobní zisk nebo blaho

    3. impulzivitou nebo neschopností plánovat budoucnost

    4. podrážděností a útočností, což se projevuje opakovanými rvačkami nebo tělesnými útoky

    5. bezohledností ve vztahu k bezpečí cizích lidí i své

    6. soustavnou neodpovědností, což se projevuje neschopností soustavně pracovat nebo dodržet finanční závazky

    7. nepřítomností výčitek svědomí, což se projevuje racionalizací (zdánlivým "výkladem") svého chování nebo lhostejností vůči lidem, kterým nositelé poruchy ublížili, s nimiž špatně zacházeli nebo, které okradli.

Iveta Koulová: „My také nechceme sloučení škol a také se nás nikdo neptá“ ZDE

Yvetta Popelková: „Referendum nežádoucí - čertovský manuál pro starosty ... a nejen pro ně“ ZDE
"Referendum je všelék při zchlazování přehřáté všmocnosti politiků" ZDE
Štěpán Kotrba: „Některé činy nelze ani vysvětlit, ani obhájit“ ZDE
Vladislav Černík: "S referendem žonglovati aneb flagrantní stranické souvislosti arogance poslankyně Mazuchové viděné optikou nadcházející konference" ZDE
Yvetta Popelková: "Mazuchová, arogance a místní referendum v Unhošti" ZDE
Yvetta Popelková: "Unhošť: referendum v místních podmínkách koalice Mazuchové s ODS" ZDE
Iveta Koulová: Sloučení škol v Unhošti je pohrdáním názorem občanů ZDE
Štěpán Kotrba: Unhošť: jak pracuje koalice Mazuchové s ODS ZDE
                 
Obsah vydání       13. 3. 2008
13. 3. 2008 VOV: Tři kandidáti do Rady Českého rozhlasu neměli lustrační osvědčení
13. 3. 2008 Sudetoněmecký landsmanšaft v Praze: Diskutovat s vámi nebudeme
12. 3. 2008 O americkém vzpomínání Eva  Hahnová
13. 3. 2008 Studie Pentagonu: Bushova administrativa lhala o vazbách Iráku a Al-Kaidy
13. 3. 2008 Barroso varoval Česko před podrazem na Evropskou unii
13. 3. 2008 Tamáš odcestoval do USA, setkal se s Chomskym
13. 3. 2008 Cena ropy překonala rekordních 110 USD za barel
13. 3. 2008 NATO nespěchá na protiraketovou obranu
13. 3. 2008 Guardian: Jsou skutečně dnešní Spojené státy jako Československo v roce 1975?
13. 3. 2008 Operace Iraqi Freedom: Vojenské vítězství, politická prohra Karel  Dolejší
13. 3. 2008 Radikální Zapatero Lubomír  Molnár
13. 3. 2008 Exekutor po česku jako katův pohůnek Aleš  Uhlíř
13. 3. 2008 Lidé, pronásledovaní stalinským režimem, žijí dnes v bídě
13. 3. 2008 Zeitgeist s českými titulky Jan  Zeman
13. 3. 2008 Roger Heston Edgar Lee Masters
13. 3. 2008 Školy nejsou téma pro referendum – ostatně radar také ne, tak čemu se divíme
13. 3. 2008 O soudnictví a cizích loukách Petr  Hajn
12. 3. 2008 Radar nezachytí rakety včas
12. 3. 2008 Výběr kandidátů na členy Rady Českého rozhlasu
13. 3. 2008 Dvě kultury a soudruh Lenin Petr  Frish
13. 3. 2008 Autor neví, o čem mluví
13. 3. 2008 Zachrání nás charismatický blázen?
13. 3. 2008 Radovan Lukavský a etika herců
13. 3. 2008 Homo oeconomicus
13. 3. 2008 Patří skutečně Palestina Palestincům? Pavel  Mareš
13. 3. 2008 Staré a otřepané argumenty
13. 3. 2008 Vatikán "nevydal seznam nových sedmi smrtelných hříchů"
12. 3. 2008 Independent: Ohlušující mlčení
12. 3. 2008 Somálsko: zhoršení humanitární situace
12. 3. 2008 Zemřel Miloš Štěpánek
12. 3. 2008 Homo economicus jako mýtus František  Koukolík
12. 3. 2008 Independent: V deziluzi ze Spojených států, Navrátilová opět emigrovala
12. 3. 2008 Média utržená ze řetězu
12. 3. 2008 Jak si Lidové noviny a MfDnes představují vyvážené zpravodajství? Karel  Březný
13. 3. 2008 Zápisky od sporáku aneb z deníku ženy v domácnosti Ester  Edr
11. 3. 2008 Recyklujte, nebo přijdete do pekla, varuje Vatikán
12. 3. 2008 Kritika koncepce člověka jako homo oeconomicus je na místě Jiří  Patermann
12. 3. 2008 Kladivo na politiky katolické víry, kteří neposlouchají Vatikán Miloš  Kaláb
11. 3. 2008 Oidipovského komplexu nejsme hodni Bohumil  Kartous
30. 11. 2007 Jací jsme
12. 2. 2008 Hospodaření OSBL za leden 2008