18. března 2003 požádal Tony Blair britskou Dolní sněmovnu o souhlas s vysláním britských vojáků pro invazi do Iráku. Dnes v poledne znovu vystoupil v Dolní sněmovně a oznámil zahájení první etapy konečného odchodu britských vojáků z Iráku. Blairův tón však zdaleka nebyl triumfalistický. Blair zdůraznil, že začátek stahování britských vojsk z Basry, k němuž má dojít do dvou měsíců, a odchod dalších vojsk do konce roku, bude záviset na tom, jaké budou místní podmínky. Uvedl:

"Počet britských vojáků snížíme z nynějších 7100 - což samo je snížení z počtu 9000 vojáků, které jsme měli v Iráku před dvěma lety -- na asi 5500. Avšak s výjimkou vojáků, kteří zůstanou v paláci v městě Basra, britské jednotky budou soustředěny na letecké základně v Basře a budou hrát od nynějška už jen podpůrnou roli. Britské jednotky, které v Iráku zůstanou, budou mít tyto role: výcvik a podporu irácké armády, hlídkování na irácko-íránské hranici, zajišťování silnic, po kterých se přepravují dodávky a především operace proti extremistickým organizacím na podporu irácké armády. Během času a podle schopností iráckých jednotek, budeme moci dále snižovat počty britských vojáků pod 5000, jakmile koncem léta předáme i palác v Basře iráckým jednotkám."

Avšak i když se Blair zmiňoval relativně pozitivně o situaci na jihu země kolem Basry, velmi varovně se vyjádřil o situaci v Bagdádu, kde se Američané snaží obnovit pořádek systematickými vojenskými prohlídkami městského prostředí. Blair varoval, že pokud nebude Bagdád stabilizován, budoucnost Iráku je v nebezpečí.

Ovšem snížení počtu britských vojáků o pouhých přibližně 1500 osob letos v létě, je podstatně méně, než se očekávalo. Podle předchozích zpráv mělo být do května 2007 staženo z Iráku až 3500 britských vojáků.

Zpomalení odchodu britských vojáků je podle deníku Guardian zřejmě důsledkem znepokojení, které nad postojem britské vlády vyjádřily americké a irácké úřady. Soukromě Spojené státy kritizovaly Británii a tvrdily, že se Britové "zajímají jen o Basru". Britští činitelé však poukazují na to, že situace na jihu Iráku, kde převládají šiité, je nesrovnatelná s Bagdádem, kde zuří mezi šiity a sunnity sektářské násilí.

Blairovi kritikové se možná divili, jak ve středu v poledne na to poukázal britský rozhlas, proč v parlamentu o snížení počtu britských vojsk v Iráku informoval premiér a nikoliv ministr obrany Des Brown. Konec konců, Blair se odmítl osobně účastnit nedávné parlamentní debaty o Iráku. Avšak šéf britské konzervativní opozice David Cameron se tentokrát s Blairem v parlamentu o tom nehádal. Zpochybnil však Blairovo tvrzení, že se údajně situace v Basře zlepšila. Řekl:

"Každý kdo tam byl, vidím jak se situace za poslední tři roky dramaticky zhoršila. Britští vojáci, kteří jsou v Iráku často už podruhé či potřetí, vědí, že tomu tak skutečně je. Sama letecká základna, kam mají být naše vojska stažena, se stává pravidelně terčem raketových útoků. Jaké kroky budou podniknuty, aby bylo zajištěno, že se naši vojáci, kteří se stáhnou na tuto základnu budou schopni bránit před sílícímu útoky iráckých polovojenských jednotek?" ptal se v Dolní sněmovně ve středu David Cameron.

Podle britského premiéra bylo rozhodnuto stáhnout britské jednotky v důsledku údajného úspěchu takzvané Operace Sinbád, jejímž úkolem bylo zlikvidovat povstalce, kteří působí v irácké policii. Britský rozhlas zjišťoval, zda má premiér Blair pravdu a zda tato operace byla skutečně úspěšná. Ve středu v poledne se v této věci dotazoval Garthe Wittyho, bývalého plukovníka v britské armádě , který v Basře sloužil jako bezpečnostní poradce až do léta roku 2006 a je nadále ve styku se svými tamějšími bývalými iráckými kolegy. Co mu tito lidé sdělují o nynější situaci v městě Basra? Garth Witty konstatoval:

"Do jednoho mě informují, že je situace zcela katastrofální. Poukazují na to, že do Basry v poslední době přišla vlna zločinců z Bagdádu, protože ti předem utekli před americkou ofenzívou proti násilí v Bagdádu. Takže se tito zločinci přesunuli na jih země. V Basře také stále sílí vliv kriminálních gangů, které tam operují už delší dobu."

Avšak Tony Blair tvrdí, že tzv. Operace Sinbád podstatně zlepšila situaci v irácké policii a v iráckých bezpečnostních jednotkách. Co na to bezpečnostní odborník Garth Witty? Odpověděl:

"Mám přesně opačné informace. Realitou je, že irácká armáda má na jihu země velmi malý vliv. Nejvlivnější bezpečnostní organizací na jihu Iráku je policie. A irácká policie je silně zpolitizovaná. Iráčtí policisté podporují buď jednu nebo druhou politickou stranu a mají těsné styky s polovojenskými jednotkami. Podle mě je nesmyslné jednu obrovskou strategickou chybu, kterou jsme udělali v minulosti, nyní doplnit ještě další strategickou chybou. Strategie pro odchod britských vojáků z Iráku by měla být vypracována na základě přísně analytických a kritických metod, kterých nebylo použito při rozhodování, zda zaútočit na Irák," dodal vojenský odborník.