Výzkum veřejného mínění, na jehož základě byla zpráva zpracována, se uskutečnil na vzorku 1 161 občanů. Sběr dat v České republice probíhal od 14. října do 5. listopadu 2005. Říjnový Eurobarometr ukazuje, že jak výsledky referend ve Francii a Nizozemsku, tak problémy hledání všeobecně přijatelného rozpočtového rámce přivedly občany Evropské unie ke kritičtějšímu vnímání Evropské unie.

Vybrané výsledky:

Češi jsou se svojí životní situací spokojeni

• Plných 81 % Čechů je se svojí životní situací spokojeno.
• V další zlepšení podmínek svého života věří 27 % Čechů, na jaře to bylo 32 %, průměr v Evropské unii je 35 %. Většina Čechů si myslí, že se jejich životní podmínky nezmění.

Graf: Spokojenost se svojí životní situací.

Ožehavá témata: nezaměstnanost, zdravotnictví

• Podobně jako v celé EU patří dlouhodobě k nejožehavějším tématům nezaměstnanost, jako klíčový problém ji však vnímá o 14% méně Čechů než o rok dříve.
• Na první příčku žebříčku se vyhouply problémy zdravotnictví.

Důvěra v národní instituce zůstává nízká

• Podobně jako řada jiných výzkumů potvrdil Eurobarometr nízkou důvěru Čechů v ústavní instituce. V nízké důvěře národní vládě se ČR řadí po bok Litvy a Francie.
• Rozhlasu, televizi a tisku Češi věří víc než je v EU obvyklé.

Graf: důvěřujete české vládě?

Některé kompetence svěřit EU, jiné nikoli

• Česká veřejnost by svěřila do kompetence společného rozhodování EU všechny "silové" politiky (boj proti terorismu, boj proti zločinu, obranu a zahraniční politiku).
• O sociálních tématech (vzdělávání, boji proti nezaměstnanosti, zdravotnictví a sociální péči a především důchodech a daních) by Češi rozhodovali raději na národní úrovni.

Češi jsou hrdí na své evropanství

• Téměř polovina občanů České republiky o sobě aspoň občas uvažuje jako o Evropanech.
• Devět z deseti občanů ČR je hrdých na svoje občanství, téměř tři čtvrtiny jsou hrdé na to, že jsou Evropany.
• Za poslední rok od podzimu 2004 se názory nezměnily.

Hlas českých občanů v EU

• Jen 17% Čechů má pocit, že jejich hlas má v EU váhu.
• V celé Evropské unii tak smýšlí 34%.

Podpora členství v EU

• Názorů, že členství v EU je dobrá věc, pozvolna ubývá v celé EU. V ČR je zastává 44 % -- méně než na jaře 2005.
• EU vzbuzuje v Češích stejně často pozitivní jako neutrální pocity, negativní pocity jsou málo četné.

Vliv členství v EU je převážně pozitivní

• Většina Čechů (55%) si myslí, že ČR má z členství v EU prospěch a výhody.
• České veřejné mínění velmi oceňuje vliv členství v EU na bezpečnost země a také na export, služby a kvalitu života. Méně kladně je hodnocen vliv na zaměstnanost v ČR.

Informovanost o Evropské unii je v ČR nízká

• Třetina Čechů podle vlastního názoru rozumí tomu, jak EU funguje. V průměru celé EU je to 41 %.
• Jen 15 % Čechů ví, že největším příjemcem peněz z fondů Evropské unie je zemědělský sektor.
• Za hlavního příjemce finančních prostředků je považována sama evropská administrativa, její osobní náklady a výdaje na budovy (které ve skutečnosti tvoří jen 6% celkových výdajů).

Češi podporují směřování k politické unii

• Téměř dvě třetiny Čechů (63%) dlouhodobě podporují vývoj EU směrem k politické unii.
• Také výzkum OEZ ÚV ukázal, že příznivci politické unie převládají nad podpůrci v poměru 2 : 1.
• Češi patří mezi hlavní zastánce budoucí politické unie.

Přijetí Evropské ústavy by přineslo pozitiva

• Přijetí Evropské ústavy by podle Čechů přineslo hlavně silnější postavení EU ve světě a ekonomickou konkurenceschopnost.
• Polovina Čechů si myslí, že po přijetí Evropské ústavy bude EU demokratičtější, efektivnější a transparentnější. Většina Čechů doporučuje o Evropské ústavě znovu jednat.
• Názor, že v ratifikačním procesu by se mělo pokračovat, je menšinový ve všech zkoumaných zemích. V průměru EU-25 ho zastává 22%, v deseti nových členských zemích 19%, v České republice 18%.

Rozšiřování Evropské unie má jasnou podporu

• Dvě třetiny Čechů jsou pro budoucí rozšiřování EU. V EU by si Češi přáli hlavně Švýcarsko, Norsko a Island.
• Vůči přijetí ekonomicky méně vyspělých zemí jsou Češi zdrženliví. Ukrajinu, Turecko a Albánii zatím odmítají.

výzkumy o Evropské unii zadávané OEZ Úřadu vlády ČR

Z realizovaných šetření vyplývá, že ze sledovaných témat zasluhují zvýšenou pozornost zejména tři významné aspekty vztahu české veřejnosti k EU:

Pocit nedemokratičnosti EU, nepružného, nepromyšleného a nehospodárného rozhodování EU

Z dosavadních výsledků vyplývá, že téměř polovina české veřejnosti má stabilně menší nebo větší pochybnosti o demokratičnosti fungování EU. Ukazuje se, že sice může jít o apriorní představy a strach, jejichž důsledkem je odmítání informací o fungování EU, ale skutečnost, že tak značný podíl české společnosti vidí EU jako nedostatečně demokratickou a efektivní, určitě vyžaduje pozornost.

Komunikace o evropských záležitostech, 1505 respondentů ve věku od 18 let

Praktické rozdělení kompetencí podle představ veřejnosti

V rámci šetření byla testována otázka vhodné distribuce kompetencí mezi EU a členské státy. Značná část českých občanů připisuje EU roli významné platformy pro koordinaci a dohodu členských států. K rozhodující roli samostatného orgánu EU - Evropské komise -- se kloní méně, a to 23% dotázaných. Na jakoukoli úlohu EU v této otázce v podstatě rezignují pouze dva lidé z pěti.

EU je tedy převážně vnímána jako efektivní integrační nástroj z hlediska jednotlivých politik a postupů, nicméně postoje k fungování a existenci centrálních orgánů jsou značně opatrné až negativní.

Euro a jeho přijetí v perspektivě občanů ČR

Euro a jeho hodnocení představuje v současné chvíli především symbolické vyjádření míry důvěry v celou EU, v její demokratičnost a stabilitu fungování. Jedná se tedy dosud více o obecně politický postoj, utvářející se v rovině převážně intuitivních obav a pozitivních očekávání.

Postoje k euru jsou opatrné, očekávání spíše podchlazená, existují obavy z rizik i u těch, kteří přijetí eura podporují a vnímají jako dlouhodobou investici, objevují se prvky nejistoty.

Veřejná debata otázky přijetí či nepřijetí eura a jeho načasování není zatím příliš intenzivní a nezahrnuje doposud racionálních argumenty ani pro ani proti přijetí eura. Ekonomická rovina diskursu o euru -- nepočítaje v to její vysoce expertní variantu -- přitom zatím chybí zcela nebo je překryta politickou debatou.

Další vybrané údaje

Spokojenost s členstvím ČR v EU

S členstvím v EU je osobně spokojeno 61% dospělých obyvatel ČR. Zlepšila se i spokojenost české populace s vlastní životní situací (83%), dokonce nad průměr EU. Členství v EU je více hodnoceno pro ČR jako výhodné (56%), podíl těch, kteří pociťují členství jako nevýhodné klesl na 33%. Vzrostl pocit bezpečí ČR (53%) a ekonomické stability prostředí (47%).

Se členstvím ČR v EU jsou nejčastěji osobně spokojeni mladší lidé (do 29 let -- 70 %, 30-44 let -- 62 %), lidé s maturitou (64 %) a vysokoškolským vzděláním (69 %), studenti (77 %), odborní pracovníci (68 %) a úředníci (66 %), příznivci ODS (70 %) a ČSSD (67 %).

Se členstvím naopak nejsou osobně spokojeni zejména lidé nad 60 let (49 % nespokojených), lidé se základním vzděláním (43 %) a vyučení bez maturity (44 %), nezaměstnaní (52 %) a důchodci (50 %), příznivci KSČM (74 %) a nevoliči (49 %).

Komunikace o evropských záležitostech, 1505 respondentů ve věku od 18 let

Informovanost o EU

Úroveň porozumění principům fungování procesů a institucí EU je mezi obyvateli ČR nízká. V naprosté většině lidé souhlasí s míněním, že fungování EU je třeba zpřehlednit a více přiblížit chápání obyčejných lidí. Prakticky pro tři čtvrtiny občanů platí, že je pro ně osobně důležité, aby jim bylo fungování EU jasnější a srozumitelnější. Zájem o fungování Evropské unie je v české veřejnosti značný. Tři občany z pěti zajímá, jak vlastně EU funguje, jaké jsou její činnosti a cíle.

Jedním z problémů, které analyzované průzkumy řešily, bylo hodnocení snahy některých klíčových politických osobností informovat veřejnost o otázkách spojených s EU. Mezi nejlépe hodnocené osobnosti patří Pavel Telička a premiér Jiří Paroubek.

Příznivou zprávou je dále zjištění, že 72% veřejnosti podporuje snahu vlády vynakládat finanční prostředky na informování o EU.

Budoucí postavení ČR v EU

Téměř tři čtvrtiny obyvatel se domnívají, že ČR bude v budoucnu průměrnou evropskou zemí, že nebude ani příliš úspěšná, ani vysloveně neúspěšná.

Zjištění o nepříliš ambiciózních očekáváních lidí ohledně budoucího postavení ČR v rámci EU nastolují otázku, jak se má vlastně Česká republika v EU prosazovat -- v odpovědi na tuto otázku je veřejnost značně rozpolcená. Těsná většina si myslí, že bychom měli být ostražití a do ničeho se nehrnout. Jen těsná menšina radí opačný přístup -- být iniciativní a přebírat více odpovědnosti.

I přes rozpolcený postoj veřejnosti k chování ČR v EU se téměř polovina obyvatel domnívá, že toto členství ovlivní budoucí vývoj naší země spíše pozitivně.

Přestože důsledky členství ČR v EU jsou vnímány převážně pozitivně, horizont těchto pozitivních změn je spíše dlouhodobý. Pocit, že členství ČR v EU zlepší život v naší zemi do 5 let, má pouze každý šestnáctý člověk. Necelá čtvrtina lidí si myslí, že členství v EU zlepší život v naší zemi do 10 let.

Co je na EU důležité, v čem se shodneme a v čem nikoli

EU by měla být dle přesvědčení většiny občanů především servisní organizací pro své členy, měla by se starat o jejich přímou bezpečnost a vysokou kvalitu života, investovat do vzdělávacích příležitostí, rozvoje výzkumu. V těchto věcech panuje v české společnosti široká shoda v pásmu okolo 80%. Obdobně silný konsenzus se týká aktivity EU v otázkách globálních problémů životního prostředí a klimatu.

Značně sporná a polarizující je v české společnosti otázka vnější symboliky a symboliky prohlubování integrace a sjednocování EU (na rozdíl od praktických aspektů integrace).

Změny, které se týkají symbolické institucionalizace EU do budoucna (např. možnost vzniku institutu společného prezidenta, ministra zahraničních věcí) nejsou pro většinu lidí v současnosti přijatelné. Jejich odmítání je nadpoloviční, v případě prezidenta 76% a ministra zahraničí 65%.

Na druhé straně, téměř dvoutřetinová většina lidí nemá zásadní problém s praktickou a exekutivní realizací vnitřní jednoty, jakou je vznik společných ozbrojených sil (75%) či společná zahraniční a bezpečnostní politika (76%). Obecně přijímána je také změna principu hlasování států v EU z jednomyslného k většinovému (66%), sbližování daňové politiky (63%) nebo integrace trhu služeb (81%).

Česká populace prostě nahlíží EU více z výkonového a praktického než symbolického a institucionálního pohledu. Nejde však o ryze instrumentální pohled -- 78% Čechů se cítí být Evropany.

Skepse panuje vůči symbolům a neovlivnitelným institucím moci, doma i v Bruselu. Výkonově orientovaná, praktické problémy řešící a neokázalá EU bude v českých zemích populární a podporovaná.

Názor veřejnosti na úspěšnost vyjednávání vlády ČR o rozpočtu EU

Poslední týdny byla pozornost médií zaměřena na vyjednávání o rozpočtovém rámci EU na období 2007-2013. Výzkum ukázal, že se o vyjednávání zajímala pouze třetina (32%) populace. Přibližně stejný poměr respondentů (29%) rozuměl pozicím, které reprezentanti ČR v rámci jednání zastávali. Pro 71% dotázaných byly pozice vlády ČR více či méně nejasné.

Většina populace (65%) je přesvědčena, že ČR vyšla z jednání o rozpočtu úspěšně: 86% veřejnosti považuje za úspěch, že ČR získala v rámci kohezní politiky 330 EUR "na hlavu", což je nejvíce ze všech zemí EU. Jasná většina veřejnosti (79%) pozitivně hodnotí roli předsedy vlády při vyjednávání o rozpočtu.

O schopnosti ČR vyčerpat efektivně alokované prostředky a získat spolufinancování pro projekty je přesvědčena pouze polovina populace.

Pouze třetina dotázaných byla schopna uvést nějaký příklad projektu ve svém okolí, který by byl financovaný z evropských peněz.