Namísto toho, abychom veřejně debatovali o tom, čeho chtějí Liberální demokraté docílit v britské politice - což je opravdu zajímavá otázka - se bude teď po celou dlouhou řadu dní v britských médiích mluvit o tom, jaké to je, když spolu tři lidé - jako v Oatenově případě - sdílejí jednu postel.

Britská média selhávají - nejsou schopna řádně odhalovat špatnou vládu, špatnou správu podniků a finanční podvody na vysokých místech. Britský tisk vede svět jen při odhalování pohlavního styku...

Jako mladý reportér, píše dále Hastings, jsem jednou seděl v hospodě v Belfastu s dvěma kolegy z bulvárního deníku News of the World. Celé hodiny nám vykládali, jak o půlnoci zvonili na dveře v předměstských bytech a jak nacházeli milionáře bez kalhot v hotelech v londýnské čtvrti Mayfair. Jeden z novinářů nám vyprávěl, že ho jednou pronásledoval po ulici nahý muž se sekerou, rozzuřený, že novinář odhalil jeho cizoložství.

To je tedy profese. Ano, tyhle "zprávy" prodávají noviny po milionech výtisků - a likvidují profesionální kariéry. Oaten nemohl zůstat politikem, jakmile byly jednou informace o jeho najímání prostituta zveřejněny. Osoba, která vystupuje ve veřejném životě, si musí zachovat důstojnost. Protože Oaten svou důstojnost ztratil, nemůže se už stát důvěryhodným šéfem své strany.

Avšak nejsem sám, kdo lituje, že kariéra tak málo politiků je zlikvidována v důsledku jejich profesionálního selhání a kariéra tolika politiků je zlikvidována v důsledku osobního ztrapnění, většinou kvůli nevěře. V době, kdy konzervativní premiér John Major přicházel o četné ministry v důsledku takzvaných sexuálních skandálů, konstatoval konzervativní poslanec George Walden ve skupině přátel nad skleničkou: "Kdo by chtěl být ministrem? Plat je malý, neustále vás ponižují, pracujete osmnáct hodin denně, nemáte žádný sex." Přítomní se tomu zasmáli, Walden však řekl trpce: "Vždyť je to pravda."

Jeden z vládních kolegů Johna Majora konstatoval, že poprvé pocítil pro tohoto bývalého britského premiéra respekt, když bývalá ministryně Edwina Currie prozradila, že měla s Johnem Majorem nemanželský poměr. "Každý, kdo kdy měl funkci ve vládě, ví, jak neuvěřitelně obtížné je udržet nemanželský poměr po celá léta, a ještě k tomu tak, aby se to nedostalo do novin."

Jediným přijatelným měřítkem pro odhalení týkající se politikova života je to, že se dopustil korupce anebo že jeho chování ochromuje jeho schopnost vládnout či efektivně zastupovat své voliče. Z tohoto hlediska si Charles Kennedy, šéf liberálních demokratů, zasloužil svůj osud. Obecně se přiznává, že pil tolik, že se nedokázal vyjadřovat artikulovaně a nebyl schopen normálního úsudku.

Naproti tomu většina "sexuálních skandálů", které likvidují kariéry politiků, neznamená nic ve věci veřejného zájmu. Média o nich informují, protože veřejnost to ráda čte, a také proto, že jde o otázky, jimž čtenáři rozumějí.

Pro veřejnost je daleko jednodušší přijmout, že je nutno zatratit ženatého muže, protože se vyspal s prostitutem, než rozhodovat o tom, zda jeho poslední návrh reformy vězeňství byl kompetentní či nikoliv. Sex umožňuje lenochům mezi novináři a veřejností odsoudit politika, aniž bychom se museli obtěžovat analýzou jeho práce.

Ministr obrany Geoff Hoon je katastrofálním ministrem, který proplýtval v důsledku své nekompetence miliardy liber a v důsledku jeho hlouposti došlo k vážné demoralizaci britské armády. Avšak Hoon je i nadále ministrem obrany, protože lidé nevědí, jak nekompetentně jedná v čele ministerstva obrany, anebo je jim to jedno.

Je něco skutečně šokujícím způsobem špatného na našem procesu demokratické odpovědnosti, když Tony Blair zůstává v Downing Street přesto, že zatáhl svou zemi do války na základě falešných předpokladů. Můžete si však být jisti, že kdyby Blair strávil noc s prostitutkou, bude kvůli tomu donucen odstoupit.

Kdyby média vážně vyšetřovala chyby vlády, znamenalo by to obrovské úsilí pro nejisté výsledky, za něž by jim čtenáři většinou ani nepoděkovali. Odhalování sexuálních skandálů je daleko jednodušší. Stačí jen přesvědčit partnera daného ministra, aby promluvil, a to většinou za peníze.

Podrobnosti v angličtině ZDE