Tentokrát však kdysi velmi hlučná opozice byla podivně nepřítomna. Čtyři menší opoziční strany se rozhodly se na poslední chvíli voleb neúčastnit. Byl to cynický manévr, jehož cílem bylo zlikvidovat těžce získanou stabilitu, jíž bylo dosaženo od opakovaného referenda v srpnu 2004 (které si vynutila opozice, protože se snažila donutit, aby Chavez rezignoval). V tomto referendu podstatnou většinou zvítězil Chavez, poměrem 59 ku 41, a pozorovatelé z Organizace amerických států a z Carterova střediska referendum charakterizovali jako svobodné a férové, i když některé opoziční strany odmítly tento výsledek přijmout. Toto jejich odmítnutí neposílilo jejich popularitu a když se stáhly z nedělních voleb, věděly, že čelí porážce a ponížení.

Jejich rozhodnutí voleb se na poslední chvíli neúčastnit rozhněvalo misi, kterou vyslala Organizace amerických států. Ta se totiž domnívala, že vyjednala dohodu ohledně stížností opozice na nový, automatizovaný hlasovací systém. Opozice se však pak navzdory dohodě rozhodla volby bojkotovat a ohlásila, že se voleb neúčastní. Nejednala osamoceně. V pozadí, na soukromých jednáních na ostrově Aruba na holandských Antillách a ve veřejných projevech Thomase Shannona, amerického ministra pro latinskoamerické záležitosti, připravovala opozice strategii jak Chavéze svrhnout. Jejím plánem bylo přesvědčit občany, že "demokracie ve Venezuele je vážně ohrožena", jak to Shannon tvrdil před jedním washingtonským podvýborem před čtrnácti dny.

Je skutečně ohrožována, a to malou skupinkou opozičních organizací, kterým poskytuje podpora USA disproporčně velký mezinárodní vliv. Tím, že se tyto organizace neodpovědně rozhodly neúčastnit se voleb, doufaly, že se jim podaří ochromit důvěryhodnost parlamentního systému.

Strategií, kterou podporují Spojené státy, je, jak se zdá, využívat na první pohled neutrálních nevládních organizací k tomu, aby tvrdily světu, že volby nejsou svobodné a férové, že jeohrožena svoboda projevu a že lidská práva nejsou respektována. Tato tvrzení pak Washington přehání a zdůrazňuje.

Tyto stížnosti jsou nesmysl. Opozice stále vlastní většinu tisku a televizních stanic. Soudnictví bylo rozsáhlým způsobem zreformováno po skandálech předchozího desetiletí, kdy bylo zjištěno, že polovina soudců byla buď zkorumpovaných anebo nekompetentních. Autentičnost voleb je donekonečna kontrolována a lidská práva byla rozšířena na většinu občanů.

Washington však dále považuje Chavezovu vládu, podle Shannonových slov, za "hrozbu regionální stabilitě". Američanům se nelíbí Chavezova revoluční rétorika, jeho přátelství s Fidelem Castrem, jeho otevřené nepřátelství vůči neoliberální ekonomice, jeho rozhodnutí kupovat zbraně od neamerického dodavatele, jako je Španělsko, a jeho podpora pro radikální hnutí v Latinské Americe, jako je Hnutí směrem k socialismu Evo Moralese, o němž se očekává, že tento měsíc vyhraje volby v Bolívii. Avšak USA má na tomto kontinentě dnes jen velmi málo spojenců a nejdůležitější země - Argentina, Brazílie, a dokonce i Chile - jsou dnes v Chavezově táboře. Aliance USA se zdiskreditovanou venezuelskou opozicí Američanům získá jen velmi málo nových přátel.

Téměř všichni ve Venezuele - včetně Chaveze - uznávají, že vládě by prospěla inteligentní a konstruktivní opozice a někteří členové této opozice kdysi chtěli poskytovat voličům tuto volbu. Jiní, nyní většina, uvažují v současnosti o povstání či o násilné změně režimu.

Avšak Chavez není diktátor, jak Američané tvrdí. Je to demokratický revolucionář, který měl vždycky magickou schopnost proměnit politické chyby druhých ve svůj vlastní prospěch. Nyní bude mít v novém parlamentě drtivou většinu, a tak bude moci pozměnit ona ustanovení oné rychle vypracované, avšak celkem vzato obdivuhodné, ústavy z roku 1999, o nichž bylo zjištěno, že jsou nedostatečná (včetně toho, který mu měl zabránit, aby kandidoval na prezidenta potřetí). Existují všechny známky, že zvítězí v prezidentských volbách v příštím roce a kdo ví, i ve volbách v roce 2012. Pošetilé chování opozice mu při jeho vítězstvích velmi napomohlo.

(Richard Gott je autorem knihy Hugo Chavez a Bolivarská revoluce, vyšlo v britském nakladatelství Verso.)

Kompletní text v angličtině ZDE