Na této schůzce v červenci 2002, jíž se účastnili vedoucí pracovníci britské armády a britských výzvědných služeb, hovořil Blair o vojenských možnostech poté, co předtím přislíbil prezidentu Georgi Bushovi, že podpoří jeho plány na svržení Saddáma Husajna.

"Pokud bude politický kontext správný, lidé podpoří změnu režimu v Iráku," konstatoval Blair. Dodal, že nejdůležitější je, "aby vojenský plán fungoval a abychom měli politickou strategii, která by poskytla vojenskému plánu prostor k tomu, aby fungoval."

Touto politickou strategií se stala Blairova snaha přesvědčovat britské občany, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení, které jsou takovou hrozbou, že je nutno proti Iráku vojensky zasáhnout. Avšak už na této schůzce v červenci 2002 konstatoval ministr zahraničí Jack Straw, že argumentace pro útok na Irák je "nepřesvědčivá", protože "Saddám neohrožuje své sousedy a má méně zbraní hromadného ničení než Libye, Severní Korea či Írán."

Straw navrhl, že kdyby se "zdramatizovalo" ultimátum týkající se zbrojních inspektorů, to by "pomohl útok na Irák právně ospravedlnit". Blair podle dokumentu odpovídá, že by bylo "politicky i z právního hlediska velmi významné, kdyby Saddám Husajn odmítl do země vpustit inspektory OSN."

V jiném, samostatném tajném dokumentu, připraveném pro toto jednání, se praví, že Británie a Amerika musejí "vytvořit" [vhodné] podmínky k ospravedlnění útoku na Irák.

Už napodruhé v minulých dnech došlo těsně před britskými volbami k prozrazení dokumentů, zpochybňujících roli Tonyho Blaira. Podle listu Sunday Times se to zdá být útokem rozhněvaných členů britských vládních úřadů proti Blairově důvěryhodnosti. Zveřejněné dokumenty posilují obvinění, že Blair ve věci útoku proti Iráku uvedl Británii v omyl.

Tony Blair se nesvěřil poslancům v Dolní sněmovně ani britské veřejnosti, že už v dubnu 2002 řekl Bushovi, že "Británie podpoří americkou vojenskou akci, jejímž cílem bude svržení Saddámova režimu", jak se pravý v příslušném tajném dokumentu britského ministerstva zahraničních věcí. Před touto vládní schůzkou v červenci 2002 i po ní Blair trval na tom, že rozhodnutí o tom, zda má být proveden útok na Irák, nebylo dosud učiněno.

Podrobnosti v angličtině ZDE