Představitel evangelikálské církve Jerry Falwell vyjádřil názor, že choroba AIDS je božím trestem za sexuální promiskuitu. Senátor Jesse Helms, spojenec evangelikálů v Kongresu, vyjádřil v roce 1995 názor, že by se financování výzkumu nemoci AIDS mělo snížit, protože tu nemoc dostávají homosexuálové v důsledku svého "úmyslného, hnusného chování". Když se americký parlament rozhodl schválit zákon, chránící osoby nakažené virem HIV před diskriminací, některé evangelikálské církve proti tomu lobbovaly.

Po volbách v roce 2000, v nichž zvítězil Bush, se však postoj některých evangelikálských církví změnil. Během předvolební kampaně v roce 2000 přislíbil Bush, "znovuzrozený křesťan", že zvyší federální finance pro evengelikálské organizace, pomáhající řešit různé sociální problémy. Možná proto se některé tyto organizace začaly zajímat o AIDS, míní autorka.

Většina z těchto 15 miliard dolarů má být vydána na léčbu lidí s AIDS, ale 1 miliard dolarů je věnována prevenci proti AIDS prostřednictvím osvěty, požadující sexuální abstinenci až do uzavření manželství. Od roku 1996 investuje americká vláda miliony dolarů do podobných programů v amerických školách. Ty programy zdůrazňují dětem, že jediným přijatelným a bezpečným sexuálním chováním je heterosexuální pohlavní styk v rámci manželství. Učitelé se nesmějí v těchto programech zmiňovat ani o prezervativech, ani o antikoncepci obecně - smějí jen hovořit o tom, jak je antikoncepce nespolehlivá.

Organizace Human Rights Watch a další aktivisté poukazují na to, že programy, prosazující pouze sexuální zdrženlivost, vůbec nesnížily počet těhotenství u nezletilých dívek ani množství pohlavních chorob. Obávají se, že obdobný program pro jiné země, do něhož má být investována celá miliard dolarů, bude stejným selháním.

Organizace Human Rights watch obviňuje americkou vládu, že porušuje právo mladých lidí na informace, protože jim odpírá základní informace o sexualitě, o prezervativech a o dalších metodách antikoncepce, které dokáží zachránit životy.

Americká vláda používá úspěchu boje proti HIV/AIDS v Ugandě k tomu, aby ospravedlnila svůj plán vydat miliardu dolarů na program prosazující sexuální zdrženlivost. V devadesátých letech poklesla - jako v jediné africké zemi - míra infekce HIV v Ugandě z asi 15 procent na 6 procent. Pracovníci organizace USAID dospěli k závěru, že v Ugandě byla tato kampaň tak úspěšná, protože na rozdíl od jiných afrických zemí neprosazovala v Ugandě pouze používání prezervativů, ale zároveň také zdůrazňovala nutnost sexuální abstinence.

Avšak tvrzení, že nad nemocí AIDS v Ugandě zvítězila abstinence, je nesprávné. V letech 1988 - 2001 stoupl průměrný věk, kdy mladé ugandské ženy začínají s pohlavním stykem, o méně než rok, zatímco nákaza chorobou HIV poklesla o 70 procent. Většina ugandských dívek začíná s pohlavním stykem kolem sedmnácti, o rok dříve než dívky v Zimbabwe, kde je nákaza virem HIV pětkrát vyšší. Studie, která zkoumala poměry na ugandském venkově, zjistila, že u mladých žen, které odloží pohlavní styk až do věku 20 let, je úplně stejné procento nákazy HIV jako u mladých žen, které se sexem začaly o několik let dřív.

Nicméně, před asi čtyřmi lety, začali ugandští politikové číst národu levity o významu panenství a panictví a "morálního" chování. Prezident Yoweri Museveni tvrdil, že sexuální zdrženlivost až do uzavření manželství je tradiční africká hodnota. Když neprovdaná dívka před koloniální érou otěhotněla, "trest pro chlapce i dívku byla smrt", konstatoval Museveni. Avšak tyto tradice bohužel byly zrušeny, když vládu v Africe převzali evropští kolonialisté. Společnost se stala permisivní a nakonec se začalo šířit HIV.

Je možné, že ve staré Africe se cenilo předsvatební panenství a panictví, avšak v Africe nikdy nebyla zvykem manželská věrnost. Tradiční ugandští náčelníci a králové měli stovky a někdy tisíce manželek, polygamie, formální i neformální, je dodneška v Ugandě běžná a častý mimomanželský pohlavní styk má dnes i prezident Museveni stejně jako vládní činitelé, i ti, kteří prosazují státní politiku sexuální zdrženlivosti v rámci boje proti AIDS. V parlamentě je sexuální obtěžování poslankyň na denním pořádku a prostituce je běžná, stejně jako posedlost populárních časopisů se sexem. Podle policejních zpráv se často dopouštějí sexu s nezletilými osobami křesťanští pastoři, učitelé a policisté a místní nevládní organizace nedávno apelovala na křesťanské duchovní, aby při pohlavním styku užívali kondomy, protože ohrožují své kongregace.

Propaganda ohledně sexuální zdrženlivosti v Ugandě se zdá být zcela v konfliktu s touto kulturou.

Autorka reportáže přijela do Ugandy v září 2004. Na univerzitě v Kampale měli studenti maskota - sochu muže v životní velikosti, s velkou trubkou znázorňující jeho penis. Na trubce byl navlečen prezervativ. Studenti zdůrazňovali důležitost užívání kondomů. Autorka pokračuje:

Jednoho odpoledne přistoupil k soše pastor z blízkého kostela, sundal z jejího penisu kondom, podpálil vedle ležící krabici kondomů a pak se nad ohněm začal modlit: "Pálím tyto prezervativy jménem Ježíše Krista!" hlaholil a slíbil, že každému studentovi dá zadarmo bibli.

V Ugandě probíhá intenzivní náboženské oživení. Znovuzrozené křesťanství je populární po celé Africe, avšak tradičně křesťanská kultura v Ugandě ji učinila velmi atraktivním cílem pro americké evangelické misionáře, kteří v Ugandě za posledních deset let investovali obrovské množství peněz do křesťanských "křižáckých" výprav. Ve větších městech se konají obří náboženská shromáždění téměř každý týden. Pastoři na nich varují veřejnost před hříchy souložení, homosexuality, pornografie a "nahého tance" - striptýzu, který je v hlavním městě velmi populární. Za posledních deset let se k hnutí "znovuzrozených křesťanů" přidala asi třetina ugandské populace. Dvě ze čtyř ugandských televizních stanic neustále vysílají náboženské pořady z celého světa. Citace z bible se staly u mnoha lidí součástí každodenní konverzace.

Martin Ssempa, pastor, který pálil na univerzitě v Kampale kondomy - je autoritou pro osvětu požadující sexuální zdrženlivost. Každou sobotu vede velké shromáždění, na němž brojí proti sexu a proti alkoholu. Při kázání odsuzuje homosexualitu, pornografii, kondomy, islám, katolíky, určitý druh rockové hudby a aktivisty prosazující práva žen, protože prý "podporují lesbictví, potraty a uctívání bohyň". Ssempa strávil mnoho let v USA a hovoří s americkým přízvukem.

Ssempa protestuje, že organizace Population Services International - světská organizace, která léta distribuuje kondomy, dostala nedávno od Spojených států peníze, aby prosazovala program sexuální abstinence. "To je ale strašné," zuří Ssempa, "není přece možné prosazovat zdrženlivost a zároveň i prezervativy!" To by jen mladé lidi zmátlo.

Ssempa se horoucně modlil, aby v amerických volbách zvítězil George Bush. Prosazuje svou morální ideologii a chce zajistit, aby americké peníze přišly lidem a organizacím, jako je on sám. Náboženské organizace v Ugandě, míní autorka, se usilovně snaží, aby americké peníze nepřišly do rukou organizací, které dostávaly americkou finanční pomoc už dlouhá léta, zejména pokud rozdávaly prezervativy. To by mohlo mít vážné důsledky, neboť prezervativy pomohly zvládnout ugandskou epidemii HIV. Míra infekce virem HIV poklesla nejvíce začátkem devadesátých let, protože lidé měli méně krátkodobých sexuálních partnerek. Avšak od roku 1995 začali muži v Ugandě opět mít velké množství sexuálních partnerek. Tou dobou se ale už často používaly prezervativy, a proto zřejmě míra infekce HIV nestoupla.

Avšak programy, doporučující jejich užívání, jsou nyní v Ugandě ohroženy. Pod tlakem americké i ugandské vlády byly od prosince 2004 zlikvidovány billboardy, inzerující dosud v Ugandě běžně kondomy. Rozhlasové reklamy na prezervativy byly nahrazeny kázáním od ugandského kardinála o důležitosti pohlavní zdrženlivosti a věrnosti v manželství.

Americké evangelikálské křesťanské časopisy jako Citizen si stěžují, že americká organizace pro zahraniční pomoc USAID poskytuje peníze pro šíření kondomů a ignoruje zdrženlivost a monogamii, přestože - podle těchto článků - to je jediná politika, která skutečně funguje.

Kondomy mají v Ugandě kontroverzní historii. V osmdesátých a v devadesátých letech nebyly v Ugandě široce k dispozici, mnoho lidí si myslelo, že nejsou účinné, vláda je nepodporovala a náboženští představitelé je odsuzovali jako nemorální a "neafrické".

Začátkem devadesátých let začaly Světová banka, organizace USAID a další instituce prosazovat používání kondomů a dalších antikoncepčních prostředků v rozvojovém světě. Bylo zjištěno, že lidé jich začnou používat pouze tehdy, když jim média budou dělat reklamu jako "sexy", "zábavným" prostředkům. Lidé jich také používali častěji, když se prezervativy prodávaly za nízkou cenu, nikoliv, když se rozdávaly zadarmo. Koncem devadesátých let prodávaly mezinárodní organizace, které se specializují na "sociální marketing" v Africe každoročně stamiliony kondomů. Prezervativy se staly součástí ugandské kultury.

Pak, když se první dáma, Janet Museveniová vrátial v roce 2003 z Washingtonu, kde pomáhala lobbovat ve prospěch Republikánů, aby byla ona miliarda dolarů udělena na programy, které prosazují sexuální zdrženlivost, ugandští politikové začali opět po deseti letech kondomy kritizovat. Museveniová obvinila organizace, které prosazují užívání kondomů, z rasismu. "Ti lidé si myslí, že Afričané nedokážou zvládnout své sexuální pudy," řekla v jednom ze svých projevů. "Dokážeme jim, že to není pravda!" Varovala mladé lidi, že organizace, které podporují užívání kondomů, mají zájem jen o jejich peníze. A Ugandské mládežnické fórum, v jehož čele stojí Museveniová, začalo dostávat americké peníze na podporu pohlavní zdrženlivosti až do uzavření manželského svazku.

Vznikla celá řada náboženských organizací, které chtějí také získat podíl z této americké miliardy dolarů. Jak konstatuje organizace Human Rights Watch, je občas obtížné zjistit, co je vlastně cílem těchto organizací - zda boj proti AIDS či spása duší.

Setkala jsem se v Ugandě také se skupinou dívek, členek organizace GLOVIMA, Hnutí pro slávu panenství, je to ugandský klub pro pohlavní zdrženlivost, který vede jedna evangelikálská církev, svědčí reportérka. Když jsem se jich zeptala, jak chtějí zajistit, že jim jejich budoucí manželé budou věrni, zvedla se jen jedna ruka. Jedna holčička v tartanových šatech se postavila velmi zpříma a řekla: "Budu se za něj modlit."

Afričané jsou silněji ohroženi nemocí AIDS než lidé jinde proto, že často mají více než jednoho dlouhodobého pohlavního partnera. Ugandské kmeny jsou tradičně polygamní. Muži si mohou vzít, kolik manželek chtějí, pokud je uživí, a souloží s nimi často. Polygamní kultury jsou plodnou půdou pro šíření HIV. Polygamní muži většinou vyhledávají mladé dívky. Tímto způsobem se šíří virus HIV mezi různými generacemi. Na Západě se většinou praktikuje "postupná monogamie" - lidé střídají vždy jen jednoho partnera. Proto se tam HIV šíří méně.

V osmdesátých letech vedlo ugandské ministerstvo zdravotnictví kampaň tzv. "Zero Grazing", zaměřenou především na muže. Argumentovalo se v ní:

"Snažte se mít pouze jednu partnerku, ale když už musíte mít dlouhodobé milenky a konkubínky a další manželky, alespoň se vyhýbejte krátkodobým sexuálním dobrodružstvím s barovými zaměstnankyněni a s prostitutkami. Nesmíte také náhodně svádět a vykořisťovat mladé ženy, které mají tendenci podlehnout vašemu šarmu a bohatství."

Během této kampaně poklesl počet ugandských mužů a žen s náhodnými partnery o 60 procent. Pak se začaly podporovat kondomy. Po roce 2000 míra nákazy HIV trochu opět stoupla. Ne o příliš a muži začali mít opět často množství sexuálních styků. Míra nákazy HIV nestoupla o mnoho, protože zjevně muži touto dobou začali systematicky používat prezervativy. To, že už míra nákazy HIV v Ugandě neklesá, je zřejmě důsledkem toho, že tito muži nepoužívají už kondomy systematicky, zejména v dlouhodobých mnohonásobných sexuálních vztazích, kde většinou dochází k nákaze virem HIV.

Potíž je, že ugandská vláda se nyní neodváží znovu zahájit kampaň "Zero Grazing". Dr. Apuuli, šéf ugandské Komise pro boj proti AIDS, řekl reportérce:

"Co jste to za idiota? Víte, co by řekli křesťané, kdybychom znovu zahájili kampaň Zero Grazing? Tato kampaň totiž uznala, že polygamie, formální i neformální, je normativní a legitimní. To se nedá v současném politickém klimatu vůbec říct. Museveniová by zešílela a Bushova vláda, která poskytuje Ugandě ročně miliardy dolarů, by se velmi rozhněvala, kdyby země, kterou Američané předvádějí jako triumf výchovy o sexuální zdrženlivosti, začala najednou podporovat program Zero Grazing."

V Africe se také šíří kult panenství. Konají se veřejné akce, kde demonstrativně starší ženy zkoumají, že u mladých dívek dosud nebyla porušena panenská blána. Král Svazijska Mswati III. vydal r. 2001 zákon, podle něhož byla na všechny mladé dívky uvalena povinnost zdržovat se pět let sexuálního styku. Ty občanky, které zákon porušily, byly pokutovány.

Podobně jako jiné programy sexuální zdrženlivosti, tento program ve Svazijsku nebyl úspěšný. Dnes je tam virem HIV nakaženo 40 procent populace - je to největší míra nakažení virem HIV na celém světě. Král sice zakazuje předmanželský sex, ale dovoluje polygamii a má sám třináct manželek.

Sexualita vskutku patří do říše iracionality a kouzel. Je nemožné ji plně plánovat a zvládat. Takoví už my lidé jsme. Nelogická podstata sexu, hraničící s deliriem, způsobuje, že je provádění jakékoliv preventivní politiky proti AIDS velmi obtížné. Optimistické reklamy na prezervativy se možná vyhýbají skutečnému nebezpečí choroby AIDS a mohou podporovat fatální neopatrnost, ale příliš velký důraz na sexuální zdrženlivost může vést k ještě nebezpečnější hysterické recidivě. Kampaň "Zero Grazing" byla úspěšná proto, že uznala silnou moc sexuality a specifiku sexuální kultury v Africe a poskytla lidem dobrou radu, kterou byli schopni realisticky zužitkovat, uzavírá autorka.

Kompletní článek v angličtině ZDE