Je celkem lhostejné, zda záměrně nebo mimoděk. Mám za to, že některé aféry mohly být vyvolány i účelově s cílem diskreditace těch politiků, kteří zrovna byli "na ráně", případně za účelem odvedení pozornosti od jiných, mnohem závažnějších případů.

Velkou otázkou zůstává, zda novináři v těch případech, kdy se dodatečně prokázala vykonstruovanost některých kauz, byli jejich přímými aktéry nebo zda "jenom" naletěli na hrátky jiných struktur.

Grossova aféra je samozřejmě odpudivá, ale domnívám se, že pro další vývoj české společnosti jsou mnohem nebezpečnější takové záležitosti jako způsob vyšetřování Berdychova gangu nebo v poslední době naznačené možné přesahy případu lehkých topných olejů do nejvyšších politických struktur a nečinnost příslušných orgánů v této věci poté, kdy se související informace objevily.

(Jestliže tyto orgány jednají a podléhá to režimu utajení, upřímně se jim omlouvám za své pochybnosti...)

Už dávno měl existovat nějaký institucionální systém nezávislé kontroly politiků na všech úrovních až po komunální, ale i silových struktur.

Zejména do nebe volající je "účinnost" a "nezávislost" kontroly Policie ČR její Inspekcí.

Novináři by takový systém mohli - jestliže by toho byli schopni či ochotni, ale ani to, zdá se, většinou nejsou - nanejvýš nedokonale suplovat.

Uvědomuji si, že jde o prastarý problém typu "kdo uhlídá hlídače".

Jako laik přirozeně nedokážu zformulovat, jak by takový systém měl vypadat. Snad by bylo nejlepší neobjevovat objevené a hledat inspiraci a pomoc v jiných zemích Evropské unie nebo přímo v unijních orgánech.

Přesto bychom však neměli podléhat většinové náladě, která prosakuje z českých hospod a internetových diskusí.

Záleží jen na nás, zda politika bude čím dál více jen hromadou svinstva, které se slušný člověk obloukem vyhne, nebo zda jí vrátíme původní smysl, tj. snahu o racionální řízení společnosti.