19. 11. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
21. 11. 2004

Virtuální bohoslužba pro ty, jejichž porážku zavinilo programové cizoložství

Jdi dál a už nehřeš

Čtení : Jan 8,2-11

Ježíš sedí hned za úsvitu v chrámu, kolem něj mnoho lidí. Přišli za ním ze svých domovů, aby ho poslouchali. A toho dne se stali tichými svědky zvláštního příběhu. Do chrámu vejdou muži, zákoníci a farizeové a vedou s sebou ženu. Přistihli ji při cizoložství. Postaví ji doprostřed chrámu, všem lidem na oči a říkají Ježíšovi, co se stalo: provinila se cizoložstvím. Mojžíšův zákon přikazuje takové usmrtit kamenováním.

Trochu je záhada, kam se v tomto příběhu ztratil muž, který se ženou byl. Podle Mojžíšova zákona trest ukamenováním platí pro oba, pro muže i ženu. Mojžíš přikazuje kamenovat. Otázka farizeů a zákoníků zní: a co říkáš ty, Ježíši?

Ta žena se skutečně provinila. Přestoupila jedno z přikázání, která drží pohromadě vztahy, rodiny, společnost. To je vážné. Tohle všechno bezpochyby Ježíš ví. Nijak to nepopírá. Překročením hranic vždycky člověk komplikuje a ničí vztahy k lidem kolem sebe, vnáší překážky do svého vztahu k Pánu Bohu. Ježíš neřekne, vždyť se přece nic nestalo.

Ale neřekne ani, ano, začněte ji kamenovat.

Ježíš mlčí. Skloní se k zemi a píše prstem po zemi.

Je to zvláštní pohled. Uprostřed chrámu plného lidí stojí žena, kolem ní její žalobci a Ježíš sedí, hlavu skloněnou a čmárá cosi na podlahu.

To napětí se nedá vydržet. Farizeové a zákoníci naléhají. Tak řekni něco, projev se, Ježíši. A čekají, co bude. Pokud Ježíš řekne ano, kamenujte ji, pak není zajímavý, nepřináší po Mojžíšovi nic nového, navíc popře svoje milosrdenství, které k němu lidi tolik táhne. Pokud řekne ne, nechte ji být, zlehčí její čin a postaví se proti zákonu i proti Bohu.

Farizeové nepřestávají naléhat. Žádají odpověď. Je to past na Ježíše.

Odpověď opravdu přijde. Ale Ježíš nezačne mluvit o hříchu. Nedrží žádnou dlouhou řeč o nutnosti odhalit ho, bojovat s ním, trestat ho. Nemluví o tom, jak vymýtit hřích, nejlépe i s hříšníky. Ježíš nechce jenom hřích odsoudit. Ježíš chce hřích přemoci něčím větším, silnějším, mocnějším než je trest. Trest mnoho neřeší. Vina a trest se točí v kruhu. Trest nedokáže otevřít cestu z toho kruhu ven.

Ježíš řekne jedinou větu. „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem“.

Kdo z vás je úplně čistý, ať tedy začne. Ale jen ten.

A opět se sklonil a psal prstem po zemi.

A když to uslyšeli, vytráceli se jeden po druhém, starší nejprve. Farizeové a zákoníci pochopili. Házet kamením se nebude, diskuse nebude pokračovat. Ježíšova odpověď proměnila situaci. Teď už tady není jen „případ“ jedné provinilé ženy, kterou mohou ostatní nezaujatě hodnotit. Najednou se to týká všech, jejich vlastního života. Jsem já bez hříchu, abych mohl soudit? Ježíš odvrátil pohled těch mužů od ženy k nim samým. A najednou je jim to jasné. Nemohou kamenovat. První to pochopí ti nejstarší, ti, kdo mají se životem největší zkušenost. Asi už taky lecjaké svoje bitvy s vlastním hříchem prohráli.

Hřích není zlehčen. Ježíš neříká, že se nic nestalo. Jen to všechno staví na jinou rovinu.

A když to uslyšeli, vytráceli se jeden po druhém. Zahlédli asi svou vlastní bídu před Bohem. Možná je ta jejich bída méně vidět než čin té ženy, ale není proto méně skutečná.

A už neměli odvahu zatratit jednu hříšnici, protože by museli vyslovit odsudek i nad sebou. Pochopili, že cesta k čistotě nevede přes likvidaci hříšníků. To by tady nikdo nezůstal. Kde toto pochopíme, tam se otvírá prostor pro to, proč přišel Ježíš: aby byl hřích přemožen a přitom člověk zachráněn.

Nám se to nepodaří, my budeme na téhle zemi pořád potřebovat soudy a vězení a tresty pro ty, kdo jednají nelidsky. Ježíš neříká, že je máme zrušit. Pro život mezi lidmi jsou zákony a řády nutné. Ale pak přijde chvíle, kdy je jen člověk a Bůh. Člověk před Bohem. A tam je prostor pro něco mnohem mocnějšího než jsou zákony a pravidla.

Žena stojí před Ježíšem. Ježíš se jí teď nezačne ptát na to, co udělala, nežádá vysvětlení, omluvu, neříká ani jen – máš štěstí, už jsou pryč, tak můžeš jít taky, utíkej, ať tě nikdo nevidí. To všechno by bylo strašně málo. To by s jejím životem nic neudělalo. Ježíš se ptá po jejích žalobcích.

Kde jsou ti, kdo na tebe žalovali? Nikdo tě neodsoudil?

Ona řekla, nikdo Pane.

Ježíš jí řekl, ani já tě neodsuzuji, jdi a už nehřeš.

Na konci toho příběhu jsou oni dva, žena se svou vinou a Ježíš, ten, „který přijde soudit živé i mrtvé“, jak to vyznáváme ve vyznání víry. A tento soudce je jediný, kdo by mohl vzít kámen a hodit. Soudce Ježíš vyslovuje rozsudek. Rozsudek zní: „Ani já tě neodsuzuji.“ Žena dostává milost. Bez toho, že by musela splnit jakoukoli podmínku. Soudce se stává zachráncem. Na konci tohoto příběhu je láska. Ne slepá láska, která dělá, že nevidí. Ale láska, která vidí vinu, zváží ji - a odpouští. U Ježíše má totiž milost přednost před právem. Slitování před spravedlností. Přijetí před zavržením.

Ani já tě neodsuzuji, jdi a už nehřeš.

V té větě je všechno – odpuštění a vysvobození od hříchu. To může dát jen Ježíš. Odpuštění není jen prominutí trestu. Odpuštění znamená, že můžeme začít znovu, jinak. Že se život změní. Jdi a už nehřeš. Už nemusíš. Už víš o lásce, která je tak veliká, že už nepotřebuješ překračovat hranice a brát si z cizího. Láska neodsuzuje, ale zachraňuje pro jiný život. Jdi a už nehřeš.

Nikdo není z Kristovy milosti vyloučen. Vylučuje z ní snad jen jedno - když člověk sám chce být měřítkem všeho a soudcem nad druhými. Když sám sebe postaví na místo Boha.

Ježíšova milost není závislá na jakýchkoli podmínkách, ani na našich sympatiích nebo měřítkách. Milost platí pro tuto ženu, platila pro jeho učedníky, kteří zapřeli a zradili. Je připravena pro mnoho dalších, kteří bezmocně stojí nad svou vinou. Ježíšova milost je všechno, co potřebujeme. Ani já tě neodsuzuji, jdi a už nehřeš.

Amen

                 
Obsah vydání       19. 11. 2004
21. 11. 2004 Levice je mrtva
22. 11. 2004 Volby na Ukrajině zřejmě vyhrál prozápadní, opoziční kandidát
21. 11. 2004 Volby v Iráku se budou konat 30. ledna 2005
20. 11. 2004 Násilí se rozšířilo po celém Iráku
19. 11. 2004 Červený kříž ostře odsoudil "naprosté pohrdání lidskostí" v Iráku
19. 11. 2004 Viděl jsem, jak Američané zastřelili pětičlennou rodinu
20. 11. 2004 Španělsko znovu zatklo slavného reportéra televize Al Jazeera
21. 11. 2004 Jdi dál a už nehřeš Hana  Pfannová
20. 11. 2004 Skrytá reklama v televizi Nova?
19. 11. 2004 Chirac požaduje spravedlivější světový pořádek
19. 11. 2004 I Česká republika byla zapletena do vývozu zbraní do Súdánu
19. 11. 2004 USA: Televizní propagandou k šíření ultrapravicového vlivu
18. 11. 2004 Mediální kýč podruhé ukradené revoluce Štěpán  Kotrba
19. 11. 2004 Ohlédnutí o rok a čtvrt zpět: BBC plnila svou veřejnoprávní roli výborně Jan  Čulík
19. 11. 2004 Pěst na oko
19. 11. 2004 Rozpaky nad rozostřenou spravedlností Petr  Blažek
19. 11. 2004 Přehlídka amatérů Václav  Dušek
19. 11. 2004 Bill Gates dostává 4 miliony spamů denně
19. 11. 2004 Michael  Marčák
18. 11. 2004 Fallúdža dostane vládní pomoc
19. 11. 2004 Divoké víno Ludvík  Hess
19. 11. 2004 Nebe? Peklo? Hudba. Lěra  Ivanova
19. 11. 2004 Studie o "zázračných otěhotněních" byla falešná
19. 11. 2004 Jak jsem se vyrovnal… Ladislav  Žák
19. 11. 2004 Ukázka marxistické dialektiky a demagogie Jiří  Drašnar
20. 11. 2004 Gödel a minulost
19. 11. 2004 Nešťastný incident Roman  Sikora
19. 11. 2004 Michael  Marčák
19. 11. 2004 Jeden pohled zleva Jiří  Dolejš
19. 11. 2004 Gross nemá právo si dnes stěžovat na Klause
19. 11. 2004 Kam směřujete, sociální demokraté? Radek  Vogl
19. 11. 2004 Michael  Marčák
19. 11. 2004 Grebeníček: Byl to pokus o omluvu? Irena  Ryšánková
19. 11. 2004 15 let ekonomické transformace v České republice
19. 11. 2004 Přestože německá ekonomika stagnuje, 11,4% exportu putuje na východ
17. 11. 2004 "Vojáci mají výcvik, aby zabíjeli raněné protivníky"
19. 11. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 11. - 15. listopadu 2004
19. 11. 2004 Británie: banky mají problém s internetovými podvody
19. 11. 2004 Juraj Jakubisko v Edinburku
17. 11. 2004 Podle nezávislého auditu navštívilo Britské listy za říjen 79 450 unikátních návštěvníků
17. 11. 2004 Proti absurditě nekontrolované moci Jan  Čulík
19. 11. 2004 Michael  Marčák
17. 11. 2004 Jak se Václav Havel snažil v roce 1989 stát prezidentem Jan  Čulík
18. 11. 2004 Stupidita je součástí lidského údělu a v Americe se zprofesionalizovala Jiří  Drašnar
18. 11. 2004 Česká televize pojala "sametovou revoluci" opravdu kýčovitě Bohumil  Kartous
18. 11. 2004 Jacques Chirac: Svět je po válce v Iráku nebezpečnějším místem
18. 11. 2004 Co se stalo v listopadu 1989? Josef  Brož
18. 11. 2004 Američtí Demokraté se omlouvají světu, že se jim nepodařilo zabránit zvolení George Bushe
19. 11. 2004 Perspektívy kulturológie Hana  Pravdová
19. 11. 2004 Kto a čím si kope hrob? Peter  Strempek
19. 11. 2004 Poarafatovské nádeje Adrian Peter Pressburg
19. 11. 2004 Čilský dôchodkový systém je pred zrútením Jakub  Topol
19. 11. 2004 Naďalej polojasno Peter  Greguš
19. 11. 2004 Kuba není izolovaná
1. 11. 2004 Hospodaření OSBL za říjen 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce

Virtuální bohoslužby - kázání na víkend RSS 2.0      Historie >
21. 11. 2004 Jdi dál a už nehřeš Hana  Pfannová
14. 11. 2004 Ďábelské svody manipulace nesrovnatelně větších skupin lidí Zdeněk  Bárta
8. 11. 2004 Známost vůle Boží vás neopravňuje k tomu, abyste nevěřící mlátili po hlavě Daniel  Ženatý
1. 11. 2004 Pokoj jako řeka, jako životodárná síla, jistota, když se všechno kymácí větrem doby Pavel  Klinecký
27. 10. 2004 Nasrat! Jo, nasrat! Zdeněk  Bárta
24. 10. 2004 Nárok na milost mají i darebáci. Jsme pro? Jsme proti? Daniel  Ženatý
17. 10. 2004 Pane, Pane, podívej, co jsme v tvém jménu všechno vykonali... Štěpán  Hájek
9. 10. 2004 Když je tato doba nakloněná tej blbší polovině člověka, tož ja, ale bezo mňa... Olga  Tydlitátová
3. 10. 2004 Porodní báby a státní moc Tomáš  Trusina
25. 9. 2004 Patron české země, nebo servilní kolaborant? Zdeněk  Bárta
19. 9. 2004 „Tím jediným potřebným“ je praktická pomoc a čin Zdeněk  Bárta
16. 9. 2004 Semeno, které spadlo do trní Rut  Brodská
5. 9. 2004 Libido dominandi Zdeněk  Bárta
1. 8. 2004 Bůh je mezi potřebnými, Bůh miluje tento svět, Bůh je solidární s menšinami, chudými, opovrhuje zbožnou pýchou farizeů, kárá bohaté a mocné, Bůh se za lidi obětuje, Bůh nepotřebuje chrám Zdeněk  Bárta
25. 7. 2004 Český sen o českém snu Zdeněk  Bárta