22. 10. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
24. 10. 2004

Virtuální bohoslužba i pro ty, kteří jezdí s modrým majáčkem na střeše

Nárok na milost mají i darebáci. Jsme pro? Jsme proti?

Čtení: Ř 5,6-11

Od určitého okamžiku se to zde na Zemi změnilo. V čase, kdy na kříži zemřel Mesiáš, Bůh v těle přišlý. Kristus zemřel jednou. V konkrétním čase. Jeho smrt nelze opakovat ani v tajemném úkonu, ani při zbožných, opravdových přáních a touhách. Přichází totiž na církev čas od času vlna touhy ještě jednou to znovu prožít. Být u toho, stát pod křížem, být sevřen a přemožen silou okamžiku. Bylo by to krásné…

Pavel jednoznačně sděluje, nelze si vyvolat Ježíšovu smrt ještě jednou. Ani vznětem zbožné mysli, ani drogou, ani na videu. Ten rozhodující čas není rozdroben na spoustu individuálních časů, spoustu osobních silných zážitků. Ty jsou důležité, ale nelze je užít pro opakování Kristovy smrti. Ta byla jednou a byl to zářez do struktury časů a dějů a myšlení člověka. Zkrátka, od určitého okamžiku se mnoho věcí důkladně změnilo.

A ta změna se týká všech. Nikdo neměl a nemá přednost, nikdo nebyl a není nadanější pro přijetí Kristovy milosti. Nikdo nemá větší nárok na Kristovu milost. Pokud se týká nároku na Boží milost, je pošetilé se nějak rozdělovat. Jsme jistě různí v mnoha ohledech. Úspěšní a neúspěšní, chudí a bohatí, moudří a hloupí, spravedliví a nespravedliví, nesoucí odpovědnost a vyhýbající se odpovědnosti, přímí a intrikáni. Nejsme všichni stejní. Nepatříme do jednoho pytle.

Ale pokud bychom stáli frontu na Boží milost pak není nikdo, kdo by měl mít přednost, není žádná velmi důležitá osoba, modrý majáček, plaketa za zásluhy. Stejný přístup k Boží milosti má spravedlivý i nespravedlivý. Zbožný po ní smí vztáhnout ruku stejně jako bezbožný. Kristus zemřel dříve, než bychom se mohli nějak rozdělit podle zásluh nebo úspěchů.

Jakoby Pavel měl snahu stále rozevírat kleště, které by se chtěly sevřít a Krista chtěly ponechat úzké skupince lidí. Stále nebezpečí pro každý sbor. Ke sboru patří všichni. I ti tzv. slabí křesťané, i ti kdo nechodí do shromáždění.

Někdy by se nám z hlediska provozu sboru zdálo výhodné škrtnout ty, které jsme dlouho neviděli. Ale to nelze, patříme do něj všichni, ustavuje to sám Kristus svou obětí.

A pak Pavel přidá vysvětlující obdobu, jak je to s tou Kristovou smrtí za všechny. Abychom lépe porozuměli. Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když se možná někdy někdo takový najde. Někdo je ochoten dát svůj život za život druhého. Děje se tak při každém narození dítěte, matka dává všanc svůj život. Ti, kterým zemřeli děti, ti někdy vyznávali, že kdyby to bylo aspoň naopak, dal bych svůj život jen aby dítě mohlo žít. A v dějinách bychom našli příklady statečné odvahy, katolický kněz Kolbe v koncentračním táboře šel do hladomorny namísto vybraného muže, který prosil dozorce o život, že má doma děti. Dozorce pravil posměšně, když se najde někdo místo tebe, tak budeš žít. A Kolbe řekl, já půjdu místo něj. A zemřel, muž byl zachráněn.

Jenže tento obraz jako vysvětlení Kristovy oběti přece jen kulhá. Ti, za něž někdo dobrovolně zemřel, nebyli darebáci. Kristus zemřel za všechny, včetně darebáků.

Kdyby dnes někdo řekl, já jdu do vězení za tohoto lotra – byl by blázen. Kdyby někdo šel odpykat trest smrti za zločince, to by nebylo normální. Zavolali bychom na něj psychiatra. A Pavel chce konečně aby nám toto došlo, že ani smrt Kristova za všechny, včetně darebáků nebyla normální. Že to bylo takto bláznivé, nepochopitelné jednání Boží. Mluví ostatně o bláznovství kříže.

Zemřel za darebáky – a co nám projede hlavou? Že to byl zbytečný luxus a že bys mělo tou milostí šetřit? Nebo projede úleva - uf, tak to i já mám šanci?

A Pavel pokračuje - když už za nás Bůh takto bláznivě zemřel, tak to přece nenechá vpůli cesty stát. Tak to určitě dojede do konce. Když už jsme uvnitř toho procesu, tak už dojdeme do konce. A tato víra se už teď nějak projevuje.

Jeden z projevů - máme pokoj s Bohem. Můžeme odložit stálou připravenost k boji. Někdy se pohybujeme a jednáme jako bychom byli ve válečné pohotovosti. Reagujeme, jako bychom už dopředu věděli, že nám chce druhý ublížit. Druhé vidíme už na první pohled se znamínkem mínus na jejich čele, jsou to nepřátelé a kdo ví, co se po nás bude chtít.

To není třeba. Kristus nastolil základní vztah pokoje. Jistě, je třeba jej bránit, je třeba se postavit zlu, které by pokoj chtělo změnit v nepokoj. Křesťan není naivní snílek, který neví o špíně světa. Ale to základní, to co už je z Boží strany hotovo je pokoj. Mezi člověkem a Bohem, mezi člověkem a člověkem. Výchozí pozice.

Kristus zemřel jednou. Nedá se to opakovat. A zemřel dřív, než si kdokoli mohl dělat zásluhy. Jeho smrt otevřela milost pro všechny. Jsme rozdílní, jsme různí, nejsme stejní. Ale na Boží milost nemá nikdo z nás větší nárok než druhý.

Nárok na milost mají i darebáci. Jsme pro? Jsme proti?

Když už to Bůh takto velkolepě rozjel, tak to neskončí nějakým ušmudlaným závěrem. Už to dojede do konce. A proto se může už teď hned mnohé změnit.

Třeba smíme užít pokoj, který Kristus nastolil mezi Bohem a člověkem. Začít vidět druhého jako toho, s kým mohu mluvit a žít.

Amen

                 
Obsah vydání       22. 10. 2004
23. 10. 2004 Telefonujte zdarma přes internet a zlikvidujte Český Telecom
23. 10. 2004 BBC nebude vysílat záběry unesené humanitární pracovnice
23. 10. 2004 EK vypracovala šokující reklamy proti kouření
22. 10. 2004 Michael Ledeen: "Fašistického nacionalismu lze úspěšně využít k moderním politickým cílům"
22. 10. 2004 Rozdíl mezi českou a jinou dokumentární tvorbou Jan  Čulík
23. 10. 2004 Kdo je dokumentarista Adam Curtis?
23. 10. 2004 O bizarním filmu televize BBC
21. 10. 2004 Jak neokonzervativci a islamisté vytvořili nový "svět globálního terorismu"
24. 10. 2004 Nárok na milost mají i darebáci. Jsme pro? Jsme proti? Daniel  Ženatý
22. 10. 2004 Hlas z jiného světa Michael  Marčák
22. 10. 2004 Proč považují Britové Němce pořád za nacisty?
22. 10. 2004 Joschka Fischer a jeho vize světové budoucnosti
22. 10. 2004 Spoplatňovanie diaľnic v Nemecku od 1. januára 2005
22. 10. 2004 Británie tvrdě zasahuje proti firmám, zneužívajícím dial-up
22. 10. 2004 Centralizace salmonely Josef  Vít
22. 10. 2004 Pokus Guardianu ovlivnit americké volby se stal globálním fenoménem
22. 10. 2004 Racionalizácia bezpečnostných služieb zabezpečí ich efektivitu Jozef  Tuchyňa
22. 10. 2004 Máme chodit nakupovat jen v čase, kdy bude personál příjemný?
22. 10. 2004 Progresívnosť a nahlodaná ľavicovosť ľavice Adrian Peter Pressburg
22. 10. 2004 Michael  Marčák
22. 10. 2004 Ohrožuje existence státu Izraele islám? Karel  Sýkora
22. 10. 2004 Josef Bohuslav Foerster: Oř, jenž tě doveze k cíli dokonalosti
22. 10. 2004 Soutěž školních časopisů
22. 10. 2004 Marihuana – hra ministra s lžou Ladislav  Ďurkovič
22. 10. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 11. října 2004
22. 10. 2004 Fidel Castro padol - ale inak, než čakali v Amerike
21. 10. 2004 Írán přeje volebnímu vítězství George Bushe nad Johnem Kerrym Miloš  Kaláb
21. 10. 2004 Americký voják odsouzen na osm let za Abu Ghraib
21. 10. 2004 Politický systém SOS Bohumil  Kartous
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce
10. 10. 2004 Hospodaření OSBL za září 2004
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Virtuální bohoslužby - kázání na víkend RSS 2.0      Historie >
24. 10. 2004 Nárok na milost mají i darebáci. Jsme pro? Jsme proti? Daniel  Ženatý
17. 10. 2004 Pane, Pane, podívej, co jsme v tvém jménu všechno vykonali... Štěpán  Hájek
9. 10. 2004 Když je tato doba nakloněná tej blbší polovině člověka, tož ja, ale bezo mňa... Olga  Tydlitátová
3. 10. 2004 Porodní báby a státní moc Tomáš  Trusina
25. 9. 2004 Patron české země, nebo servilní kolaborant? Zdeněk  Bárta
19. 9. 2004 „Tím jediným potřebným“ je praktická pomoc a čin Zdeněk  Bárta
16. 9. 2004 Semeno, které spadlo do trní Rut  Brodská
5. 9. 2004 Libido dominandi Zdeněk  Bárta
1. 8. 2004 Bůh je mezi potřebnými, Bůh miluje tento svět, Bůh je solidární s menšinami, chudými, opovrhuje zbožnou pýchou farizeů, kárá bohaté a mocné, Bůh se za lidi obětuje, Bůh nepotřebuje chrám Zdeněk  Bárta
25. 7. 2004 Český sen o českém snu Zdeněk  Bárta
13. 7. 2004 Svatební kázání - i pro Evropu Zdeněk  Bárta
11. 7. 2004 Blbá nálada se změnila v Nové Veselí... Zdeněk  Bárta
2. 7. 2004 Mistr Jan Hus, kurvy, a ti, kteříž držie úřady Zdeněk  Bárta
20. 6. 2004 Homeworking, podpantofelizace a Den otců Zdeněk  Bárta
13. 6. 2004 Znamení šelmy Zdeněk  Bárta