18. 8. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 8. 2004

O třítýdenní okupaci ČT 2 armádami spojeneckých sportovních vojsk

Česká televize připravila pro své koncesionáře opravdu speciální menu. K snídani můžete mít plavání, k obědu beach volejbal, k večeři gymnastiku a mezi tím budete bez objednání dokrmováni volně se nabízejícím summary, veledůležitými jednohubkami o výskytu českých hrdinů účastnících se olympijského táboráku a rozhovory s hlavami do toho kterého sportovního taje zasvěcenými. A pokud byste náhodu nemohli v noci spát, otevřte ledničku (tedy televizi) a pokračujte v obžírání.

ČT učinila bezprecedentní krok. Po dobu trvání OH v Aténách a přilehlém okolí rezervovala celých čtyřiadvacet hodin vysílání programu ČT 2 vysílání sportovních přenosů a doprovodných programů z této události, o níž se tvrdí, že je velkolepá. Trefně shrnul tuto skutečnost Martin Zvěřina v sobotních LN v komentáři na první straně, když nazval ČT 2 odpadním kanálem. Nezbývá než souhlasit.

ČT 2 je už dlouho zejména kanálem sportovním, a protože sportovní klání se vesměs neplánují s ohledem na vyznavače jiných žánrů televizního vysílání, tito bývají odsouzeni k četbě vždy, když se nějaká sportovní událost, na kterou sehnala ČT peníze, odehrává. A není to nijak výjimečné. Řádění sportovních fanoušků tak působí největší škody na už tak značně redukované alternativní dramatické tvorbě.

Pro všechny, kdo vyhledávají ČT 2 i jindy než při sportovních přenosech, nastala třítýdenní vysílací pauza. Mnoha z těchto pravidelných diváků jediného snesitelného programu v ČR je jedno, jestli obrazovka zrní nebo jestli tam někdo hraje vodní pólo. Mnoho dalších, stejně jako já, se na určité sportovní přenosy rádo podívá, ale při pomyšlení na tři týdny nepřetržité omelety a la sport ho přejde jakákoliv chuť.

První pochybností je, zda-li jsou olympijské hry natolik výjimečnou událostí, aby jí veřejnoprávní televize obětovala veškerý vysílací čas jednoho ze svých dvou (pouhých) programů. Není potřeba lámat si hlavu v těžkém dilematu nad odpovědí, protože olympijské hry takovou událostí jednoznačně nejsou. Olympijské hry jsou především monstrózní sportovní akcí, která nemá ve světě svou velikostí obdoby. To je ale taky všechno a tím rozhodně nelze obhájit třítýdenní okupaci ČT 2 armádami spojeneckých sportovních vojsk pod pěti kruhy poněkud vychladlého symbolu. Ten má sice představovat zhmotněnou ideu humanismu, ale daleko více by mu slušela značka ochranné známky. OH samozřejmě vždy byly více než sportovní boje.

V prvních letech od roku 1896 to byly průkopnické experimenty tehdy se pomalu etablujícího sportu a skutečně přinášely pocit pospolitosti tehdejších sportovních nadšenců. Od roku 1936 a OH v Berlíně se však mnohé změnilo. Hitler pojal olympijské hry jako demonstraci síly nacistického Německa a nadvlády árijské rasy, k čemuž mu svými filmařskými a fotografickými schopnostmi vydatně pomáhala Leni Riefenstahlová (ovšem fotky jsou to skvělé).

Po druhé světové válce se staly OH ventilem velmocenských konfliktů. Pokud bylo v éře atomových zbraní nemožné poměřit svou válečnou erekci v boji vojsk, sportovcům nikdo nebránil, aby svými výkony dokazovali, zda-li je lepší společenský řád socialistický nebo kapitalistický.

Infantilní vytahovaná vyvrcholila v první polovině osmdesátých let minulého století, kdy si oba soupeřící bloky navzájem bojkotovaly OH pořádaná v Moskvě a Los Angeles.

V dobách, kdy sportovci bojovali za politické názory, nebylo o finance nouze a sportovními laboratořemi se to po světě hemžilo. Pro sportovce tak štědrá studená válka však skončila a sport i všechny akce, které se ho týkají, se musely poohlédnout po komerčních sponzorech. Z manažerského hlediska se dá říct, že se jim to povedlo na sto procent. Olympijská megalomanská show, která si z minulostí drží leda tak program ceremoniálu, nevím proč tolik vyzdvihované společné kempování sportovců v tzv. "olympijské vesnici" (jinak docela dobrý hotel) a obchodní logo je miliardovým podnikem, který hýbe světovým trhem.

Ačkoli na sportovištích chybí reklamy, jednotlivé národní olympijské svazy mají uzavřeny lukrativní smlouvy s významnými sponzory a ti si reklamní nároky dostatečně hojí v jednotlivých zemích. Pro samotné sportovce mají OH také neocenitelný tržní význam.

Zdejší úspěch je významně zhodnocuje na "trhu práce" a hlavně pro reklamní účely. Proto by se stěží našel takový, který by s díky odmítl, zvlášť když ho jako bonus čeká nášup v podobě odměny od národního olympijského svazu, tedy od státu. Z těch složitých počtů nějak vyvanula idea olympismu, která ostatně odumřela již před svým narozením.

Druhou pochybností je otázka plnění veřejnoprávní funkce ČT. Osobně si totiž nejsem jist, zda-li se dá olympijské vysílání považovat za vyvážené a angažované v rámci společenských menšin. Možná se ČT jeví, že by mohly olympijské hry, tak jako v dávných dobách antiky, navodit klidnou a mírovou společenskou atmosféru. Odmítneme-li však pochybné ideje, uvidíme OH jako vskutku velkolepou plejádu rozmanitých sportovních turnajů a závodů.

A v případě sportu všeobecně se mi zdá trochu nepochopitelné pojímat jej jako minoritní a komerčními médii marginalizovanou lidskou aktivitu. Je to zjevně úplně naopak. Televize se vesměs perou o lukrativní přímé přenosy, které jim i přes horentní ceny přinášejí slastný pocit sledovanosti. Obě české celoplošné komerční televize se sportu pravidelně věnují (Nova vysílá utkání fotbalové ligy stejně jako Prima, která pře své skromnější poměry investovala i do formulí a motorek) a nedělají to určitě proto, aby ČT usnadnili nesení jejího veřejnoprávního kříže. Sport se stal už dávno komerční sférou, ve které jde v první řadě o investice a až poté o fair play.

Viděno takhle, měla ČT při své touze oddat se cele olympijským hrám vyhradit pro toto vysílání program ČT 1. Pravidelný divák tohoto programu by se jistě zlobil méně než rezident dvojky a více by to odpovídalo dnešnímu postavení sportu ve společnosti. Napříště by se na ČT 1 měly objevovat všechny sportovní přenosy, vyjma kuželek a synchronizovaného plavání.

A ještě jedna, spíše technická věc. Určitě existují mezi televizními diváky příznivci sportovní střelby nebo gruzínských gymnastů, ovšem drtivé většině (i sportovních fanoušků) se mohou zdát dlouhé záběry na koncentrující se vzduchové pistolníky či podívaná na nepříliš poutavé sportovní výkony trochu nudné. Důkazem nepříliš velké popularity a vodítkem mohou být prázdná či poloprázdná hlediště. Diváci ČT 2 však nemají možnost volby a účást na olympiádě je pro ně povinná, aniž by při tom mohli snít o případném vítězství.

Možná by se dalo uvažovat o tom, že by ČT měla kvůli dlouhodobému neplnění veřejnoprávní funkce vrátit nespokojeným koncesionářům poměrnou část poplatků. Jako vždy ale existuje ještě i jiné vysvětlení. Může být, že ČT zkouší olympijský experiment proto, aby se i nadále mohla ve větších časových celcích věnovat významným událostem, vybíraným pochopitelně z celé škály kulturního a společenského dění na základě jejich významu. V tom případě nás čekají několikadenní vysílací poutě za filmovými, divadelními a hudebními festivaly či za filosofickými, uměleckými a vědeckými sympózii. Příznivci eklektické ČT 2, těšte se.

                 
Obsah vydání       18. 8. 2004
18. 8. 2004 O třítýdenní okupaci ČT 2 armádami spojeneckých sportovních vojsk Bohumil  Kartous
19. 8. 2004 Irácký delegát: "Al Sadr souhlasil, že složí zbraně"
18. 8. 2004 Utíkej, Viktore, utíkej! Jan  Sýkora
18. 8. 2004 Nesmyslné vraždění?
18. 8. 2004 Výběr mezi CocaColou a PepsiColou není výběr - to není demokracie Milan  Rokytka
18. 8. 2004 Kvalita rudého listí Štěpán  Kotrba
18. 8. 2004 Některé války stojí za to vést
18. 8. 2004 Fahrenheit 9/11 vyvolává kontroverzi v arabském světě
18. 8. 2004 Jednání se nekonalo: al-Sadr odmítl přijmout delegaci
18. 8. 2004 IRÁK: Povstání šíitů pokračuje dál
18. 8. 2004 Jednání s Muqtadou as-Sadrem: rozporné signály všech zúčastněných
18. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 9. - 11. srpna 2004
18. 8. 2004 Václav Havel a Václav Malý protestují proti pronásledování knihovníků na Kubě
17. 8. 2004 A co vyhánění Němců?
18. 8. 2004 Pehe a odsuny František  Nepil
18. 8. 2004 Vyhánění Němců II.
18. 8. 2004 Benešovy dekrety: Proč se pořád omlouvat?
18. 8. 2004 Zločiny proti lidskosti se nepromlčují, i když postkomunismus skutečné zákony neplodí Vladimír  Rott
18. 8. 2004 Vraždili bez morálních zábran Jiří  Hudeček
17. 8. 2004 Evropský soud pro lidská práva: Lustrační zákony jsou diskriminační Ivan  Válek
17. 8. 2004 Sčítání Romů se nechystá
18. 8. 2004 Vyhlásit mat za státní jazyk Sergej  Chelemendik
17. 8. 2004 Británie: Informační komisař varuje před vznikem policejního státu
17. 8. 2004 Život zvířat je důležitější než zaměstnání nějakého hostinského
17. 8. 2004 Svatý teror
17. 8. 2004 Staří stalinisté Štěpán  Kotrba
17. 8. 2004 Facetiae populi aneb Hořký humor malých a ještě menších... Jiří  Černý
16. 8. 2004 Karel Hoffmann a jeho právo "vyjadřovat se nehorázně" Jan  Sýkora
7. 8. 2004 Hospodaření OSBL za červenec 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech
22. 11. 2003 Adresy redakce
17. 6. 2004 Provizorní umístění starých archivů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
18. 8. 2004 O třítýdenní okupaci ČT 2 armádami spojeneckých sportovních vojsk Bohumil  Kartous
18. 8. 2004 Výběr mezi CocaColou a PepsiColou není výběr - to není demokracie Milan  Rokytka
18. 8. 2004 Některé války stojí za to vést   
18. 8. 2004 Nesmyslné vraždění?   
18. 8. 2004 Kvalita rudého listí Štěpán  Kotrba
18. 8. 2004 Utíkej, Viktore, utíkej! Jan  Sýkora
18. 8. 2004 Pehe a odsuny František  Nepil
17. 8. 2004 Život zvířat je důležitější než zaměstnání nějakého hostinského   
17. 8. 2004 Svatý teror   
17. 8. 2004 Evropský soud pro lidská práva: Lustrační zákony jsou diskriminační Ivan  Válek
17. 8. 2004 Staří stalinisté Štěpán  Kotrba
17. 8. 2004 Británie: Informační komisař varuje před vznikem policejního státu   
16. 8. 2004 Nájemní politika - pozitivní výsledek vládní krize Jaromír  Císař
16. 8. 2004 Karel Hoffmann a jeho právo "vyjadřovat se nehorázně" Jan  Sýkora
16. 8. 2004 Největší tabu západní civilizace Petr  Sláma

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
18. 8. 2004 O třítýdenní okupaci ČT 2 armádami spojeneckých sportovních vojsk Bohumil  Kartous
26. 7. 2004 Je nejsvobodnějším médiem Internet? Pro koho? Štěpán  Kotrba
22. 7. 2004 Rozdíl mezi psem domácím, hlídacím, vlkem stepním a hyenou skvrnitou Štěpán  Kotrba
20. 7. 2004 BBC by neměla být financována jen z koncesionářských poplatků   
14. 7. 2004 Proč novináři pomáhají vládám lhát občanům?   
12. 7. 2004 Úloha médií v demokracii   
12. 7. 2004 Pohřešuje se veřejnoprávní televize Bohumil  Kartous
7. 7. 2004 Jak je to s hodnotami Zdeněk  Bárta
5. 7. 2004 BBC pod palbou kritiky už zlikvidovala některé své servery   
30. 6. 2004 BBC chce zpřístupnit na internetu svůj televizní archiv   
25. 6. 2004 Parlamentu se podařilo odsoudit ČT natrvalo do role druhořadého hráče Jan  Prokeš
24. 6. 2004 Televizní a rozhlasové poplatky: Sociální demokracie zradila svůj program Štěpán  Kotrba
23. 6. 2004 BBC "posílí své základní hodnoty"   
21. 6. 2004 ČT chce být stále "názornější"? Miloš  Dokulil
21. 6. 2004 Umění psát Irena  Zítková