Konvent není jenom velký mediální podnik

Již na první pohled - jásající delegáti, balonky, plakáty , padající konfety a všude přítomné televizní kamery, vytvářejí neopakovatelné prostředí, tolik odlišné od atmosféry českých politických sjezdů. Zatímco jejich evropští kolegové se moří volebním kláním a vytvářením volebních programů, jejich američtí protějšky potvrzují pouze již zvoleného prezidentského kandidáta a jím vybraného možného více-prezidenta. České sjezdy se především obracejí na své straníky a široká veřejnost ani neví , že se něco podobného děje. Naopak americké konventy jsou jedním z velkých mediálních představení určeným pro ovlivnění celé americké společnosti ve prospěch svého kandidáta. Není také divu, že okamžitě se konání sjezdu demokratů odrazilo v růstu preferencí ve prospěch svého kandidáta.

Jistou podobnost zde vytvářejí snad jednání za stíny kamer, při kterých se tvoří tolik potřebné osobní vztahy a zejména mocenská propojení. Ne jinak tomu bylo i v Bostonu. Na tento sjezd přijeli i významné návštěvy z celého světa.

Rétorická podívaná

Velkým politickým zážitkem těchto setkání jsou však i rétorické schopnosti amerických politiků. Niť všech vystoupení byla, jak říci věci nepříjemné v pozitivním duchu a bez přímých útoku na dnešního prezidenta. Na tomto sjezdu byla výjimečná vystoupení, a to kromě dvou samotných kandidátů zejména řeč posledního demokratické prezidenta B. Clintona. Jeho úvodní projev o demokraty sdílených hodnotách a jejich odpovědnosti za jejich naplnění oproti republikánské snaze o koncentraci bohatství a moci v rukou elity ještě jednou potvrdil velké kvality tohoto politika. Velmi emocionální projev měla také rodící se hvězda amerických demokratů, senátorský kandidát Afroameričan Barack Obama o jednotném americkém národě. Velký náboj mělo vystoupení i Edwarda Kennedyho, politického rádce Johna Kerryho.

Volební štáby a kampaň je více než polovina úspěchu

Americká volební kampaň představuje vlastně obrovskou logistickou akci, jejíchž úspěch závisí od skloubení schopnosti získat prostředky, mít nejschopnější štáb, vytvořit a koordinovat velkou armádu dobrovolníků pro kontakt a ovlivňování veřejností a vše toto včas vysílat do nejvíce ohrožených míst volební kampaně.

John Kerry málem ztroskotal již v primárkách, kdy se mu toto velmi nedařilo. Jeho kritický okamžik byl říjen/listopad 2003, kdy byl na hranici odstoupení. Jeho protikandidát Howard Dean byl úspěšnější. Navíc ve štábu dnešního kandidáta Demokratů to jiskřilo, když zejména jeho tehdejší šéf Jordán nebyl schopen dostatečně odhadnout situaci a navíc se dokázal rozkmotřit s nejbližším jeho okruhem . Právě v tuto dobu se ukázala schopnost Kerryho v tak těžkých okamžicích obstát. Po poradě s E. Kennedy si najal pro tuto funkci šéfovou aparátu Mary Beth Cahillovou a s velkou vervou se znovu vrhnul do kampaně. Nedostávající peníze si obstaral hypotékou na svůj bostonský dům. Právě v těchto momentech pravdy se zrodil budoucí kandidát.

Reklamní peníze jsou také důležité

Podle odhadů expertů se na kampaň prezidenta Bushe vynakládá každý týden skoro 6 milionů USD a do doby své nominace koncem srpna není omezen. Zatímco Kerry po nominaci, podle nového volebního zákona, obdrží skoro 75 milionů USD s federálních fondů, se kterými musí vyjít až do listopadových voleb. Tento měsíční rozdíl představuje se odhaduje na 50 milionů USD více na reklamu než kandidát demokratů. Předpokládá se, že demokratický kandidát bude nucen v srpnu omezit televizní reklamu , což znamená v amerických podmínkách značnou újmu.

Americká volební kampaň tedy začíná prakticky v těchto okamžicích a přeroste do horké fáze v září, kdy se Američané vrátí z dovolených. Oba dva soupeří mají šanci, a tak doslova zvítězí jedině ten nejlepší s dostatečným duchovním a materiálním zázemím.