Zlikvidovalo by to zbytek naděje na "nový demokratický a mírový" Irák a vyvolalo by to vlnu terorismu po celém Západě.

Je zjevné, že plánované předání moci Iráčanům koncem června bude pochybné a zřejmě jen kosmetické. Nová irácká vláda nebude mít pravomoc přijímat či měnit zákony. Nebude mít možnost vynucovat dodržování zákona. Nebude mít kontrolu nad penězi v době, kdy miliony dolarů nekontrolované "pomoci" končí na bankovních kontech zkorumpovaných prostředníků v Jordánsku.

Je velmi sporné, zda nová irácká vláda bude přijatelná pro velkého ajatolláha Aliho al-Sistaniho. Bojůvky Moqtady al Sadra se rozšířily po všech jihoiráckých městech.

Jedinou rozumnou strategií je podle britského pozorovatele rychlé a autentické předání moci, odchod vojáků na základny a příprava na odchod ze země. Anarchie ve středním Iráku skončí teprve, až nová policie bude umět zvládnout místní bojůvky a mafie.

Proč Blair na Bushe nevyvíjí žádný vliv? Británie má na jihu Iráku 7500 vojáků a je jediným koaličním prvkem, jehož odchod z Iráku by byl pro Bushe katastrofou. Bush ví, že americký útok na Fallúdžu by byl výsměchem veškerým jeho proklamovaným ambicím pro Irák. Bylo by to šílenství. Blair je jediným spojencem, kterého prý Bush poslouchá. Tentokrát by ho měl poslouchat opravdu pozorně, uzavírá Jenkins.