Milan Horáček zde démonizuje předsedu SZ a lídra kandidátky do evropských voleb. Aniž by pro svá tvrzení předkládal konkrétní důkazy, Milan Horáček Evropským Zeleným sugeruje dojem, že oba zmínění představitelé české SZ jsou obdobou někdejších fundamentalistů a "ostatních sektářů ze 70. a 80. let", známých z dějin německé SZ---a tudíž jsou zcela nepřijatelní coby partneři v politických jednáních.

Poškozuje tak jejich jméno navenek a ztěžuje jim pozici v dalších politických vyjdnáváních na evropské úrovni.

Milan Horáček se vágně odvolává na informace z kruhů občanských iniciativ a obviňuje Jana Beránka a Jakuba Patočku mj. z toho, že prý v minulosti "obsazovali zištně zdroje peněz a informací" a tvrdí doslova: "Za sametovým a přátelským úsměvem se skrývají profesionálně perfektní manipulace, podvody a lži."

Přílohou dopisu Milana Horáčka je i do německého jazyka přeložený "Přehled některých porušení stanov a demokratických postupů ve SZ". Tento text obsahuje množství prokazatelně nepravdivých skutečností a osobních útoků, za které bylo jejich autorům uděleno napomenutí Milan Horáček však tento text vydává za pravdivý obraz situace ve straně.

Uvádí zde i zkreslující informace o průběhu koaličních jednání, o způsobu voleb kandidátů do Evropského parlamentu a o jejich kvalitách, které zpochybňují regulérnost přípravy kandidátky do evropských voleb.

Dopis Milana Horáčka se záhy začal šířit mimo Stranu zelených, a to dokonce s jeho vědomím a souhlasem. Objevil se v plném znění na Neviditelném psu a v Ekolistu. 3. února Pavel Pečínka dopis obšírně citoval ve Večerníku Praha. 10. února Milan Horáček autorizoval uveřejnění svého dopisu v Britských listech, kde dopis komentoval opět Pavel Pečínka článkem s příznačným názvem "Zelení snad budou v pořádku, až zeslábne problém sektářství". Odstartoval tak sérii dalších vystoupení v českých médiích, která líčí SZ jako stranu vnitřně rozpolcenou a nedemokratickou. Milan Horáček autorizaci těchto (v mnohém nepravdivých) textů potvrdil na jednání pražské revizní komise v dubnu t.r.

Veřejně vyslovené odmítnutí podpory řádně zvoleného předsedy SZ i lídra kandidátky do EP zacílené mimo vlastní stranu, aniž by se o této věci diskutovalo uvnitř strany, popírá principy vnitrostranické demokracie.

Členové ZO Praha 1, jejímž je Milan Horáček členem, avšak schůzí se za dobu svého členství účastnil pouze sporadicky, se již dříve usnesli, že celou záležitost je potřeba osobně projednat přímo s Milanem Horáčkem. ZO Praha 1 na základě svého usnesení z 9. 2. Milana Horáčka pozvala, aby přišel na jednání schůze, kde by situaci vysvětlil, případně se od vystoupení proti řádně zvoleným představitelům SZ v zájmu dobrého jména strany distancoval. Nezávisle na tom se na Milana Horáčka obrátila osobním dopisem jedna z členek ZO Praha 1 a apelovala na něj, aby myslel na katastrofální dopad takové negativní propagandy pro budoucnost celé Strany zelených a aby své osobní antipatie nezveřejňoval v tisku. Jak oficiální dopis ZO Praha 1, tak i osobní dopis zůstaly bez odpovědi. Podobně ignoroval rozhodnutí revizní komise, která se na základě podnětu Olgy Lomové ze ZO Praha 1 usnesla, že k celé záležitosti se Milan Horáček má vyjádřit do konce března tohoto roku.

Postup Milana Horáčka dokládá, že nesměřuje k prohloubení demokracie uvnitř strany, ale především vede k oslabení pozic stranického vedení, rozdělení strany a potažmo i celé zelené politické scény v ČR a o neúspěch SZ v evropské kampani.