Huntingon je přesvědčen, že existuje základní americká totožnost, založená na protestantské tradici anglických náboženských disidentů, "Otců poutníků". Dosud byli podle něho vždy přistěhovalci do USA ochotni se této tradici podrobit. Nynější však už to činit ochotni nejsou. Huntington varuje, že pokud Spojené státy nedonutí přistěhovalce, aby přijali onu "základní, protestantskou, disidentskou americkou totožnost", USA se stanou impériem, odsouzeným k brzkému zániku.

Recenzent poukazuje na to, že tato argumentace je přehnaná. Zaprvé prý není pravda, že je americká totožnost založena na disidentském anglo-protestantismu. Při vzniku Spojených států byla aktivní celá řada nejrůznějších církví, včetně církve katolické. A sami američtí protestanté nedošli nikdy ke shodě, co je vlastně podstatou jejich "kultury". Žádné jednotné protestantské náboženství totiž neexistuje. Pokud náboženství ovlivnilo totožnost USA, Spojené státy mají množství různých totožností, protože mají nesmírně velké množství různých náboženství.

Nepřesvědčivé je podle recenzenta i Huntingtonovo tvrzení, že nejnovější přistěhovalci jsou více nepřátelští vůči americké tradici asimilace než dřívější. Mexičané, kteří se přistěhovali do USA, se učí anglicky velmi podobným způsobem jako předchozí generace přistěhovalců a přijímají i protestantismus. Huntingtonovo tvrzení, že přistěhovalectví z Mexika bude znamenat, že Mexiko brzo demograficky ovládne ona území, které jim USA ve třicátých a ve čtyřicátých letech devatenáctého století odebraly vojenskou silou, jsou nejen štvavé, ale ani nejsou založena na faktech.

Je pravda, jak tvrdí Huntington, že obyčejní (tj. méně vzdělaní) Američané jsou daleko více nacionalistiští a vlastenečtí než vzdělané elity. Toto zjištění však ochromuje Huntingtonovu argumentaci ve prospěch anglo-protestantské kultury.

Huntington je přesvědčen, že je v USA příliš mnoho nedávných přistěhovalců; na druhé straně tvrdí, že mnoho obyčejných Američanů je daleko víc vlasteneckých než liberální elity. Obojí nemůže být zároveň pravda: vlastenecké masy obyčejných lidí nutně zahrnují množství nedávných přistěhovalců.

A skutečně 75 procent přistěhovalců by bylo ochotno bojovat za Spojené státy. 64 z 525 amerických vojáků, kteří přišli do února 2004 o život v Iráku, mělo hispánská jména. Nedávní přistěhovalci do USA jsou velmi proameričtí.

Je pravda, že globálně orientovaní podnikatelé a multikulturní univerzitní intelektuálové pohlížejí na staromódní vlastenectví s kosmopolitním pohrdáním. Právě tyto společenské skupiny jsou však hluboce ovlivněny anglo-protestantismem, který chce Huntington oslavovat.

Huntington podporuje "bělošské nativistické hnutí" - měli by ho podporovat ti občané, kteří se obávají, že se imigrantská menšina brzo stane převažující většinou. V této knize se autor podle recenzenta proměnil v populistu, který tvrdíá, že jsou defenzivní instinkty obyčejných Američanů rozumnější než kosmopolitství elit, které "nemají kontakt se skutečným životem".

Avšak, přistěhovalectví je jev, který potrvá. Realista by měl naléhat na americké vedoucí politiky, aby vypracovali rozumné metody, jak se s tímto jevem vyrovnat.