Čelní evropští politikové nyní přiznali, že ne všechna kritika Izraele je oprávněná. Zaznělo to z poznámek Romana Prodiho, německého ministra zahraničí Joschky Fischera a dalších.

Jestliže existuje i neoprávněná kritika, jak určíme hranici mezi nimi?

Pro rozlišení oprávněné kritiky od antisemitismu navrhuji následující test. Nazývám ho 3D testem, není to ovšem můj vynález. Je to pouze uplatnění stejných kritérií na nový antisemitismus, jaká byla po staletí užívána pro posuzování antisemitismu klasického.

Démonizace

První D je testem na démonizaci. Ať už to bylo v teologické podobě kolektivního obvinění národa z bohovraždy, nebo v literární podobě Shakespearova Shylocka, Židé byli po staletí démonizováni jako ztělesnění všeho zla. Musíme být tudíž obezřetní, zda židovský stát není démonizován obviněními, která se vymykají veškerým rozumným proporcím.

Například srovnávání Izraelců s nacisty a palestinských uprchlických táborů s Osvětimí -- takové paralely můžete slyšet každodenně v "osvícené" části Evropy -- nemůžeme hodnotit jinak než jako antisemitské. Ti, kteří oboje kladou na stejnou úroveň, buď nevědí nic o nacistickém Německu, nebo se spíš záměrně snaží vykreslit současný Izrael jako ztělesnění zla.

Dvojí metr

Druhé D představuje test dvojího metru. Po tisíciletí byl jasným znakem antisemitismu odlišný přístup k Židům než k ostatním národům, počínaje diskriminačními zákony některých zemí až po tendenci posuzovat jejich jednání jiným metrem.

Podobně se i dnes musíme tázat, zda kritika Izraele není uplatňována výběrově. Jinými slovy, sklízí podobné postupy jiných vlád stejnou kritiku, nebo se tady uplatňuje dvojí metr?

Je-li Izrael v OSN neustále na tapetě za porušování lidských práv, zatímco prokázané a dlouhodobé porušování lidských práv v Číně, Iránu, na Kubě či v Sýrii nikomu nevadí, je to jasný projev antisemitismu.

Stejně tak je antisemitismem, když izraelský Magen David Adom, jako jediná ze světových organizací zdravotnické pomoci, je trvale vyloučen z Mezinárodního červeného kříže.

Delegitimizace

Třetí D je test na delegitimizaci, neboli popření legitimity, oprávněnosti. V minulosti se antisemité pokoušeli zpochybnit židovské náboženství, židovský národ nebo obojí. Dnes se snaží popřít oprávněnost židovského státu, mimo jiné tím, že jej vydávají za poslední baštu kolonialismu.

Zatímco kritika izraelské politiky nemusí být nutně antisemitská, upírat Izraeli právo na existenci je vždycky projev antisemitismu. Jestliže jiné národy mají právo žít bezpečně ve své vlasti, má i židovský národ právo žít bezpečně ve své vlasti.

Zapamatovat si tento test nám pomůže, když si vzpomeneme na ty třírozměrné filmy, které nás tak okouzlovaly v dětství. Bez speciálních brýlí byl obraz rozmazaný a plošný. Jakmile jsme si nasadili brýle, vše bylo najednou dokonale zřetelné.

Podobně bez správných brýlí hranice mezi oprávněnou kritikou Izraele a antisemitismem bude rozmazaná a nebudeme schopni toto dávné zlo rozeznat, natož je porazit.

Jestliže si však nasadíme speciální brýle našeho 3D testu, t.j. prozkoumáme, zda Izrael není démonizován nebo delegitimizován, nebo zda se na něj nepoužívá dvojí metr, uvidíme antisemitismus docela jasně.

S jasným morálním východiskem budeme pak nepochybně umět toto zlo potírat daleko účinněji.