|
15.3.2004
Dočkají se harki uznání?Válka v Alžírsku představuje jedno z největších traumat francouzské historie krátkého 20.století, které zemi galského kohouta uvrhlo nejen do hluboké krize ale téměř i do občanské války. Po podepsání Evianských dohod 18.března 1962, kdy Alžírsko francouzská kolonie v Magrebu získalo nezávislost, tuto zemi upustilo množství obyvatel nejen francouzského původu. |
|
Jednou ze zvláštních skupin představují i harki - muslimové sloužící ve francouzské armádě během zmíněné alžírské války v letech 1954 až 1962. Harki a jejich potomci dnes tvoří komunitu asi 400 000 osob žijících zejména na jihu Francie. Právě minulý týden francouzská Rada ministrů schválila předběžný návrh zákona pojmenovaný „Uznání národa“, který bude mít významný dopad nejen na harki, ale i na ostatní repatriované osoby. Celý text má představovat dlouho očekávaný „akt národní soudržnosti“ a má být schválen před začátkem léta. Podle Hamlaoui Mékachera, zástupce organizace Anciens combattants (Bývalí bojovníci) „Premiér chtěl, aby vláda dala konečně definitivní odpověď na otázky repatriovaných týkající se jednak materiálního odškodnění, ale hlavně uznání“. V prvním článku zákona se píše „Národ vyjadřuje své uznaní ženám a mužům, kteří se účastnili dění v bývalých francouzský departementech Alžírsku, Maroku a Tunisku, stejně jako v jiných teritoriích pod francouzskou suverenitou.“ Dále pak „Velký počet alžírských Francouzů, příslušníků armády, harki a jejich rodiny, ti všichni byli oběťmi obrovské tragédie v době, kdy se Francie a Alžírsko rozhodli jít každý svou cestou. Francie opouštějící alžírskou půdu, nestačila zachránit všechny jejich děti ani dobře přijmout všechny repatriované.“ První změny by se měly týkat finanční stránky zákona: příspěvek „uznání“ se zvýší na 250 € měsíčně. Ne všichni však budou moci tuto částku přijmout, jeden z problémů jsou i požadavky na splnění kritérií národnosti, které ne vždy harki splňují. Na druhou stranu, zákon předpokládá i pomoci harki a jejich rodinám v oblasti bydlení, vzdělávání a zaměstnání. Prefekti již získali potřebné informace, aby mohli shromáždit případné požadavky a vypracovat opatření pro „mobilisation positive“ (pozitivní diskriminaci). Podle návrhu by mělo dojít i k vytvoření muzea a památníků v Marseille a to v roce 2006, ustanovení svátku k uctění památky harki a v neposlední řadě by si měla Francie každoročně připomínat datum 5. prosince, kdy byly ukončeny boje. Právě 5.prosinec by měl nahradit jiný významný svátek-19.březen, slavený zejména organizací Fédération nationale des anciens combattants en Afrique du Nord (Fnaca-Národní federace bývalých bojovníkův v Severní Africe), ale odmítaný bývalou francouzskou komunitou v Alžírsku. Po příměří z 19. března došlo k vyvraždění několika desítek tisíc harki a Francouzů (například 26.března v Alžíru či 5.července v Oranu). Podle posledního průzkumu z počátku letošního roku, 82% Francouzů si myslí, že 5.prosinec bude vhodnější datum. Od osamostatnění Alžírska nicméně uplynulo již čtyřicet dva let, a tak se vtírá otázka, zda pokus o uznání role repatriovaných nepřišel poněkud pozdě. Jak však Hamlaoui Mékachera dodává, pro všechny harki je především nejdůležitější „být součástí národního společenství“.
Le Figaro ZDE
Yahoo.fr ZDE
|

