15. 10. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
15. 10. 2003

Tichá americká revoluce -- přežije v USA demokracie?

V americké politice probíhá tichá revoluce. Až skončí, legitimitu voleb bude mít plně pod kontrolou několik velkých -- prorepublikánských počítačových korporací. Přežije v USA demokracie? Na to se ptal 14. října deník Independent.

Při průzkumu veřejného mínění před volbami loni v listopadu v americkém státě Georgia byl v popředí demokratický guverném Roy Barnes, měl větší volební podporu asi o 9 -- 11 procent hlasů. Obdobně měl předstih před republikánským kandidátem o několik procent i tamější demokratický kandidát do Senátu. V obou případech však překvapivě ve volbách ve státě, který tradičně volil do státních funkcí Demokraty, zvítězili Republikáni. Na poslední chvíli poklesla zřejmě volební podpora demokratů o celých 16 a 12 procent. K posílení republikánské podpory došlo v tomto státě ve volbách i jeho různých dalších částech.

Stát Georgia je prvním státem v USA, který poprvé provedl volby prostřednictvím nových elektronických volebních strojků, kdy voliči volí tak, že se dotknou na daném místě obrazovky. Ukázalo se, že nové elektronické zařízení není spolehlivé. Studie univerzitních odborníků prokázaly, že elektronické hlasovací strojky v Georgii byly špatně naprogramované, měly spoustu bezpečnostních děr a nebylo zajištěno, aby někdo nemohl hlasovací výsledky změnit.

V mnoha částech Georgie se elektronické hlasovací strojky zasekly, zůstaly viset, a technici se pak dlouho snažili je restartovat. V městě Atlanta se ztratilo ze strojků 67 paměťových karet, takže bylo nutno odložit vyhlášení volebních výsledků o 10 dní. Dosud není jasné, jak byly získány výsledky z těchto paměťových karet a zda byly do všeobecných výsledků vůbec začleněny. A veřejnost se to zřejmě nikdy nedoví. Na volby v Georgii totiž nedohlížela žádná státní volební komise, ale soukromá firma, která státu Georgia prodala elektronické hlasovací strojky na základě tajného obchodního kontraktu, který zakázal státu Georgia, aby kontroloval toto elektronické zařízení či zkoumal jeho software, zda strojky uspokojivě fungují. Strojky sice měly zařízení na registraci toho, jak jednotliví voliči individuálně hlasovali, ale toto zařízení nebylo aktivováno, takže nebylo možno hlasy znovu přepočítat.

Americký volební strojek Diebold Je pozoruhodné, zdůrazňuje list Independent, že za těchto neuspokojivých obchodních podmínek se podařilo třem nejvýznamnějším americkým výrobcům hlasovacích strojků -- Diebold, Sequioa a Election Systems and Software prodat své výrobky do celé řady amerických států. Američtí státní činitelé vůbec nezpochybňují obchodní tajnůstkářství těchto firem i neexistenci papírového záznamu toho, jak jednotliví voliči hlasovali. Po nedávném volebním fiasku při prezidentských volbách na Floridě v roce 2000 přijali američtí státní činitelé nové elektronické hlasovací strojky jako záchranu, jako vynikající technologické řešení.

Loni na podzim na poslední chvíli -- v porovnání s tradičními průzkumy veřejného mínění - zvítězili republikánští kandidáti v celé řadě dalších amerických států. Připisovalo se to především předvolebnímu úsilí George Bushe a slabosti válkou v Iráku demoralizované Demokratické strany.

Jenže, kupodivu se volební výsledky ve státech, kde nedošlo mezi kandidáty k těsnému souboji, od průzkumů veřejného mínění neodlišovaly. Že by bylo náhodné, že všichni tři výrobci volebních strojků poskytly velké finanční dary americkým Republikánům?

Skupina amerických občanů ve státě Georgia začala zjišťovat, jestli loňské listopadové volby nemohly být zmanipulovány, ať už úmyslně či náhodou. Zjistili, že tomu tak skutečně bylo.

Podle amerických zákonů musejí být všechny volební strojky, včetně softwaru, před volbami řádně prozkoušeny a certifikovány. Ukázalo se, že ve státě Georgia nové elektronické volební strojky vůbec certifikovány nebyly. To znamená, že podle zákona bylo hlasování ilegální.

Dále, těsně před volbami se ukázalo, že volební strojky fungují tak nespolehlivě, že bylo nutno jejich software opravit "záplatou" (patch). Nedostávalo se však už času, aby byla tato softwarová oprava rozeslána na disketách, a tak byla umístěna na internetu na volně přístupný server prostřednictvím ftp.

Podle počítačových odborníků to bylo porušením všech základních bezpečnostních pravidel, protože mohl software kdokoliv jakkoliv pozměnit.

Bylo také zjištěno, že software má obrovské množství bezpečnostních děr a bylo nesmírně nekvalitně naprogramováno.

Spojené státy chtějí co nejrychleji přejít na elektronický hlasovací systém, protože se americká státní správa stydí za problémy s dosavadními mechanickými hlasovacími strojky. Žádný stát si nemůže dovolit znovu tutéž kontroverzi, k jaké došlo při posledních prezidentských volbách na Floridě. Tehdy se ukázalo, že šokující nespolehlivost těchto mechanických strojků (jejich nepřesnost při zaznamenávání voličských hlasů dosahuje až 3 -- 5 procent!) byla organizátorům amerických voleb známa už léta, ale nikdo proti tomu nikdy nic neudělal, až skandál vyvřel v roce 2000 na Floridě.

Potíž je, že hlasovací strojky, které využívají technologii dotykových obrazovek, a další elektronické systémy jsou ještě daleko nespolehlivější než tyto mechanické strojky. V nedávné studii vědci zdůraznili, že žádný hlasovací strojek není tak spolehlivý, jako normální tradiční sčítání papírových hlasů -- ten systém však Američané považují za absolutně zastaralý a v složitém systému volby amerického prezidenta na místní, státní a federální úrovni v podstatě nepoužitelný.

Navzdory nespolehlivosti elektronického hlasovacího zařízení k tomuto systému nyní přecházejí velké části Spojených států. V Dallasu zjistili loni voliči, že ať mačkali na obrazovce konflík pro Demokraty jakkoliv silně, rozsvítilo se vždycky jen jméno Republikánského kadidáta. Jinde elektronické strojky selhávaly při zaznamenávání hlasů. Někteří voliči se požadovali prostřednictvím právníků, aby byly volební strojky prozkoumány, avšak zjistili, že je nezákonné, aby jejich inspekci provedl kdokoliv kromě dodavatelské firmy.

Způsobů, jak je možno ovlivnit výsledky těchto elektronických voleb, je podle odborníků bezpočet. A chyby se dějí. Velmi podezřelé byly volby guvernéra ve státě Alabama, kde byl nejprve vyhlášen vítězem voleb dosavadní Demokratický guvernér. Pak najednou místní soudce, odpovědný za volby, prohlásil, že guvernér dostal omylem o 7000 hlasů víc, takže Demokrat prohrál. Nikdy se nezjistilo, co bylo důvodem omylu -- republikánský generální prokurátor ve státě Alabama odmítl schválit, aby se hlasy přepočetly znovu.

O problémech s technologií zaznamenávání voličských hlasů se v USA veřejně příliš nediskutuje. Postoj Američanů většinou je: jsme nejslavnější demokracií na světě, tak náš volební systém musí být spravedlivý.

Hlasovací strojky se v USA prodávají obdobným způsobem jako se uděluje většina vládních kontraktů: na základě intenzivního lobbování. Soukromé firmy zvou státní úředníky na opulentní recepce. Nikomu u moci to nevadí.

Tři největší výrobci elektronických volebních strojků jsou velkými stoupenci Republikánské strany, které věnovali velké finanční částky. Potíž je, že způsob, jak ty strojky fungují, je absolutně utajován. Je možná také znepokojující, že osoby, které financují firmu ES&S, jsou prominentními stoupenci Chalcedon Foundation, organizace, která prosazuje teokratickou vládu podle doslovné interpretace bible a trest smrti pro rouhání a homosexualitu.

Teoreticky má na přechod k počítačové technologii dohlížet podle zákona federální vláda a má odstraňovat veškeré příležitosti k nekalé praxi. Zatím však příslušné federální struktury nevznikly.

Jednou z podmínek, kterou musejí americké státy splnit, mají-li získat finance pro nákup nových elektronických hlasovacích strojků, je že musejí soustředit voličské seznamy, které dosud byly uloženy v jednotlivých okresech, na státní úrovni. To vyvolává velké znepokojení: každý totiž ví, že Florida soustředila své voličské seznamy před prezidentskými volbami roku 2000 na státní úrovni tak, že z nich vyškrtla desetitisíce oprávněných voličů, většinou Afričanů a většinou Demokratů, v důsledku toho, že Bushova aktivistka Katherine Harrisová zneužila k tomu chybný seznam osob odsouzených za trestné činy. Navzdory celé řadě trestních oznámení byl tento kontroverzní seznam voličů použit ještě znovu v loňských podzimních volbách.

Americká vláda také prosazuje pro americké vojáky a jiné americké občany v zahraničí hlasování prostřednictvím internetu. Hlasování prostřednictvím internetu je zcela nezajištěné a může lehce podléhat útokům hackerů. Kontrakt na dohled nad internetovým hlasováním pro prezidentské volby v roce 2004 právě dostala firma Accenture, která byla součástí účetního podniku Arthur Andersen, který poskytl Bushově prezidentské kampani velké finanční prostředky a posléze zkolaboval uprostřed skandálu týkajícího se firmy Enron.

Některé americké státy začínají být znepokojeny a od překotného přechodu k elektronickému volebnímu systému ustupují. Otázkou je, zda si problém s novými hlasovacími strojky uvědomí celá Amerika dříve, než začnou být tamější volby natolik zkreslovány, že celý systém bude nezvládnutelný, uzavírá britský list.

Kompletní článek v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       15. 10. 2003
15. 10. 2003 Ústava EU neboli debata o prázdnu Ondřej  Čapek
15. 10. 2003 Americký diplomatický konvoj v pásmu Gaza zasažen bombovým atentátem
15. 10. 2003 BBC o pedofilii v katolické církvi
15. 10. 2003 Tichá americká revoluce -- přežije v USA demokracie?
15. 10. 2003 Shirin Ebadi - íránská právnička, která dostala Nobelovu cenu míru
15. 10. 2003 Rushdie - sila fikcie a hľadanie kultúrnych koreňov Michaela  Chorváthová
15. 10. 2003 Půjdete demonstrovat také proti americkému porušování lidských práv, Fabiano Golgo a Lidé v tísni?
15. 10. 2003 Američané, Sýrie a mírový proces na Blízkém východě
15. 10. 2003 Ak prehrávaš, eskaluj konflikt
15. 10. 2003 Začal sa dialóg medzi kultúrami Barbora  Černušáková
15. 10. 2003 Poker ajatolláhov a Saddámovi teroristi
15. 10. 2003 Vycúvať z nepotrebnej vojny? Viktor  Kovaľov
14. 10. 2003 Pozor, Kotrbo: protestovat proti Fidelovi je také veřejná služba Fabiano  Golgo
14. 10. 2003 Člověk v tísni: Měli by reportéři BBC také jít demonstrovat před vyslanectví Vatikánu? Jan  Čulík
13. 10. 2003 Keňan s AIDS: Nesmím používat prezervativy, katolická církev to zakazuje
14. 10. 2003 Čečensko: chaotický boj vrahů a zločinců o moc
9. 10. 2003 Finanční příspěvek na provoz BL
1. 10. 2003 Hospodaření OSBL za září 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
15. 10. 2003 Ústava EU neboli debata o prázdnu Ondřej  Čapek
15. 10. 2003 Tichá americká revoluce -- přežije v USA demokracie?   
14. 10. 2003 Riziko nákazy virem HIV Tomáš  Linhart
14. 10. 2003 Moc, média a "pátá moc"   
14. 10. 2003 Karel Hoffmann odsouzen za podvracení socialistického zřízení Jan  Paul
14. 10. 2003 Rath je génius Ivan  David
13. 10. 2003 Británie: Katastrofická vize moderní západní společnosti   
13. 10. 2003 Keňan s AIDS: Nesmím používat prezervativy, katolická církev to zakazuje   
12. 10. 2003 Stane se internet jen nástrojem šíření americké kultury?   
10. 10. 2003 Olomoucká diskuse o EU: České strachy jsou zbytečné Martin  Myant
10. 10. 2003 Tvrdost, která se nám nevyplatí Jan  Čulík
10. 10. 2003 Vatikán: "Nepoužívejte prezervativy, nechrání před AIDS"   
9. 10. 2003 Vzestup a pád českého kapitalismu Růžena  Vintrová
9. 10. 2003 Co nejmenší role státu v informatice a telekomunikacích Mirek  Topolánek
8. 10. 2003 Zdravotnictví: Odvaha neřešit Ivan  David