V úterý večer vysílala televize BBC speciální devadesátiminutový pořad na téma "Co si svět myslí o Americe", v němž konfrontovala názory známých autorů, komentátorů a politiků z nejrůznějších částí světa s výsledky průzkumu veřejného mínění z 11 zemí.

V Londýně k tomu soustředili ve studiu z Pákistánu bývalou premiérku Benazir Bhuttovou, hlavního palestinského vyjednavače a člena palestinské Legislativní rady, Saeba Arakata, amerického neokonzervativce Roberta Kagana, který konstatoval, že "Američané jsou z Marsu a Evropané z Venuše", z Francie bývalého ministra kultury Jacka Langa, který zavedl kvóty na americké filmy a pořady ve francouzské televizi, Clare Shortovou, britskou ministryni pro mezinárodní rozvoj, která rezignovala na protest proti útoku na Irák, z Jihoafrické republiky Moletsiho Mbekiho, náměstka ředitele jihoafrického Ústavu pro mezinárodní záležitosti a a bratra jihoafrického prezidenta a šéfredaktora časopisu Newsweek International Farida Zakhariu, o němž se předpokládá, že se stane budoucím americkým ministrem zahraničí.

BBC a organizace ICM se dotazovala v průzkumu veřejného mínění více než 11 000 osob, tisíce lidí v každé z jedenácti vybraných zemí: v Kanadě, v USA, Brazílii, v Británii, ve Francii, v Rusku, v Izraeli, v Jordánsku, v Jižní Koreji, v Indonézii a v Austrálii. Z technických důvodů se nepodařilo provést průzkum veřejného mínění v Africe.

Ze všech dotazovaných osob konstatuje 50 procent, že mají příznivý postoj vůči Spojeným státům, 40 procent se staví vůči USA záporně. Ostatních deset procent nemá názor. Existuje tedy 10 procentní většina ve prospěch Spojených států. Avšak to zakrývá velké rozdíly v jednotlivých zemích.

V Kanadě zastává o 65 procent lidí vstřícný postoj vůči USA než nevstřícný, v Británii o 57 procent, dále následuje Izrael, Austrálie, Jižní Korea a Rusko.

Ve Francii je o 10 procent více lidí, kteří mají záporný postoj vůči USA než kladný, počet lidí se záporným postojem vůči USA stoupá v Indonésii, v Brazílii a v Jordánsku, které odmítá americkou politiku vůči Iráku a má záporný postoj vůči americké politice k izraelsko-palestinské otázce.

Co si lidé myslí o prezidentu Bushovi?

Mimo Spojené státy mají lidé k Bushovi daleko zápornější přístup než samotní Američané. V Izraeli a jen o chlup v Kanadě je více lidí, kteří jsou pro Bushe než proti Bushovi. Všude jinde však mají vůči Bushovi lidé záporný postoj, včetně Británie, kde o 12 procent více lidí odmítá Bushe než kolik ho přijímá kladně. V Jordánsku je vůči Bushovi největší odpor. Ovšem ve Spojených státech podporuje Bushe o 43 procent více než kolik lidí je proti němu. Mimo Spojené státy se většina lidí staví proti Bushovi velmi záporně.

Na dotaz ohledně americké invaze do Iráku je celkem 59 procent lidí přesvědčeno, že nebylo správné, aby USA napadly Irák. Obrovské počty lidí jsou proti válce v zemích, jako je Indonésie, Rusko a Jordánsko.

Na otázku, zda je v důsledku politiky USA svět nyní bezpečnějším místem, 52 procent lidí míní, že nikoliv, že je svět kvůli USA dnes nebezpečnější. A na dotaz, zda by lidé chtěli žít v USA, téměř 80 procent lidí v zemích mimo USA by v Americe žít nechtělo. Přesto však chtějí, aby jejich vlastní země usilovaly o mnoho věcí, kterých se Americe podařilo dosáhnout. Jednou z nejdůležitějších věcí je to, že se Americe podařilo poskytnout svým občanům ekonomické příležitosti. 56 procent občanů z 11 zemí světa si přeje, aby i jejich země dosáhly téhož standardu.

Joseph Joffe konstatoval: Amerika je zároveň hrozbou a svůdcem; zároven monstrem i vzorem.

Moletsi Mbeki z Jihoafrické republiky na to v pořadu reagoval těmito slovy:

"Myslím, že to je velmi dramatická prezentace USA. Já bych to řekl jemněji. Ano, většina lidí se Ameriky bojí, ale mnoho lidí má k Americe taky blízko. Například my v Jihoafrické republice jsme obdrželi z Ameriky v našem boji proti apartheidu mnoho pomoci, takže pro nás není Amerika hrozbou, její moc byla použita v náš prospěch.

Jack Lang: "Vzpomeňme si, 11. září jsme všichni na celém světě sdíleli názor titulku z Le Mondu: "Všichni jsme Američané". Protože všichni sdílíme tytéž hodnoty svobody. Od prezidenta Wilsona až po prezidenta Clintona jsme s nimi sdíleli pohled na mezinárodní vztahy. Ale je pravda, že s prezidentem Bushem má Amerika problém sama se sebou. Bushova vláda vytvořila ve světě pocit, který je dnes záporný. Je to pravděpodobně v důsledku nedostatku respektu pro mezinárodní právo, v důsledku arogance -- a my, Francie a Británie, jsme v minulosti byli kolonialisty a imperialisty. My víme, jaké to vytváří problémy.

Moderátor Andrew Marr: "A nyní, samozřejmě, Le Monde píše: 'Teď jsme všichni proti Americe.' Roberte Kagane, myslíte si, že došlo k radikální změně po příchodu prezidenta Bushe v postojích USA vůči světu?

Robert Kagan: "Nemyslím, že to bylo tak dramatické. Jeden kolega pana Langa v devadesátých letech hovořil o Americe jako o "hypervelmoci", a to byla Clintonova Amerika. Od ukončení studené války se otevřela propast mezi starými spojenci v Evropě a Spojenými státy. To, že zmizel Sovětský svaz, že zůstaly Spojené státy jako jediná světová supervelmoc, to, že se Evropa už necítí v ohrožení, a proto nemá pocit, že potřebuje americkou ochranu, to vedlo k jiné psychologii, jejímž prostřednictvím pohlížejí Evropané na Ameriku.

Moderátor: Ale kolik toho vlastně všichni víme o Americe? Hlubokou znalost o životě v té zemi nemáme, že?

Benazir Bhutto: Je to pravda, lidi mají rádi americké zboží, ale zároveň, když lidé obdivují Ameriku za její svobody, za její otevřenost, za její pluralismus, jsou překvapeni, proč taková pluralistická společnost toleruje tolik diktatur v tolika částech světa. A tak jsou lidé Amerikou zmateni. Pár myšlenek z celého světa (záběry občanů z nejrůznějších zemí, vyjadřující své názory):

"Svět je zlý a nebezpečný a někdo se musí postavit na obranu za svobodu a práva jednotlivce."

"Myslím si, že moc korumpuje. A Amerika je v současnosti příliš mocná."

(Pat Buchanan:) "Pohlédněme na alternativu. Vítězství Sovětského svazu ve studené válce, s Leonidem Brežněvem? Anebo vítězství pro Maovu komunistickou Čínu? Myslím, že vítězství USA je ku prospěchu celému lidstvu, nejenom ku prospěchu Spojených států a Západu."

"Bohužel se obr probudil, poznal svou moc a ví, že nemá na celém světě soupeře."

"Dělali jsme celou řadu velmi altruistických věcí. Marshallův plán. byl pravděpodobně nejaltruističtějším činem v celé historii."

"Amerika může být silou ve prospěch dobra. Právě teď jím ale není. Ale mohla by být. V současnosti se chová velmi násilně, hraje roli násilníka."

"Je arogantní. Je unilaterální. Je paranoidní. To je nové a to je nebezpečné."

"Vždycky bude daleko více kritiky vůči Americe, protože hraje ve světě vůdčí roli. "

Velké množství lidí, s nimiž jsme hovořili v deseti zemích mimo USA, má značné pochybnosti o tom, jak Spojené státy vykonávají svou moc. A jsou také znepokojeni tím, co vidí jako arogantní postoj USA vůči ostatnímu světu. Předložili jsme lidem výrok Tonyho Blaira: "Amerika je ve světě silou dobra." Čtyři nejbližší spojenci USA, čtyři země včetně Británie, s tím výrokem souhlasí. Ostatních šest s tímto výrokem nesouhlasí.

Celkem z 10 000 lidí, s nimiž BBC hovořila mimo Spojené státy, 42 procent s Blairovým výrokem souhlasilo, 55 procent s ním nesouhlasilo.

Jsou Spojené státy arogantní anebo skromné? Většina lidí ve všech 11 dotazovaných zemích, včetně samotných Spojených států, si myslí, že je Amerika arogantní. Celkový počet je 65 procent. Na otázku, zda je Amerika nepřátelská či přátelská, odpověděli lidé takto. Sedm zemí světa, včetně USA, zastává názor, že jsou Spojené státy přátelské. Ale většina lidí ve třech zemích, v Brazílii, v Jordánsku a v Indonésii zastává názor, že jsou Spojené státy nepřátelské. A ve Francii je situace nerozhodná. Celkem si myslí 47 procent lidí, že jsou Spojené státy přátelské a 33 procent, že jsou nepřátelské.

Přináší vojenská přítomnost USA v dané části světa mír a stabilitu? V Jižní Koreji a v Izraeli, ve dvou spojeneckých zemích, které jsou plně závislé na USA, odpovědělo na tuto otázku téměř šedesát procent lidí kladně. Od tří dalších amerických spojenců včetně Británie získaly USA minimální podporu. Ale ve Francie, v Indonésii, v Rusku a v Jordánsku konstatovala většina lidí na tuto otázku záporně. 80 procent Američanů je přesvědčeno, že jejich vojenská přítomnost po světě vytváří stabilitu.

Jedna americká celebrita, Tom Cruise, jak známo, řekla: "Amerika mě děsí." Je to všeobecně sdílený názor? Nikoliv.

Jen většiny lidí v Brazílii a v Jižní Koreji se děsí před mocí Ameriky. Většiny lidí v osmi ostatních zemích se nebojí Spojených států.

Následoval rozbor těchto výsledků od televizních komentátorů z jednotlivých zkoumaných zemí světa.

(Toto byl zkrácený překlad prvních deseti minut devadesátiminutového televizního pořadu.)