Levice musí přestat s omlouváním Hamásu

6. 3. 2024

Nedávno skupina propalestinských aktivistů v oblasti Sanfranciského zálivu spolupracovala na zorganizování setkání s místním kongresmanem, aby se zasadili o prosazení příměří v Gaze. Jedna moje přítelkyně, která se na tom podílela, se mi přiznala, jak byla rozčarovaná, když se rozhovor na schůzce stočil k explicitní diskusi o tom, že Hamás by neměl být nazýván teroristickou organizací, a k vymýšlení strategií, jak přesvědčit kongresmana, aby to řekl.

Vyrostl jsem v Gaza City a před 10 lety jsem se stal americkým občanem poté, co jsem ve Spojených státech získal politický azyl kvůli konkrétním hrozbám Hamásu proti programu kulturní výměny, kterého jsem se účastnil. Jako někdo, kdo se v minulosti intenzivně angažoval v mnoha propalestinských snahách a skupinách, jsem byl hluboce znepokojen tímto novým trendem zakrývání terorismu Hamásu, který toto hnutí oslabuje, zamlžuje jeho naléhavé poselství a podkopává jeho schopnost oslovit širší publikum.

Propalestinský neznamená být pro Hamás

Je nezbytné stanovit, že propalestinský aktivismus, jako jsou protesty a výzvy k akci, zejména v souvislosti s válkou v Gaze, není automaticky ani z definice "pro Hamás". Mnozí na levici nepodporují Hamás, jeho vylučovací ideologii ani jeho násilnou agendu. Většina aktivistů a podporovatelů Palestinců je motivována upřímnými a empatickými pocity, které vyvolává čirá hrůza, kterou pozorují v Gaze, a pociťují bezprecedentní pocit zoufalství, aby jejich hlas byl slyšet.

Současný levicový skluz k apologetismu Hamásu je nejen odporný, ale není ani v souladu s cíli osvobození Palestiny. Kdyby se současní aktivisté skutečně vypořádali s hrůzou, kterou Hamás způsobil 7. října, a pochopili historii korupce a vykořisťování obyvatel Gazy Hamásem, viděli by, že Hamás musí být zcela opuštěn, aby se propalestinský aktivismus mohl skutečně rozvíjet.

Morálně, politicky a strategicky jsou činy této skupiny natolik hrozné, že si zaslouží organickou a vlastní kritiku.

Popírání 7. října

Před masakrem ze 7. října, který provedl Hamás, bylo běžné, že levicoví a liberální propalestinští aktivisté vyjadřovali nesouhlas s touto islamistickou skupinou, protože také ochotně odsuzovali izraelskou okupaci a represe Palestinců, zejména v Gaze. Bezprostředně po útoku, a možná i díky bezprecedentnímu rozsahu a úspěchu ofenzívy, však došlo k posunu.

Desítky tisíc otevřeně podporujících příspěvků na sociálních sítích, prohlášení, protestních transparentů a komentářů levičáků vyjadřovaly souhlas a nadšení pro útok a chválu schopnosti Hamásu provést tak propracovanou ofenzívu navzdory drtivé vojenské převaze Izraele. Kromě toho různí aktivisté, demonstranti a akademici v rámci propalestinského hnutí racionalizovali nebo "chápali" útok s tím, že jej připisovali nespravedlnostem, které Palestinci zažívali po celá desetiletí.

Někteří tvrdili, že útok ze 7. října byl zaměřen pouze na vojenské objekty. Jiní byli přesvědčeni, že všechny izraelské civilní oběti byly výsledkem chybné protipalby IDF nebo aktivace "Hannibalovy směrnice", části Kodexu chování IDF – která byla údajně zrušena od roku 2016 – která údajně umožňuje, aby se Izraelci stali terčem, aby se zabránilo jejich zajetí. Popírání 7. října bylo dále podpořeno některými zprávami, které se ukázaly jako nepravdivé nebo nepřesné. Jako například 40 sťatých dětí nebo záchranáři, kteří našli mrtvé děti pověšené na prádelních šňůrách v řadě.

Nicméně ohromující videa a neoficiální důkazy jednoznačně a definitivně dokazují nevýslovný rozsah zvěrstev spáchaných na izraelských civilistech, z nichž mnozí byli ve skutečnosti levičáci a dokonce míroví aktivisté.

Nikdy jsem si nemyslel, že palestinský lid a jeho zcela legitimní rozhořčení budou spojovány s tak brutálními činy, jako byly ty, které se skutečně odehrály 7. října. Bojovníci Hamásu sice tvoří jen malou část palestinského obyvatelstva, ale jejich zločiny jsou ostudnou skvrnou v dějinách palestinského odporu proti izraelské nespravedlnosti. Někdo, kdo je skutečně levicový, to nemůže s čistým svědomím obhajovat.

Co vlastně Hamás udělal pro obyvatele Gazy

Spolu s tvrdošíjnou neochotou některých lidí na levici uznat, jak strašlivý byl 7. říjen, existuje stejně neochvějné odmítání odsoudit Hamás jako těžce násilnou teroristickou skupinu, která nejenže spáchala odporná zvěrstva proti Izraelcům, ale také uplatňovala autoritářské násilí proti obyvatelům Gazy po více než 17 let.

A v tom spočívá problém: Hamás se zmocnil narativu odporu a dokonce i arabského slova pro odpor (muqawama). Od doby, kdy skupina převzala kontrolu nad pásmem Gazy, se důsledně skrývá za narativem odporu, čímž se chrání před kritikou a osvobozuje se od svých neutěšených politických a ekonomických selhání.

Navzdory téměř dvěma desetiletím izraelské blokády, která poškodila životy a vyhlídky obyčejných obyvatel Gazy, vytvořil Hamás prostředí, v němž byli jeho členové, patroni a přidružené organizace izolováni od strašlivých účinků blokády. Hamás vytvořil síť podniků a uvalil daně prakticky na každou finanční transakci a směnu, čímž zhoršil ekonomické podmínky milionů lidí, kteří žili v drtivé chudobě.

Vrcholem ironie je, že Gaza během blokády zažila založení prvních nákupních center podnikateli blízkými Hamásu, přestože obrovské množství Gazanů si nemohlo dovolit nakupovat v těchto luxusních podnicích. Navzdory všem těžkostem v Gaze a politickým problémům, kterým čelí palestinský národní projekt, Hamás investoval do maloobchodu a volnočasových podniků, aby získal hotovost pro své členy, politické aktivity a vojenská dobrodružství. Pašování přes Egypt umožnilo skupině získat dostatek materiálu a zásob k udržení militantních aktivit.

Vláda Hamásu zavedla a zahrnula nejhorší prvky chamtivého kapitalismu. V Gaze došlo k bezprecedentnímu rozšíření propasti mezi hrstkou bohatých na vrcholu a obrovskou třídou zbídačených lidí závislých na pomoci na dně, což je globální dynamika příjmové nerovnosti, kterou levicový diskurz pravidelně odsuzuje.

V letech 2017, 2019 a v létě 2023 protestovaly desítky tisíc obyvatel Gazy proti svým životním podmínkám, nedostatku lidských práv a politické patové situaci mezi Hamásem a Palestinskou samosprávou se sídlem na Západním břehu Jordánu. V každém z těchto případů Hamás odpověděl s drtivou brutalitou a silou. Věznili, bili a mučili demonstranty a vypustili své násilníky a kybernetické válečníky, aby šikanovali a obtěžovali běžné obyvatele Gazy.

Hamás je nástrojem Netanjahua

Mnozí budou poukazovat na Palestinskou samosprávu na Západním břehu Jordánu jako na příklad toho, proč nenásilí nefunguje, a militantní strategie Hamásu jsou vhodnější. Tento názor však přehlíží jeden zásadní fakt: Palestinská samospráva je nenásilná, ale nezapojuje se do organizovaného nenásilného odporu. Kvůli zakořeněné korupci se Palestinská samospráva z velké části soustředí na své vlastní přežití a několik vůdců si udržuje okázalý životní styl.

Tato slabost není nevyhnutelným důsledkem přijetí nenásilí, ale spíše výsledkem vyprázdněného politického programu kontrolovaného starou gardou palestinského národního hnutí, která je odtržená od reality. Odsuzovat nemorální a krajně kontraproduktivní násilí Hamásu tedy automaticky neznamená přijmout slabost Palestinské samosprávy, kterou mnozí považují za jedinou alternativu k formě odporu islamistické skupiny.

Vzestup Hamásu k moci a upevnění kontroly nad Gazou podporoval a přál si ho Netanjahu a jeho režim protipalestinských extremistů. Islamistická skupina byla posílena ve snaze udržet Palestince rozdělené a oslabit Palestinskou samosprávu, čímž by zabránili vzniku palestinského státu. Se slabou Palestinskou samosprávou a militantním Hamásem by Izrael mohl prohlásit, že nemá životaschopného partnera, s nímž by mohl vyjednávat o míru. Netanjahu se nyní zoufale snaží prodloužit nejhorší válku, jaké Palestinci čelili za poslední generace, aby zachránil své politické vyhlídky, čímž postavil Hamás a izraelského diktátora do nevysloveného spojenectví proti lidu Gazy.

Neústupnost Hamásu a jeho vytrvalé odmítání obětovat některé ze svých požadavků ve prospěch dosažení rychlé dohody o příměří ilustrují bezcitnou lhostejnost této skupiny k životům svých lidí. Představte si, o kolik silnější by bylo propalestinské hnutí, kdyby jeho akce a strategie byly postaveny na protihamásovském rámci, který uznává právo Palestinců na odpor, ale odsuzuje nevybíravé násilí proti civilistům, teokratické autoritářství islamistických skupin, jako je Hamás, a porušování lidských práv, které za vlády Hamásu zažívají samotní obyvatelé Gazy. Představte si, že by propalestinská levice pochopila, do jaké míry byl Hamás užitečným idiotem v hanebných plánech Netanjahuova režimu.

Vzhledem k tomu, že se obyvatelé Gazy houfně obracejí proti islamistické skupině kvůli strašlivým následkům jejích smrtících akcí, je načase, aby propalestinská levice následovala jejich příkladu a opustila Hamás.

Zdroj v angličtině: ZDE