Jihoafrická podpůrná síť Hamásu

6. 3. 2024

Jihoafrická republika nepomáhá Hamásu jen tím, že útočí na Izrael na mezinárodních fórech. Hamásu také umožnila proměnit Jihoafrickou republiku v základnu pro získávání finančních prostředků, kde rozsáhlá síť krycích organizací buduje podporu terorismu. Washington zintenzivnil své úsilí o uvalení sankcí na zahraniční pomahače Hamásu, ale jeho jihoafrická podpůrná síť zatím následkům uniká.

V centru jihoafrické sítě podpory Hamásu stojí muslimský duchovní Ebrahim Gabriels, známý také jako Ibrahim Jibril. Gabriels, vůdčí osobnost jihoafrické muslimské komunity, založil, řídil a v současné době řídí několik muslimských organizací napojených na Hamás. Patří mezi ně jihoafrické pobočky Mezinárodní nadace Al-Kuds (AQIF), Nadace Al-Aksá (AAF) a Muslimská soudní rada (MJC).

Nadace Al-Kuds (AQF) je jihoafrická pobočka AQIF, na kterou americké ministerstvo financí uvalilo sankce v roce 2012 a v jejíž správní radě sedí několik vysoce postavených vůdců Hamásu. Gabriels promluvil na zahajovacím ceremoniálu jihoafrické AQF v roce 2006 a působí jako její prezident.

Za podporu Hamásu ministerstvo financí také uvalilo sankce na Nadaci al-Aksá a její jihoafrickou pobočku, instituci, v níž Gabriels působil jako předseda správní rady. Dvě banky v Jihoafrické republice zmrazily v roce 2013 účty nadace kvůli sankcionálnímu označení AAF.

Gabriels strávil více než dvě desetiletí budováním podpory pro Hamás. V roce 2004 jako prezident MJC Gabriels zorganizoval protestní pochod, na kterém řekl, že "Hamás není teroristická skupina" a že MJC podporuje Hamás "na 100 procent". Union of Good, charitativní zastřešující skupina, kterou americké ministerstvo financí v roce 2008 označilo kvůli financování Hamásu, uvedla Gabrielse v roce 2004 jako člena představenstva. MJC, která je uvedena jako člen Unie dobra, často spolupořádá akce s AQF, včetně uvítacího shromáždění v Jihoafrické republice v roce 2015 na podporu vůdce Hamásu Chálida Mišála.

Dne 8. října 2023, den poté, co Hamás zmasakroval 1 200 Izraelců, uspořádala jihoafrická pobočka AAF akci na "podporu Palestiny a mešity Al-Aksá", což je odkaz na mešitu, která se nachází na vrcholu Chrámové hory v Jeruzalémě. První místopředseda MJC na této akci nabídl "solidaritu a podporu našim bratrům a sestrám v Hamásu". Gabriels, vůdce MJC, chválil bojovníky Hamásu jako "lidi, kteří jsou spojeni s Alláhem".

Gabriels se také setkal s představiteli Hamásu v Damašku v roce 2009, s vůdcem Hamásu Ismáílem Haníjou v Gaze v roce 2011, se členy politbyra Mohammadem Nazzalem a Mahirem Obejdou v Jihoafrické republice v roce 2017 a byl součástí malé skupiny, která v roce 2015 přivítala delegaci Hamásu v Jihoafrické republice. Arabsky psaná biografie vůdce Hamásu Músy Abú Marzúka z roku 2021, založená na rozhovorech se samotným Abú Marzúkem, označila Ebrahima Gabrielse a jeho spolupracovníka za vstupní bránu Abú Marzúka do jihoafrické muslimské komunity.

Gabriels je sice klíčovou postavou, ale jihoafrický problém Hamásu sahá mnohem hlouběji. Kromě MJC jmenoval Svaz dobra na svých internetových stránkách v roce 2003 dalších šestnáct jihoafrických organizací jako součást této sítě financování Hamásu. Na nikoho se nevztahují žádné sankce.

Pretoria je dlouholetým přítelem Hamásu. Jihoafrická republika byla jednou z mála zemí, které pozvaly Hamás k rozhovorům po vítězství této teroristické skupiny v palestinských parlamentních volbách v roce 2006. Pretoria také hostila delegace Hamásu v letech 2015, 2018 a dokonce i v roce 2023, uprostřed války, kterou Hamás zahájil proti Izraeli. V den vražedného řádění Hamásu jihoafrické ministerstvo zahraničí uvedlo: "Nový požár vznikl z pokračující ilegální okupace palestinské půdy, pokračující expanze osad, znesvěcování mešity Al-Aksá a křesťanských svatých míst a pokračujícího útlaku palestinského lidu." O týden později si jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa nasadil kufíju a označil zvěrstva Hamásu za reakci na "utlačovatelskou vládu, která okupuje jejich zemi". 17. října zavolala ministryně zahraničí Naledi Pandorová vůdci Hamásu Ismáílu Haníjovi, aby s ním projednala, jak dopravit pomoc na území kontrolované Hamásem.

Washington má očividně co dělat. Pro začátek by měl americký prezident Joe Biden svému jihoafrickému protějšku jasně sdělit, že Spojené státy očekávají, že Pretoria podnikne kroky proti teroristickým krycím organizacím, které se nacházejí na jejím území. Seznam cílených finančních sankcí Jihoafrické republiky vychází ze seznamu zakázaných subjektů a osob Rady bezpečnosti OSN (RB OSN). Pretoria by měla svůj seznam rozšířit o zjevné teroristické skupiny, jako je Hamás. Pokud Pretoria nebude jednat, měla by administrativa přezkoumat způsobilost Jihoafrické republiky k bezcelnímu ujednání podle zákona o africkém růstu a příležitostech (AGOA), které vyžaduje, aby zúčastněné země "nepodkopávaly národní bezpečnost nebo zahraničněpolitické zájmy USA".

Bílý dům by však neměl čekat, až Pretoria začne jednat jako první. Ministerstvo financí sice uvalilo sankce na jihoafrickou pobočku Nadace Al-Aksá, ale nejmenovalo Jihoafrickou nadaci Al-Kuds. Mezi další do očí bijící opomenutí patří sám Gabriels a MJC. Gabriels je epicentrem financování a podpory Hamásu v Jihoafrické republice. Sankce proti němu a jeho organizacím pomohou vysušit fondy, které umožnily masakr ze 7. října.

Zdroj v angličtině: ZDE