Ruský obrat k Asii se setkává s eurasijským příklonem Íránu

4. 3. 2024

čas čtení 6 minut
Íránské dodávky balistických raket země-země do Ruska jsou bezprecedentní a dále zmenšují jakýkoli prostor pro sblížení mezi Západem a Teheránem, píše Emil Avdaliani.

Vojenská spolupráce Teheránu a Moskvy neustále roste a blíží se formálnímu spojenectví.

Nová mezistátní smlouva bude v nadcházejících letech utvářet bilaterální vztahy a bude motivována především společnou opozicí Íránu a Ruska vůči kolektivnímu Západu.

21. února se začaly objevovat zprávy, že Írán dodal Rusku přibližně 400 balistických raket země-země rodiny Fateh-110, která se může pochlubit doletem několik set kilometrů. To Rusku umožní pokračovat ve svém válečném úsilí proti Ukrajině s obnoveným elánem a účinně zasáhnout všechny části napadené země, což způsobí další zničení kritické infrastruktury.

Akce Teheránu znamenají bezprecedentní úroveň spolupráce mezi Ruskem a Íránem. Od konce studené války mají oba národy blízký vztah, ale po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se jejich sblížení ještě prohloubilo. Západ se od Ruska distancoval, to si hledalo spojence jinde a posílilo vztahy s Íránem. Bezprostředněji dodávky balistických raket následují po lednovém oznámení ruských a íránských představitelů o vytvoření nového typu bilaterálních vojenských vztahů.

Dříve byl Írán opatrný ohledně transferu balistických raket do Ruska, protože se obával odporu Spojených států a Evropy. Teherán se tradičně vyrovnává s Evropskou unií a Spojenými státy, které zdůrazňují mechanismus snapbacku, který by na Islámskou republiku znovu uvalil sankce OSN. Vzhledem k tomu, že zbrojní embargo OSN vůči Íránu vypršelo v říjnu 2023, může nyní Írán legálně dodávat rakety Rusku. V důsledku toho jsou nyní jakékoli sankce na vývoz balistických raket nebo dovoz zahraničních technologií, které by země mohla potenciálně využít, dobrovolné.

Dalším důvodem posunu v postoji Íránu mohou být jeho zhoršující se vztahy se Spojenými státy v jaderných otázkách. Konflikt v Gaze změnil situaci na zemi, kdy Washington podporuje Izrael a Írán stále více kritizuje americké angažmá na Blízkém východě.

V rozhodnutí Íránu poslat vývoz raket do Ruska pravděpodobně hrály roli dva hlavní důvody. Zaprvé, Írán bude mít z tohoto transferu značné zisky. Pro Írán by platba, možná v amerických dolarech, pomohla podepřít základy domácí ekonomiky, která trpí pod západními sankcemi. Za druhé, Írán možná nevnímal dostatečný přínos v dodávkách balistických raket Rusku, protože se zdálo, že Moskva není ochotna oplatit dodávky špičkových technologií. Zdá se, že Írán si je nyní jistější, že Moskva zoufale potřebuje zbraně, a dychtí poskytnout Islámské republice zbraně, které dlouho zadržovala.

Kromě transferů raket Írán nadále dodává Moskvě drony a souhlasil se založením továrny v Rusku na společnou výrobu dronů. Na konci loňského roku informovala íránská média také o příletu a operační připravenosti bojových cvičných letounů Jak-130. V listopadu 2023 Teherán oznámil nákup ruských stíhaček Su-35 a bitevních vrtulníků Mi-28, ačkoli íránští představitelé tyto zprávy popřeli. Rusko téměř jistě dodalo tyto technologie výměnou za důslednou podporu válečného úsilí Moskvy ze strany Íránu.

Rozšiřující se vojenská spolupráce je součástí širšího geopolitického spojenectví mezi Íránem a Ruskem. V prosinci 2023 Teherán dokončil dlouho očekávanou dohodu o volném obchodu s Ruskem vedenou Eurasijskou ekonomickou unií (EAEU). Na té se pracovalo více než deset let, ale zažila řadu neúspěchů. Před rokem 2022 bylo Rusko skeptické k vojenskému a ekonomickému potenciálu Íránu. Před rozšířenou invazí Moskvy na Ukrajinu se Islámská republika potýkala s tvrdšími sankcemi, což přirozeně omezovalo ochotu Moskvy investovat a obchodovat s Teheránem.

Kalkulace Kremlu se změnila po totální invazi na Ukrajinu, kdy následné západní sankce donutily Rusko přeorientovat svůj obchodní a investiční potenciál z Evropy stále více na Blízký východ a Asii. V důsledku toho vzrostl obchod Ruska s Íránem. Zvýšily se také ruské investice do Islámské republiky, což dalo Teheránu nový impuls k podpisu dohody o volném obchodu s EAEU. Tato dohoda je pravděpodobně spojena s rozšiřujícím se mezinárodním dopravním koridorem sever-jih, který vede z ruských přístavů do hlavních íránských městských center v západní části země a do různých přístavů v Perském zálivu.

Začátkem tohoto roku obě země oznámily budoucí mezistátní dohodu, která se pravděpodobně ukáže být dvacetiletou dohodou o rozšíření vojenských, ekonomických a politických vazeb. Tisková agentura Islámské republiky také oznámila, že 28. února na 17. zasedání Společného mezivládního výboru pro hospodářskou spolupráci podepíší Írán a Rusko šest dokumentů o spolupráci, včetně bilaterální spolupráce v oblasti dopravy, bydlení a zón volného obchodu. Íránský ministr ropného průmyslu Džavád Owdží zdůraznil význam spolupráce Íránu a Ruska v ropném a plynárenském průmyslu. I když toto partnerství netvoří oficiální alianci, nabízí oběma národům větší flexibilitu na mezinárodní scéně. Íránsko-ruský dokument by například mohl klást důraz na vzájemný respekt k suverenitě a prosazovat multipolární světový řád.

Íránské dodávky balistických raket Rusku znamenají klesající ochotu Teheránu usmířit se se Západem. Prostor pro sblížení v jaderné otázce je minimální, neboť strategická vize Íránu je zcela v souladu s jeho příklonem k Asii, který se uskutečňoval v posledních několika letech. Neochota Ruska investovat do íránské ekonomiky a rozdílné zájmy na Blízkém východě mohou poškodit dlouhodobé vyhlídky na koordinovanější bilaterální spolupráci. Obě země se nicméně v současné době angažují v plnohodnotné spolupráci ve vojenské, ekonomické, infrastrukturní a politické sféře, což v podstatě odráží neformální spojenectví, které by mohlo být formalizováno v nadcházejících měsících.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1482

Diskuse

Obsah vydání | 6. 3. 2024