Západní spojenci se snaží omezit Izrael v jeho agresivitě, aniž by nechali Hamás u moci

21. 2. 2024

 
Velvyslankyně USA při OSN Linda Thomas-Greenfieldová v pondělí v obsáhlém prohlášení vysvětlila smýšlení administrativy Joea Bidena: "Spojené státy pracují na dohodě mezi Izraelem a Hamásem o rukojmích, která by přinesla okamžité a trvalé období klidu v Gaze na dobu nejméně šesti týdnů a na jejímž základě bychom pak mohli podniknout kroky a čas k vybudování trvalejšího míru."

Spojené státy mají vlastní návrh, jehož cílem je chránit svou reputaci a prosazovat tlak na Izrael, aby neprováděl hrozící pozemní ofenzívu v Rafáhu.

Jeho znění vyvolalo v pondělí večer velké překvapení protože vyzývalo k okamžitému příměří, což je formulace, kterou USA dříve nepoužívaly, i když bylo s kritickým dodatkem: "jakmile to bude možné". Tím, že se americká rezoluce za současných okolností staví proti izraelské nárazníkové zóně, masovému vysídlování a pozemní ofenzívě v Rafáhu, se snaží omezit možnosti Izraele a urychlit jednání v Káhiře o možné dohodě o příměří.

V Bruselu je situace jednodušší. V pondělí se účastníci zasedání Rady EU pro zahraniční věci shodli na nutnosti okamžité humanitární přestávky v Gaze, která by vedla k trvalému příměří, bezpodmínečnému propuštění rukojmích držených Hamásem a poskytnutí humanitární pomoci Palestincům.

Formulace je podobná polohlasně formulované politice britské vlády: ta chce prodlouženou pauzu, aby byla propuštěna  rukojmí o palestinští vězni a aby se vyjednalo udržitelné příměří.

Slovní spojení "udržitelné příměří", které poprvé společně vymysleli britský ministr zahraničí David Cameron a německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, je v diplomatické debatě klíčové. Podle Cameronovy definice znamená, že Hamás již nebude představovat  bezpečnostní hrozbu pro Izrael, což logicky znamená odstranění současného vedení Hamásu z Gazy.

Někteří členové EU by raději podpořili bezpodmínečné okamžité příměří, ale tím by ztratili podporu Německa.

Ve Westminsteru se spor vede stejně jako mezi dvěma opozičními stranami: skotskými nacionalisty, kteří předložili prostou výzvu k okamžitému příměří, o níž se bude jednat ve středu, a labouristy, kteří se snaží zůstat blízko postoji britské vlády a již více než měsíc používají jazyk udržitelného příměří, který implicitně požaduje, aby se Hamás vzdal, nebo byl Izraelem poražen.

O víkendu, jak tlak uvnitř labouristické strany sílil, se jazyk a pravděpodobně i postoj změnil. Návrh, který byl v sobotu na konferenci skotských labouristů jednomyslně přijat, se zaměřil mnoha směry a ostře tvrdil, že ztráty na životech nevinných lidí nejsou ospravedlnitelné, ale také potvrzoval, že není únosné, aby Hamás v Gaze zůstal.

V Mnichově, kde o víkendu hovořil s klíčovými diplomaty, Keir Starmer, předseda labouristů, obdržel jeden vzkaz od arabských států, které chtějí okamžité příměří, a možná další od amerického ministra zahraničí.

Starmer  se také dozvěděl, že Hamás by se v souvislosti s příměřím mohl nechat přesvědčit, aby obnovil jednání o vytvoření technokratické vlády, jejímž zdrojem moci by byla Organizace pro osvobození Palestiny. To by znamenalo uznání práva Izraele na existenci.

Starmer se ve svém projevu ke skotským labouristům vyhnul rozhodnutí. Jeho stínový kabinet v úterý rozhodne, zda překročí Rubikon a podpoří okamžité příměří.

Tím však příběh nekončí. Ve středu a ve čtvrtek bude Brazílie - jejíž vedení otevřeně obvinilo Izrael z genocidy - hostit zasedání ministrů zahraničí zemí G20 v Riu. Je pravděpodobné, že dojde ke globálnímu střetu v otázce Gazy. Mezitím se v Ženevě sejdou smluvní strany smlouvy o obchodu se zbraněmi, aby projednaly transfery zbraní pro izraelsko-palestinský konflikt.