7. 10. 2021 / Boris Cvek
Je třeba zdůraznit, že vyšetřovací komisi, která dva roky zkoumala rozsah zneužívání dětí uvnitř katolické církve ve Francii, zřídila sama francouzská katolická církev. Nejvíce děsivým zjištěním komise je podle mne konstatování, že katolická církev až do roku 2000 projevovala „hluboký a naprostý nezájem a dokonce krutost vůči obětem“. Různí konzervativci rádi tvrdí, že problém zneužívání je problémem modernity a sexuální revoluce. Krutost vůči obětem ale je jednoznačně projevem tradiční vrchnostenské a pokrytecké mentality.
Celý problém katolické církve je založený v tom, že během středověku byla etablována jako vrchnost. Vrchnost a Kristus nejdou dohromady. Vrchnost a právní stát nejdou dohromady. Tam, kde je vrchnost, není veřejná kontrola moci. A zneužívání dětí je nutné chápat nikoli jako projev morální zkaženosti, nýbrž nedostatečné kontroly moci ze strany veřejnosti. Je téměř jisté, že v minulosti, za dob vrchnosti, ho bylo více než v době, kdy církev ztratila moc. Stačí si vzpomenout na obecné postavení žen a dětí v tradiční společnosti, na důvěryhodnost, jaká se připisovala jejich svědectvím ve srovnání s mocnými muži, na to, že soudy nebyly nezávislé, že účinné policejní vyšetřování prakticky neexistovalo (policie bez moderní vědy je prakticky bezzubá), o humanitárních organizacích, které by se věnovaly pomoci obětem násilí a zneužívání, ani nemluvě.
Ostatně podle zjištění vyšetřující komise nejvíce zneužívání probíhalo v 50. a 60. letech, tedy na samém začátku období, které vyšetřovatelé zkoumali. S postupem modernizace společnosti se možnosti zneužívání nepochybně zmenšovaly. Až do roku 2000 si podle zjištění komise církev myslela, že to nějak uhraje pomocí „nezájmu a krutosti“ vůči obětem, dnes už to kvůli veřejnému tlaku nejde. V moderní společnosti totiž působí účinná veřejná kontrola moci. Už nelze myslet na budování obílených hrobů, které jsou navenek hezké, ale uvnitř mají jen hnilobu, je nutno s pravdou ven. Proto také mohl irský premiér před deseti lety obvinit Vatikán, že systematicky kryje pedofilní zločiny. Všimněme si, že Irsko není jako Francie zemí tzv. libertinismu nebo „tradičně uvolněných mravů“. Problém je systémový, ne jen francouzský, irský nebo německý.
Západní církve se díky tomu, v jaké společnosti působí, stávají církvemi občanskými, musí se snažit o transparentnost, důvěryhodnost a příčetnost, pokud jde o moderní vědecké poznání. Proto katolická církev ve Francii ustavila vyšetřovací komisi, přizvala do ní odborníky a dala jim nezávislost. Potřebovala totiž dát vzkaz veřejnosti o své proměně, budovat konečně v tomto strašlivém bodě průhlednost a důvěryhodnost. To si rozhodně zaslouží potlesk a velkou úctu. Doufejme, že tím dojde i ke střízlivějšímu, pokornějšímu stanovisku k otázkám sexuality a morálky vůbec. Doufejme, že někdo, kdo chce operovat tradičními postoji ve věci morálky, bude myslet na to, jak tradiční společnost a vrchnostenský režim reálně fungují. Po takovýchto děsivých skandálech by si např. měla katolická církev dát na dobrých sto let bobříka mlčení v otázce gay marriage, kdy brání hodnotným mezilidským vztahům na základě středověkého tmářství. Ba vůbec by měla udělat radikální revoluci ve svém pojetí sexuality a morálky a spojit Písmo s moderními poznatky. U Písma to jde snadno, u středověké filozofie to nejde vůbec.
Diskuse